Přehled tisku

Přehled tisku

České páteční deníky věnují velkou pozornost návštěvě předsedy vlády Vladimíra Špidly v USA. Všímají si přijetí, jakého se české delegaci dostalo, i konkrétních závěrů jednání českých a amerických představitelů.

Hospodářské noviny informují o nabídce Spojených států na pomoc s odprodejem nepotřebných letounů L-159 z Aera Vodochody. Tato nabídka podle listu zároveň může výrazně přispět k tomu, aby USA s Českem uzavřely smlouvu o pronájmu čtrnácti stíhaček F-16. Právě o pronájmu stíhaček jednali ve čtvrtek v USA český premiér Vladimír Špidla a ministři obrany a průmyslu Miroslav Kostelka a Milan Urban, uvedl deník. Americká cesta českého premiéra předčila očekávání, konstatuje komentář listu. Zpráva o prodeji 50 bitevníků L-159 se podle jeho autora stala doslova senzací. Ústní slib amerických ministrů obrany a zahraničí však nikoliv náhodou padl právě ve chvíli, kdy Spojené státy bojují o zakázku českého letectva, kterému chybějí nadzvukové stíhačky, píší Hospodářské noviny. "Stroje, které českému letectvu různé státy nabízejí, jsou technicky srovnatelné. Rozhodne tedy lepší obchodní nabídka. Pokud Američané svůj slib s L-159 dodrží, nejspíš je nedokáže přetrumfnout žádná jiná vláda," domnívá se deník.

Vladimír Špidla a George Bush při rozhovoru v Bílém domě, foto: ČTK

Úspěchy Vladimíra Špidly v USA komentuje také deník Právo. Spojené státy si v procesu hledání spojenců z české politické scény nevybraly prezidenta Václava Klause, ale sociálnědemokratického premiéra. Měřítko zaoceánských hostitelů je srozumitelné. Nehledí na politické zabarvení spojence, jen když je to spojenec věrný, domnívá se list. Špidla je podle něj pro roli přítele USA dobře kvalifikovaný. Nejen zastává umírněné postoje, ale také v konečném důsledku podpořil americké vojenské akce minulých měsíců a při nynějším vyjednávání se nebrání myšlence vyzbrojit českou armádu americkými stíhačkami. Podle deníku ale jednání premiéra neznamená, že by opustil tradiční sociálnědemokratickou rezervovanost vůči USA. Přikláním se k odpovědi, že Špidla hraje atlantickou kartu proto, že ji chápe jako příspěvek ke splnění svého dějinného úkolu, který zní: maximálně ochránit české národní zájmy, píše komentátor deníku Právo.

---

Lidové noviny posuzují myšlenku vybudování Evropského centra proti vyhánění. Vznik centra proti vyhánění, nucenému vysídlování a deportacím, které by bylo koncipováno v evropském duchu, podpořila počátkem týdne podpisem řada osobností politického a společenského života z Německa, Česka, Slovenska, Polska a Maďarska. Iniciátorem výzvy je zahraničněpolitický mluvčí německých vládních sociálních demokratů (SPD) Markus Meckel. První podnět ke vzniku nějakého centra, muzea či památníku, věnovaného vyhnancům, dali Němci vyhnaní po roce 1945, píší Lidové noviny. Podle listu to nebylo příliš šťastné. Vždyť obyvatelé zemí, které se po druhé světové válce "svých" Němců zbavily, by takovou instituci mohli právem chápat jako nepřímou výčitku. Jako nemístnou výčitku, neboť okolnosti tohoto poválečného transferu skutečně byly jiné než okolnosti genocidně laděných transferů předchozích, píší deník. Podle něj by však nebylo namístě přehlížet utrpení, jemuž byly odsunem vystaveny miliony Němců, velmi často nevinných, bezmocných starců, žen a dětí. Česká společnost a česká politická vrstva nechce o tomto utrpení nic slyšet, konstatuje list. Právě taková instituce jako Evropské centrum proti vyhánění by proto mohlo pomoci i Čechům, myslí si list. "Sudetoněmecký problém" by zařazením do širšího kontextu nabyl méně palčivé příchuti, byl by lehčeji pochopitelný, bylo by snazší si uvědomit, co se vlastně stalo, píší Lidové noviny.

---

Pavel Rychetský sleduje debatu v Senátu, foto: ČTK

Novým místopředsedou vlády místo Pavla Rychetského, odcházejícího na Ústavní soud, se patrně stane dosavadní ministr financí Bohuslav Sobotka. S odvoláním na nejmenovaný zdroj blízký premiéru Vladimíru Špidlovi to píše deník Právo. Informaci potvrzují rovněž Hospodářské noviny a Mladá fronta Dnes. "Je to dojednáno, bude to ministr financí Bohuslav Sobotka," řekl Hospodářským novinám jeden ze současných místopředsedů vlády. Premiér podle informací Práva neuvažuje o tom, že by se budoucí ministr spravedlnosti stal současně vicepremiérem. Funkce nového místopředsedy vlády bude zaměřená místo legislativy na hospodářskou politiku, píše Mladá fronta Dnes. Úvahy o zřízení funkce vicepremiéra pro ekonomiku zveřejnil premiér Vladimír Špidla již v červnu v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC.

---

Obce, z nichž kvůli reformě armády odejdou vojenské posádky, by mohly během příštích tří let získat státní rozvojovou dotaci ve výši téměř jedné miliardy korun. Informují o tom Hospodářské noviny s odvoláním na program, který připravilo ministerstvo pro místní rozvoj. Další peníze, zhruba 600 milionů eur (přes 18 miliard korun), by mohla bývalá posádková města získat ze strukturálních fondů Evropské unie. "Kabinetu předložíme program pomoci postiženým územím do konce září. Na podzim bychom rádi zveřejnili vzorové podmínky pro poskytnutí státní dotace a začali s přijímáním žádostí," řekl listu náměstek ministra pro místní rozvoj Ivo Hartmann. Obcím by podle něj mohly státní peníze pomoci například při úpravě bývalých vojenských objektů pro podnikání, při budování průmyslových zón nebo na stavbu silnic, která by bývalá kasárna napojila na hlavní cesty. Hartmann podle HN rovněž uvedl, že úspory v armádě posílají "do hry" majetek v účetní hodnotě 5 až 50 miliard korun. Část mohou přitom získat obce bezúplatným převodem. Státní rozpočet by přitom nový program neměl zatížit. Platil by se totiž z peněz, které už ministerstvo má, uvádějí Hospodářské noviny.

---

Ministr pro místní rozvoj Pavel Němec chce rozhýbat družstevní výstavbu bytů obnovením státní finanční podpory. Výsledkem by podle něj mělo být bydlení pro střední vrstvy. Měsíční náklady v takových bytech by však mohly dosáhnout téměř 17.000 korun, píše deník Právo. Výše nákladů překvapila podle listu i ministerstvo financí, které v připomínkách k věcnému záměru zákona zapochybovalo, zda bude mít taková snaha vůbec smysl, když si toto bydlení budou moci dovolit jen lidé s vysokými příjmy. Ministerstvo pro místní rozvoj se ale podle deníku brání tím, že jde o tzv. nákladové nájemné, které zatíží rodiny méně, než kdyby hradily pořízení vlastnického bydlení. Stát se podle představ Pavla Němce bude podílet na výstavbě družstevních bytů dvěma příspěvky. První je nevratnou dotací ve výši sto tisíc korun na jeden byt. Druhá pak má být návratnou finanční výpomocí. Stát půjčí 60 procent pořizovací ceny bytu i s pozemkem, maximálně ale 700.000 korun. Úrok má být tříprocentní a splácení bude rozvrženo na dvacet let. Podle kalkulace pro dům se šesti byty by obyvatelé bytů s plochou 39 m2 platili měsíčně kolem 7000 Kč, ve středním o rozloze 62 m2 asi 12.000 Kč a bytě s plochou 80 m2 asi 16.809 korun. Státu by přitom družstevníci spláceli měsíčně mezi 3335 a 3882 korunami, zbytek je součet splátky úvěru od banky a nákladů na služby spojené se správou domu s poplatky za vodu, teplo, energie a odpad. Ministr Němec počítá s tím, že se touto formou časem bude stavět až 4000 bytů ročně, uvádí deník Právo.

---

Česká spořitelna, která slibovala nejúspěšnějším absolventům vysokých škol k jejich účtu Sporostudent mimořádnou prémii 10.000 Kč, snížila tuto částku na desetinu. Banka tvrdí, že výše mimořádné prémie nebyla součástí smlouvy a je proto možné ji jednostranně změnit. Studenti, kteří ukončili vysokou školu s červeným diplomem, se však cítí poškozeni, píší Hospodářské noviny. "Studenti, kteří se pro tuto službu rozhodli právě na základě výše mimořádné prémie, jsou touto změnou zaskočeni, protože byla provedena bez jejich souhlasu a až po uzavření smlouvy," řekl Hospodářským novinám předseda Republikového výboru Sdružení obrany spotřebitelů František Lobovský. Podle SOS je slib desetitisícové prémie veřejným příslibem, který by měl být pro banku závazný. Česká spořitelna však namítá, že na letácích, které o nabídce informovaly, byl vždy dodatek, že leták má pouze informační charakter a jeho platnost je časově omezena. "Letáky ve svém obsahu neuváděly, že jde o veřejný příslib, ani jako veřejný příslib nebyly zamýšleny," řekla listu Helena Matuszná z oddělení externí komunikace ČS. Banka oznámila studentům snížení mimořádné prémie v lednu spolu s výpisem z účtu. Na SOS se v poslední době obrátilo asi 15 studentů, kteří se cítí poškozeni. Podle SOS si však někteří studenti změny ještě nejsou vědomi.