Přehled tisku

Miloš Kužvart

Na předních místech tisk informuje o tom, že vláda schválila jako kandidáta do Evropské komise poslance ČSSD a exministra životního prostředí Miloše Kužvarta. S jeho nominací polemizuje komentátor Hospodářských novin. Připouští, že se Kužvart práce ministra životního prostředí zhostil nepochybně lépe než někteří z jeho předchůdců. To však k nominaci do Evropské komise nestačí, soudí autor a vysvětluje, jaká situace Kužvarta čeká. "Politici se přou o ústavu, zahraniční i obrannou politiku, rozpočtovou kázeň i budoucí příspěvky do společného rozpočtu. Na nové země se hledí s nedůvěrou. Proto je nutné do Bruselu poslat silnou osobnost, respektovaného diplomata znalého poměrů. Kužvart však tyto požadavky nesplňuje, jeho zkušenosti ze zákulisí evropské politiky se blíží nule a s domácí podporou na tom není o moc lépe, konstatuje komentář.

Na předních místech tisk informuje o tom, že vláda schválila jako kandidáta do Evropské komise poslance ČSSD a exministra životního prostředí Miloše Kužvarta. S jeho nominací polemizuje komentátor Hospodářských novin. Připouští, že se Kužvart práce ministra životního prostředí zhostil nepochybně lépe než někteří z jeho předchůdců. To však k nominaci do Evropské komise nestačí, soudí autor a vysvětluje, jaká situace Kužvarta čeká. "Politici se přou o ústavu, zahraniční i obrannou politiku, rozpočtovou kázeň i budoucí příspěvky do společného rozpočtu. Na nové země se hledí s nedůvěrou. Proto je nutné do Bruselu poslat silnou osobnost, respektovaného diplomata znalého poměrů. Kužvart však tyto požadavky nesplňuje, jeho zkušenosti ze zákulisí evropské politiky se blíží nule a s domácí podporou na tom není o moc lépe, konstatuje komentář.


Deníky se věnují také diskusím, které se rozpoutaly napříč politickým spektrem poté, co koalice zveřejnila své nejbližší reformní plány. Zvýšení sazby daně z přidané hodnoty u vody ze současných 5 na 19 procent může roztočit spirálu zvyšování ceny vodného a stočného. Jak uvádí Právo, vodospodářské společnosti i opoziční politici chystané zvýšení kritizují. Podle nich jsou tyto služby sociálně nesmírně citlivé a budou pro domácnosti znamenat růst výdajů o stovky korun ročně. I většina zemí Evropské unie řadí vodné a stočné do nejnižší možné sazby DPH, která se pohybuje mezi 5 a 10 procenty. Ve Velké Británii dokonce platí sazba nulová. Podle Evy Kučerové, mluvčí největší tuzemské vodohospodářské firmy, by se Česko zavedením 19cti procentní sazby DPH stalo evropskou výjimkou. Česko se již dnes řadí mezi státy s nízkou spotřebou pitné vody. Průměr je zhruba 100 litrů na osobu a den.


Zdeněk Škromach,  foto: ČTK
Poté, co místopředseda sociálních demokratů Zdeněk Škromach tento týden zpochybnil lednovou dohodu ministrů Sobotky a Němce o růstu regulovaného nájemného, hrozí propuknout krize uvnitř Špidlovy vlády. Podle Práva se ke Škromachovi totiž přidávají další významní sociální demokraté. Unionisté a lidovci to označují za porušení již uzavřených vnitrokoaličních smluv. Jak Právuřekl poslanec ČSSD a předseda Sdružení nájemníků Stanislav Křeček, je vyloučeno, aby letos od 1. září stouply činže až o deset procent a za čtyři měsíce ve stejné míře opět. A pak za rok ještě jednou. Podle jeho mínění sociální demokraté podpoří mírnější vládní návrh, který již prošel ve sněmovně prvním čtením. Stejně jako Škromach tvrdí, že žádná koaliční dohoda neexistuje. Nálada uvnitř ČSSD je po úpravách daně z přidané hodnoty tak bojovná, že jsou ochotni hlasovat jen pro mírnější verzi regulace nájemného.


Skutečnost, že vláda odložila projednávání návrhu zákona o registrovaném partnerství, považují některé deníky za ústupek ČSSD koaličním lidovcům. Domnívají se ale, že v případě křesťanských demokratů jde o pochybné vítězství. Mladá fronta Dnes připomíná tvrzení odpůrců zákona, že by zrovnoprávnění partnerství osob stejného pohlaví mohlo ohrozit postavení rodiny. Vycházejí přitom z nedoloženého faktu, že pro běžného jedince není soužití s druhým pohlavím asi moc přitažlivé, a jakmile se povolí alternativa, všichni ji využijí v takové míře, že to běžnou rodinu ohrozí, píše autor. Vyhraněnou homosexuální orientaci uvádí jen 0,3 procenta mužů i žen. "Z hlediska liberální společnosti není žádný důvod, proč nevyjít vstříc menšině, jakkoli malé, když to její život zkvalitní. Marginálnost tohoto problému navíc budí podezření, že pro bojovníky za práva rodiny je jejich téma jen nenáročnou příležitostí ke zviditelnění se," uvažuje autor komentáře v Mladé frontě Dnes.


Čeští pacienti si pravděpodobně nebudou moci oficiálně ověřit, zda mají nárok dát se za peníze své zdravotní pojišťovny odoperovat v cizině. Podle Lidových novin sice tuto možnost teoreticky získají po 1. květnu vstupem naší země do Evropské unie, v případě neakutních zákroků však k tomu budou potřebovat souhlas pojišťovny. Ministryně zdravotnictví Marie Součková svolení podmiňuje tím, že nestihnou být ošetřeni v Česku v době pro tento zákrok obvyklé. Nechce ale jasně říct, co tím myslí. Ačkoli už dala svým podřízeným za úkol od jednotlivých odborných lékařských společností zjistit průměrné čekací doby na některé operace, směrnici, která by obvyklé čekací doby na zákroky stanovila, zřejmě nevydá, uvádějí Lidové noviny.


O Masarykovu univerzitu v Brně je větší zájem než o tradičního suveréna - pražskou Karlovu univerzitu, konstatují Hospodářské noviny. Stát školy platí podle počtu studentů, přitom nejméně dostávají humanitní obory, které na Masarykově univerzitě převládají. Škola se "vzbouřila" v roce 1996, kdy se rozhodla přijímat více studentů - každým rokem o dva tisíce. Univerzita neměla peníze na nové učitele, proto byla nucena upravit provoz. Starší studenti pomáhají při výuce, zkoušky se omezily na jediný termín. Žáci si domlouvají zkouškové termíny na internetu, vybírají předměty podle osobních studijních plánů, e-mailem dostávají zprávy o svých výsledcích. Symbolem "nové doby" se stalo počítačové centrum, kam mají všichni přístup v kteroukoli denní hodinu. Tím hlavním, díky čemuž je v této chvíli brněnská univerzita modelem pro připravovanou reformu vysokých škol, byl ale vznik nových fakult: ekonomicko-správní, informatiky a sociálních studií. Zcela nové obory, nezatížené praxí před rokem 1989, dnes "vyrábějí" absolventy, kteří podle statistik nemají starosti při hledání práce, uvádějí Hospodářské noviny.


Vždy, když dojde k tragédii po napadení psem, začne se volat po regulaci chovu psů, konstatují Deníky Bohemia. Týká se to zejména bojových a nebezpečných plemen, jako jsou například rotvajleři, dobrmani nebo bulteriéři. Kynologové ale upozorňují, že je obtížné vymezit, jaké plemeno je bojové, a proto v roce 2001 záměr omezit chov určitých plemen ve sněmovně neprošel. Poslankyně Michaela Šojdrová proto chce předložit nový zákon o chovu psů, kde už se termín "bojové plemeno" nevyskytuje. Její návrh má usnadnit, aby každý pes byl identifikovatelný a jeho majitel se dal najít. Měla by vzniknout centrální evidence psů a jejich majitelů. V praxi by to znamenalo, že každý pes v Česku by měl svoji kartu v evidenci, a jeho "občankou" by bylo povinné tetování nebo čip.


Do Česka přijede až o půl milionu turistů méně, píše deník Právo. Důvodem je víkendová dohoda koalice o zvýšení daně z přidané hodnoty u restaurací a hotelů. Vládní agentura CzechTourism snížila odhad devizových příjmů z cestovního ruchu. Zatímco původně očekávala jejich nárůst až na 110 miliard korun, nyní se pohybuje v číslech o 5 miliard nižších. Podle CzechTourismu zvýšení DPH u restaurací srazí také útraty Čechů na domácí dovolené. Navíc cestovní kanceláře, které organizují zájezdy zahraničních turistů do Česka, uzavírají smlouvy na rok a více dopředu. Zvýšenou DPH budou platit ze svého zisku, a mohou se dostat do existenčních problémů. Státní rozpočet také přijde o značné zisky kvůli tomu, že lidé omezí dovolené v ČR, které se zdraží. A budou spíše cestovat do zahraničí, kde cena dovolených stagnuje nebo klesá.


Ovládnou muži metropoli, ptá se Mladá fronta Dnes. Za poslední roky se totiž jejich řady v Praze značně rozrůstají. Žen, které jsou dlouhá léta v početní převaze, naopak v posledních letech ubývá. Pokud budou počty mužů v dalších letech narůstat, dá se předpokládat, že by se Praha více přizpůsobovala jejich zájmům. Jejich potřeby by větší měrou ovlivňovaly vzhled a služby v zábavních a obchodních centrech. Podle sociologů kořeny tohoto trendu sahají do devadesátých let. Muži se stahují za prací do města, zároveň méně uzavírají manželství a více se věnují kariéře. V Praze se hodně změnila skladba profesí, a asi i proto se sem teď stěhuje více mužů, a to i ze zahraničí, řekl sociolog Ivan Vodochodský. Podle jeho slov je to však dočasné. Představa, že by muži mohli dlouhodobě žít v Praze a ženy za Prahou, to už jsme v rovině velkých absurdit, dodal Vodochodský.


Magazín Mladé fronty Dnes přináší exkluzivní rozhovor s Klárou Lohniskou, ženou, která se v létě objevila na fotografiích s Václavem Klausem. S novináři se nebavila, rozhovor poskytla až nyní. Na některé otázky odpovídala, na jiné jen odmítavě kroutila hlavou a někdy mluvila, jen když byl magnetofon vypnutý. S Václavem Klausem si začala povídat v letadle na lince ze Spojených států. Pracovala jako letuška a byl to její poslední let v ČSA. Začali se spolu bavit o možnostech po škole ekonomického směru, přišla řeč i na politiku a státní rozpočet. Ke sblížení došlo na přednášce, na kterou ji pozval. Na otázku, jak byste popsala to, co se mezi vámi stalo, Klára Lohniská odpověděla: "Povídali jsme si, pořád jsme si povídali. A nakonec z toho vznikl hezký vztah." Poté, co vyšla jejich fotografie, měla i 50 telefonátů denně ze všech stran. Jak sama říká, úplně se uzavřela. Někteří lidé se na ni chodili dívat jako na atrakci, přicházely nabídky na rozhovor a televize stála dva dny před domem. A jak hodnotí Václava Klause? Jako lidsky milého člověka. "Pro mě je génius, já jsem si s ním připadala asi jako Ulrika s Goethem," říká Klára Lohniská. A dokázala by takový vztah znovu navázat? Strašně bych trpěla, vztah má být perspektivní a tady jsou jasné hranice, dodává Klára Lohniská v rozhovoru pro magazín Dnes.