Předloží letos Česko rezoluci kritizující stav lidských práv na Kubě?

Zasedání Komise OSN pro lidská práva, foto: ČTK

V pondělí začalo v Ženevě 58. zasedání Komise pro lidská práva OSN. Jako každoročně se po šest týdnů bude zabývat případy porušování lidských práv ve více než dvaceti zemích. Tři roky po sobě Česká republika na tomto zasedání navrhovala rezoluci kritizující stav lidských práv na Kubě. Vystoupí s touto inciativou i letos? Odpověď na tuto otázku hledal Josef Kubeczka.

Zasedání Komise OSN pro lidská práva, foto: ČTK
Náměstek ministra zahraničí Pavel Telička v pondělí vyjádřil pochybnosti o této možnosti. Ministr zahraničí Jan Kavan už minulý týden na svém latinskoamerickém turné zdůraznil, že Česká republika předloží návrh rezoluce o lidských právech na Kubě pouze tehdy, bude-li mít jednoznačnou podporu Evropské unie a většiny latinskoamerického regionu. Jeho slova potvrdil jiný z náměstků šéfa české diplomacie Pavel Vošalík:

"Především chci říct, že to, že Česká republika předkládala v uplynulých třech letech rezoluci, nevytváří žádný právní důvod nebo povinnost České republiky, abychom takový krok učinili i počtvrté. Naše rozhodnutí závisí na mnoha okolnostech. Primární otázkou je, zda Česká republika vnímá nějaký posun v oblasti lidských práv na Kubě a zda shledáváme věcné důvody k tomu, aby se Kuba stala předmětem diskuse. Na tuto otázku musím jednoznačně odpovědět, že žádný výrazný posun nevidíme. My jsme nadále velmi znepokojeni stavem lidských práv na Kubě a jejich dodržování. Samozřejmě také samotným přístupem Kuby k závěrům Komise pro lidská práva. Nicméně na druhé straně rezoluce v rámci komise není jednostrannou věcí některé z členských zemí komise. Je to záležitost, která musí být samozřejmě diskutována a konzultována se všemi relevantními členy OSN, tedy s členy komise, a to je přesně to, co Česká republika provádí."

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Mary Robinsonová, foto: ČTK
Už loni ale pro rezoluci, kterou třetí rok za sebou Česko předložilo, hlasovaly z Latinské Ameriky jen Argentina, Kostarika, Guatemala a Uruguay. Letos naděje na podporu není o nic větší. Peruánští poslanci podle agentury EFE dokonce vyzvali prezidenta Toleda, aby hlasoval proti: "Američané pomocí České republiky v posledních letech nastolovali rezoluce odsuzující Kubu na základě velmi zpolitizovaných kritérií," zdůraznili. Peruánský ministr zahraničí Diego García Sayan později řekl, že Peru se ve věci rezoluce ke Kubě rozhodne po zvážení všech faktů. Letos ale poprvé od roku 1947 nejsou mezi 53 členy Komise zástupci USA. Loni nebyli za členy zvoleni a mají jen statut pozorovatele. V této souvislosti se objevily hlasy, že možná právě to způsobilo pochybnosti o tom, zda Česko letos návrh rezoluce předloží. Náměstek ministra zahraničí Pavel Vošalík takovou spekulaci jednoznačně odmítl:

"Skutečně musím kategoricky odmítnout tuto konstrukci, že kubánská rezoluce je vlastně nástrojem Spojených států, kterou v tuto chvíli převzala Česká republika. Není tomu tak. Pokud by to někdo chtěl takto interpretovat, musel by tak interpretovat postoje všech členů komise, nejen České republiky. Je to otázka podpory ze strany Evropské unie, protože bez shody názorů České republiky s Evropskou unií, bez shody názorů s latinskoamerickými zeměmi, pak by skutečně předkládáni takové záležitosti komisi pouze z tvrdohlavosti, že jsme tak učinili třikrát a počtvrté to chceme udělat jenom proto, abychom zachovali jakousi tvář, tak to není. My považujeme za cíl a za naprosto klíčovou otázku, proč jsme tak dělali a proč se o tu věc zajímáme i teď, dodržování a stav lidských práv na Kubě. Jakýkoliv prostředek, který může vést k tomu, že na Kubě dojde k posunu v této oblasti, je pro nás vítaným a my jej podpoříme."

V této souvislosti je třeba připomenout další český prvek v boji za lidská práva na Kubě. Není totiž žádným tajemstvím, že symbol českého prezidenta Václava Havla jako urputného obránce lidských práv a světově uznávané osobnosti představuje už více než deset let světélko naděje pro skupinky kubánských disidentů.