Před sto lety vznikla Československá plavební akciová společnost Labská

Lodě Československé plavby labské v magdeburském překladišti uhlí

Někdejší největší říční rejdařství ve střední Evropě vzniklo díky uznání Labe za mezinárodní řeku. Zakladateli byl tehdejší stát a banky

Loď ČSPL v Děčíně | Foto: Československá plavba labská

Založení schválil parlament 13. června 1922. Stát do firmy vložil plavidla, která získal z válečných reparací. Šlo o 18 parníků, 11 parních rychlolodí, 189 člunů, 7 řetězových parníků, 12 přístavních parníků, 7 skladních člunů, 49 pramic a 21 ostatních pomocných plavidel.  V době svého vzniku měla firma se sídlem v Děčíně zhruba tisíc zaměstnanců. První posádky tvořili především němečtí občané, kteří měli větší zkušenosti s dolním tokem Labe. Teprve po zavedení výuky plaveckého řemesla v Česku mohla začít firma ve větší míře zaměstnávat Čechy.

Zlatá éra

Od 50. let už na lodích bylo označení ČSPLO | Foto: Československá plavba labská

Firma se postupně rozrůstala, v loděnicích se začaly stavět moderní motorové nákladní a vlečné lodě. Další rozvoj ale zastavila válka. Po ní, v roce 1949, došlo ke znárodnění společnosti. V 50. letech se rejdařství přejmenovalo na národní podnik Československá plavba labsko-oderská (ČSPLO). V období socialismu, konkrétně v osmdesátých letech, byla ČSPLO na vrcholu.

Foto:  Československá plavba labská

Stala se největším středoevropským rejdařstvím, které zaměstnávalo bezmála 4 000 lidí. Společnost vlastnila labské přístavy v Děčíně, Ústí nad Labem, Lovosicích, Mělníku, Praze a Kolíně a loděnici v Křešicích u Děčína. Zhruba sedm set československých lodí na trase z Děčína do Hamburku, kde Československo po první světové válce získalo výhodný pronájem části přístavu, a zpět přepravovalo až milion tun zboží ročně.

Lodě Československé plavby labsko-oderské v magdeburském přístavu v roce 1967 | Foto: Steffen Ritter,  Bundesarchiv,  obr. 183-F0506-0011-001,  Wikimedia Commons,  CC BY-SA 3.0 DE

Úpadek přišel po roce 1989

Budova ČSPL v Děčíně | Foto: ŠJů,  Wikimedia Commons,  CC BY-SA 3.0

Pozvolný pád nastartovala privatizace. Význam vodní cesty začal v 90. letech postupně klesat. Ztráta zisků z dopravy energetického uhlí a hlavně několik let trvající stav nízké vody na Labi i nešťastná rozhodnutí nových vlastníků přivedly firmu v roce 2001 do konkurzu.

Při desetiletém konkurzu byly tři části firmy prodány jako celek a stále fungují – samotné rejdařství i s loděmi koupila firma Argo Bohemia, doky společnost České loděnice a přístavní část převzaly Česko-saské přístavy. K další změně vlastníka pak došlo v roce 2018. Po sto letech nemá Československá plavba labská (ČSPL) tuzemského vlastníka. Největší české rejdařství koupila od firmy Argo Bohemia německá společnost Rhenus. Ta má dnes celkem 71 zaměstnanců a provozuje 24 jednotek plavidel.

klíčová slova:

Související