Přehled tisku

Přehled tisku

Komentáře tisku se zamýšlejí nad návrhem zákona, který by téměř úplně zakázal umělé přerušení těhotenství. Lidové noviny se domnívají, že návrh skupiny lidovců je pokrytecký. "Kdyby iniciativní skupina poslanců na rovinu vyjevila, že proti interrupcím bojuje z důvodů náboženského přesvědčení a svého svědomí, které jim nedovoluje nečinně přihlížet, bylo by to poctivé - a průhlednější," píše autor komentáře. Předkladatelé ale namísto toho prohlašují, že současná právní úprava je v rozporu s Listinou základních práv a svobod nebo dokonce tvrdí, že jsou ženy v Česku k potratům nuceny. Lepší by bylo, kdyby tito moralisté udělali alespoň něco pro matky, které jsou podle nich k přerušení těhotenství donuceny, domnívá se komentátor. Třeba zřídili bezplatnou telefonní linku pomoci nebo nadaci, jež by jim poskytla alespoň do narození dítěte azyl. Jinak to spíš vypadá jako pokus zviditelnit se před skupinou voličů, kteří se rádi morálně povyšují nad jiné.

Také autor komentáře Práva navrhuje lidoveckým poslancům jinou cestu. "Namísto boje proti potratům měli by neúnavně, trpělivě a s pokorou pracovat pro obecnou kvalitu života ve své zemi. Aby v té zemi co nejvíc lidí mělo chuť, možnost a prostředky plodit a vychovávat děti," píše. Potrat je vždy nenormální řešení. Nelze ale zakázat vše, co není normální. Jinak bychom museli zakázat například také zbraně nebo automobily. "Přece nemůže být normální vyrábět věci, které denně zabíjejí bytosti stejně nevinné, jako je ten bezbranný, zárodečný človíček," myslí si komentátor Práva.

---

Ministerstvo financí nechává na chaosu okolo daně z přidané hodnoty vydělávat dvě soukromé poradenské firmy. Podle Lidových novin je spolumajitelkou jedné z nich sestra šéfa oddělení legislativy DPH resortu financí Václava Bendy. Na ministerstvo se v těchto dnech obrací řada podnikatelů, kteří nevědí, do jaké daňové sazby jejich služby patří. Resort jim ale neporadí. Namísto toho podnikatelům doporučuje 2 soukromé firmy. Ty jim za úplatu sdělí, jestli služba patří do pěti nebo 22procentní sazby DPH. Podle náměstkyně ministra financí pro daně Yvony Legierské nemá ani jedna z firem s ministerstvem žádnou smlouvu. Celou věc chce proto v nejbližší době prošetřit.

---

Tisk komentuje záměr ministerstva zahraničních věcí pozvat v rámci podpory programu rekonstrukce a obnovy Iráku do České republiky experty iráckých firem. Lidové noviny připomínají, že Iráčané by měli být zaškoleni v jednotlivých podnicích a následně se stát jejich spojenci po návratu do Iráku. Českým firmám se zatím nedaří uzavřít v Iráku kontrakt, který by stál za řeč. S výjimkou zakázky na neprůstřelné vesty, vypracování několika projektových studií a obnovení starých předválečných kontaktů se toho moc nepovedlo. Do Iráku se sjel celý svět a konkurence cizích firem je i pro velké české exportéry příliš silná. Po dohodě s ministrem zahraničí Svobodou je proto napadlo vytvořit si v Iráku jakousi pátou kolonu. Do Česka pozveme manažery a techniky z iráckých firem, zadarmo jim ukážeme krásy Prahy nebo Šumavy. Něco je při tom naučíme o fungování českých firem a jejich technologiích a doufejme, že až se vrátí domů, tak na nás nezapomenou.

---

Listy si všímají zpoždění, která nabrala ministerstva, jež mají řídit čerpání ze strukturálních fondů Evropské unie. Zatímco na Slovensku začnou první žádosti o peníze z unijních fondů vyřizovat už počátkem března, český stát zaspal, píšou Hospodářské noviny. Čím víc se blíží 1. květen, tím víc je zřejmé, že leckoho čeká rozčarování. Důvod podle deníku ani nepřekvapuje. "Zatímco ministři chodili do televize rozprávět o rychlém přínosu členství, jejich úředníci se chovali jako typičtí byrokraté. A tak 'instrumenty', bez nichž není možné ze strukturálních fondů čerpat, nejsou připraveny, natož vyzkoušeny na nečisto. Buď tedy politici lhali, nebo neznali stav příprav. Těžko říci, co je horší, uvádí Hospodářské noviny.

---

Sociální demokraté se rozhodli oprášit svůj návrh na majetková přiznání občanů, informuje deník Právo. Pokud by se majetek zdál berním úředníkům větší, než byly finanční možnosti občana, či pokud by měli pocit, že důkaz o původu majetku není dostatečný, zahájili by řízení, na jehož základě by občanovi mohli doměřit daň. Právě tato plošná povinnost bude zřejmě problémem pro koaliční partnery ČSSD. Ti totiž trvají na tom, aby povinnost prokazovat původ majetku měl jen ten člověk, u kterého by úředníci při porovnání s jeho daňovým přiznáním měli podezření, že nebyl schopen si takový majetek pořídit. Zákon se nelíbí ani právníkům. Legislativní rada vlády vydala stanovisko, ve kterém pochybuje o jeho ústavnosti. Lidé by totiž museli dokazovat svou poctivost úředníkům místo toho, aby úředníci prokazovali nepoctivost jim. Podle místopředsedy Legislativní rady Jaroslava Bureše by lidé měli problémy například v případě, že by si pořídili majetek za dlouhodobé úspory, u nichž by bylo složité prokázat jejich zdroj. Předsedové obou koaličních stran Petr Mareš a Miroslav Kalousek ale listu řekli, že v zájmu koalice budou patrně muset na nějakou formu majetkových přiznání přistoupit, dodává deník Právo.

---

Stíhání ústeckého soudce Jiřího Berky a čtyř dalších mužů za konkursy firem, které policie považuje za zmanipulované, bude mít pokračování. Podle Hospodářských novin jsou vyšetřovatelé přesvědčeni, že pětice obviněných nejednala na vlastní pěst, ale plnila zadání jiných lidí. Úřady se teď snaží získat důkazy, které by tuto verzi definitivně potvrdily. To, že vyšetřování má odpovědět na otázku, kdo ve skutečnosti "tahal za nitky", odsouhlasil listu i šéf specializovaného odboru státního zastupitelství Jaroslav Dolejší.

---

Miroslav Kostelka

Ministerstvo obrany se chystá v příštích letech zmodernizovat armádní a vládní letku v ceně až sedm miliard korun. Jak píše Právo, podle obrany bude záležet na finančních možnostech státu. Ministr obrany Miroslav Kostelka dodal, že pořízení nové letky je otázka deseti let. Celkově by podle armády pořízení nových letounů přineslo každý rok úsporu v řádech desítek milionů. Současná letadla sovětské výroby jsou totiž v provozu vysoce neekonomická, uvádí Právo.

---

Česká pošta, které dlouhodobě klesají výnosy, začíná hledat příjmy i tam, kde by se ještě před několika lety neodvážila. Jak uvádí Hospodářské noviny, na některých menších poštách už prodávají hygienické a drogistické potřeby, tabákové výrobky a sbírají filmy k jejich dalšímu zpracování. V podnikatelských aktivitách ale půjde Česká pošta mnohem dál. Ministr informatiky Vladimír Mlynář navrhuje, aby poštovní úřady sloužily za úplatu státní správě. Měly by tak ověřovat podpisy a zprostředkovat výpisy z rejstříku trestů. Pověřená pracoviště budou přijímat i daňová přiznání a časem se mají podílet na vydávání občanských a řidičských průkazů i jiných úředních dokladů. První ze série nových služeb se objeví už letos. Pošta začne vydávat ověřené výpisy z katastru nemovitostí, uzavírají Hospodářské noviny.

---

Zadlužení Čechů dosáhlo dalšího historického vrcholu. Jak píší Lidové noviny, na konci roku dlužil každý Čech včetně kojenců v průměru 23 500 korun. Domácnosti si půjčovaly peníze i přes varování centrální banky. Podle jejich zástupců by se totiž schopnost splácet úvěry mohla zhoršit. Nejčastěji si lidé půjčovali na nákup bytu, vybavení domácností, auta či dovolenou. Na své si v minulém roce přišly také splátkové a leasingové společnosti, dodávají Lidové noviny.

---

Do Prahy se podle Mladé fronty Dnes a Hospodářských novin chystají další letecké společnosti, které nabízejí levnější letenky. Jde o švýcarskou společnost Helvetic, která spojí Prahu s Curychem, a maďarské Wizz Air, které budou létat do Budapešti a polských Katovic. Nízkonákladové letecké společnosti se staly v posledních letech obrovským fenoménem, připomínají Hospodářské noviny. Jejich největším plusem je tlak na tradiční dopravce, zejména jejich agresívní cenovou politiku. Podle údajů Asociace leteckých společností loni ovládly nízkonákladové společnosti téměř dvacet procent trhu v Evropě. Do konce příštího roku by podle prognóz měl jejich podíl vzrůst na zhruba třicet procent.

---

Česká vědecká stanice pro Antarktidu je vyrobena a připravena v kontejnerech. Jak píše Právo, na podzim bude dopravena do Antarktidy. Tam už od 9. února operuje expedice českých geologů a botaniků, kteří v severní části ostrova Jamese Rosse studují zemní podmínky, vodní zdroje, faunu a floru. Komplex deseti budov má v drsných podmínkách vydržet zhruba 20 let. Vědce především zajímá, jak se v těchto místech začíná rozvíjet život, jak se mění terén po ústupu ledovce, jak rychle taje a proč. Stanice bude postavena v místech, kde se v zimě teplota pohybuje okolo 35 stupňů pod nulou a celý projekt bude stát asi 60 milionů korun.