Přehled tisku

Přehled tisku

Hana Marvanová, foto: ČTK

Komentáře většiny českých deníků se vracejí k odchodu unionistky Hany Marvanové z Poslanecké sněmovny. Jejich autoři se zamýšlejí nad tím, jak se během nadcházejícího důležitého hlasování o reformě veřejných financí zachová Marvanové nástupce, předseda pražské Unie svobody-DEU Tomáš Vrbík. Listy zároveň pokračují v odhadech toho, jaké má vládní reforma šance na úspěch a co vše by mohlo její přijetí znamenat.

Hana Marvanová se rozhodla odejít ze sněmovny jen několik dnů poté, co přivedla na svět syna Andreje. Dospěla k názoru, že mateřské povinnosti nelze za současné vypjaté politické situace skloubit s prací v parlamentu. Mandátu se vzdá písemně, s účinností od úterý, což je den, kdy začíná schůze sněmovny k reformě veřejných financí. Ten samý den se funkce ujme Vrbík. Podle deníku Právo případ Marvanové názorně ukazuje, jak je politické ideály nutné poměřovat politickou praxí. Autor sloupku dodává, že nynější "pestrobarevná" koalice se neobejde bez potíží, dílem dramatických i komických. Ale je to první koalice v naší nové historii, ve které ti malí nejsou okřikováni, a mohou tedy prosazovat své vidění světa. Ale raději to nezakřikněme, když ještě nevíme, jak se to teď vyvrbí, zamýšlí se nad odchodem unionistické poslankyně komentátor Práva.

Hospodářské noviny konstatují, že Marvanová zůstala věrna své pověsti a rozhodnutím odejít z dolní komory překvapila koaliční partnery. Mnozí si možná oddechli, ti více zasvěcení by ale měli přemýšlet, zda to nebude spíš danajský dar. Zda rebela v sukních nevymění za rebela v kalhotách, varuje list. Podobně uvažuje i komentátorka Lidových novin. Připomíná, že Vrbík stejně jako Marvanová kritizuje "měkkost" finanční reformy a je podobně jako ona přesvědčen, že společné vládnutí s levicovou ČSSD unionistům neprospívá. Na rozdíl od odstupující poslankyně je ale Vrbík téměř nepopsaným listem, dodává autorka. Bude se tedy muset hodně činit, aby dokázal svou předchůdkyni důstojně nahradit, podotýká komentátorka Lidových novin.

---

Mladá fronta Dnes soudí, že pokud se premiérovi Vladimíru Špidlovi podaří prosadit finanční reformu, mohl by získat také kredit, který ztratil po neúspěchu sociálnědemokratických kandidátů v prezidentské volbě. Odpůrcům v ČSSD naznačuje: Teď máte možnost mě svrhnout, jenže padnu-li, strhnu vás s sebou, vžívá se do nynější premiérovy situace komentátor. Je to poměrně šikovné politické vydírání. Přichází však pozdě. Hlavu měl premiér vsadit už v boji o Hrad, dodává komentátor Mladé fronty Dnes na Špidlovu adresu vzápětí.

---

Lidové noviny si všímají také návštěvy Jana Kavana na Blízkém východě. Kavan se stejně jako ministr zahraničí Cyril Svoboda v neděli zúčastnil oslav osmdesátin bývalého izraelského premiéra Šimona Perese. Ještě před tím se ale vydal na palestinská území, kde několik hodin jednal s palestinským ministrem zahraničí Nabílem Šásem. Novodobý Všudybud má i další hobby - kde může, tam se strefuje do svého nástupce v Černínském paláci. Ministr Svoboda snad vůbec nečte zprávy velvyslanců, když neví, jaký je Kavan kujón," píše list. Skutečnost, že ČSSD pokládá bývalého předsedu Valného shromáždění OSN za dobrého kandidáta do Evropského parlamentu, však podle Lidových novin bere dech. Premiér Špidla tím jakoby zpětně posvětil i všechny Kavanovy nedomyšlené a egoistické avantýry - od Iráku a Balkánu až po Palestinu.., uzavírají Lidové noviny.

---

Žádná ze zemí visegrádské čtyřky v této chvíli nesplňuje maastrichtská kritéria, s nimiž je spojeno možné přijetí eura. Podle analýzy Hospodářských novin má nejvýhodnější pozici zatím Česko, které je z pěti pravidel nejlepší ve třech. Těsně za Českou republikou je Slovensko, za ním pak Polsko a Maďarsko. Česká republika má podle listu oproti státům z regionu nejnižší inflaci a úrokové sazby. Nejmenší je i veřejný dluh v poměru k hrubému domácímu produktu. Z výhledu pro další roky však jednoznačně vyplývá, že pokud Česká republika nezmění přístup k veřejným penězům, sousedi se před ní v budoucnu rychle dostanou, píšou Hospodářské noviny. Země přistupující k Evropské unii se zavázaly, že budou o splnění pravidel usilovat. Většina z pěti kritérií by však stejně měla být splněna, pokud si státy chtějí udržet šanci na hospodářský rozvoj. Pro všechny ekonomiky Visegrádu platí, že kritérium o maximálně tříprocentní výši deficitu veřejných financí v poměru k HDP je jim nadále vzdálené. Problémem je i stabilita kurzů národních měn, dodávají Hospodářské noviny.

---

Bankovní holding, který je významným akcionářem IP banky, má podezření, že skupina akcionářů hájících zájmy japonské Nomury hodlá podat návrh na prohlášení konkurzu IP banky. Píše to deník Právo s odvoláním na likvidátora Bankovního holdingu Otto Bureše. Nomura ovšem takový záměr odmítá. Bankovní holding, který má 15procentní podíl na základním kapitálu IP banky, považuje podobný krok za jednoznačně účelový, namířený proti části akcionářů, kteří nepatří do skupiny kolem Saluky. Ta zastupuje zájmy Nomury a je hlavním akcionářem IP banky. "Záměr Nomury poslat IP banku do konkurzu rozhodně nemohu potvrdit," řekl Právu mluvčí Nomury Jiří Hrabovský. IP banka nemá informace o tom, že by Nomura požádala, nebo bude žádat o konkurz IP banky, samotná IP banka návrh na konkurz neprojednávala, prohlásil pro Právo místopředseda představenstva IP banky Tomáš Kopřiva. "Konkurz, nebo likvidace IP banky je cílem ČSOB, nikoli Nomury, a důvodem jsou arbitráže a soudní spory, které IP banka vede proti ČSOB," uvedl k prohlášení Bankovního holdingu Kopřiva. Případné prohlášení konkurzu na IP banku s velkou pravděpodobností souvisí s kauzou České pivo, soudí deník. V současné době se totiž očekává již konečný výrob v arbitráži Torkmain & Levitan, což jsou kajmanské fondy ovládané ČSOB. Mohlo by tedy jít o taktický tah ze strany Nomury s cílem zabránit tomu, aby Nomura ztratila kontrolu nad IP bankou. IP banka je nástupkyní zkrachovalé IPB. Na IPB uvalila Česká národní banka nucenou správu 19. června 2000 a o tři dny později finanční ústav koupila ČSOB. Transakci dodnes provázejí desítky soudních sporů, mezi nimiž je i několik arbitráží, píše deník Právo.

---

Více než polovinu krádeží v Česku mívají na svědomí recidivisté. Jenom loni jich usedlo na lavici obžalovaných téměř 10 a půl tisíce. Na celkovém počtu krádeží se podíleli 51 procenty, píše Mladá fronta Dnes s odvoláním na průzkum, který v bezpečnostní zprávě za rok 2002 cituje ministerstvo vnitra. Současná soudní praxe přitom recidivistům podle deníku nahrává. Když jejich případ skončí na stole mírnějšího soudce, odejdou pouze s podmínečným trestem nebo několika desítkami hodin obecně prospěšných prací. "Hlavní potíž je v tom, že náš trestní řád slovo recidivista nezná. Soudci to často neberou ani jako přitěžující okolnost," míní šéf sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Jan Vidím. Krádeží podle listu stále přibývá - od ledna do srpna letošního roku jich policie vyšetřovala přes 155 tisíc. V hlavním městě lidé například ohlásili 1227 případů kapesních krádeží. Objasněno přitom bylo pouze 80 případů, dodává list. Podobná situace je podle něj i v ostatních městech. Velký rozdíl mezi množstvím ohlášených a vyřešených případů se podle Mladé fronty Dnes týká také krádeží jízdních kol a vloupání do aut a bytů.