Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Prostitutky by už brzy měly mít živnostenské listy a povinnost platit ze svého řemesla daně, píše MF Dnes. Alespoň taková je představa většiny ministrů, kteří ve středu podpořili návrh, aby prostituce v Česku byla vůbec poprvé regulována. Ministr vnitra Stanislav Gross slíbil, že do konce letošního roku připraví podle přání vlády zákon. "Vytvoříme poměrně přesná pravidla,"řekl Gross.

Prostitutky by už brzy měly mít živnostenské listy a povinnost platit ze svého řemesla daně, píše MF Dnes. Alespoň taková je představa většiny ministrů, kteří ve středu podpořili návrh, aby prostituce v Česku byla vůbec poprvé regulována. Ministr vnitra Stanislav Gross slíbil, že do konce letošního roku připraví podle přání vlády zákon. "Vytvoříme poměrně přesná pravidla," řekl Gross. Starostové z pohraničí, kde prostituce nejvíc kvete, vítají především tu část zákona, která vykazuje prostitutky z řady veřejných míst. "Pomůže vymýtit prostituci u silnic," řekl například starosta Dolního Dvořiště Emil Růžička. Naopak ke zdanění prostitutek zaznívá řada kritických názorů. "Mnozí z nás budou proti," řekl poslanec opoziční ODS Ivan Langer. Hana Malinová z nevládní organizace Rozkoš bez rizika míní, že se prostitutky budou vyhýbat povinné registraci. "Žádná z nich nestojí o takový cejch," řekla.


Václav Klaus prožije první minuty členství České republiky v EU ve společnosti "blanických rytířů", píše MF Dnes. Nakonec odmítl účast na galavečeru v Národním divadle a rozhodl se pro turistiku. Po projevu na Pražském hradě v pátek večer se krátce zastaví na koncertu na Staroměstském náměstí a hned nato vyrazí na lidovou veselici s ohni na louce pod Blaníkem. Se starosty okolních obcí a občany se pak zúčastní tradičního půlnočního výstupu na Blaník, odkud o půlnoci v přenosu televize Nova osloví se slavnostním přípitkem diváky. "Nechce sedět ve smokingu někde v sále, chce být v tuto dobu mezi lidmi," vysvětlil hradní mluvčí Petr Hájek. A dodal, že ve výběru hrála roli mytologie a symbolika spojená s Blaníkem. Podle pověstí v hoře spí rytíři, kteří vyrazí české zemi na pomoc, až jí bude nejhůře. Zatímco drtivá většina státních úřadů a jiných institucí už pořídila zbrusu novou vlajku Evropské unie, nad Pražským hradem typický modrý prapor se žlutými hvězdičkami nezavlaje. "O tom jsme vůbec neuvažovali, ani mě to nenapadlo, ale při té představě mě mrazí, jen si vybavuji ty sovětské prapory," řekl Hájek.


Česká obchodní inspekce odhalila nový způsob distribuce falešných vstupenek pražské MS v ledním hokeji - na dobírku, píší Lidové noviny (LN). Až 9000 korun požadoval před pražskou Sazka Arenou německý překupník za jeden lístek na večerní utkání mistrovství světa v hokeji mezi Českem a Německem. Přitom původní cena byla 440 korun. Několik hodin před zápasem měli fanoušci možnost koupit lístky od překupníků v okolí haly ještě za 1500 korun, s blížícím se začátkem zápasu však jejich ceny prudce stoupaly. Kromě spekulantů se vstupenkami se pořadatelé nevyhnuli ani problémům s falešnými lístky. Zřejmě největší rozruch zatím vzbudil případ několika desítek Lotyšů, kteří nebyli vpuštěni na zápas s českou reprezentací. Vyšetřovatelé již v souvislosti s prodejem lístků zadrželi jednoho lotyšského občana. Česká obchodní inspekce zaznamenala další podvod s lístky na hokejové mistrovství světa. Postižený fanoušek zaplatil za dva lístky v hodnotě 195 korun, které dostal v obálce na dobírku, částku 2000 korun.

K tématu se vracejí i Hospodářské noviny (HN), které požádaly dva experty z velkých bank, kteří se problematikou falzifikátů zabývají, aby posoudili, nakolik jsou vstupenky na hokejový šampionát chráněné proti falšování a jak může divák rozlišit padělek od originálu. Jejich posudek se s postojem Sazky rozchází: Ochrana vstupenek je špatná. Rozbor v bance u nich žádnou účinnou ochranu neodhalil. "Použit je obyčejný papír a barevný podtisk lze úspěšně napodobit na kopírce nebo tiskárně. Nejsou použité žádné barvy se speciálními vlastnostmi. To platí i o tisku údajů pomocí jehličkové tiskárny," uvedl muž, který vstupenku zkoumal. Sazka tvrdí, že její vstupenky ochranné prvky mají, ale odmítá je prozradit. "Jsou tam, ale víc vám k tomu říci nemohu," sdělil mluvčí Sazky Zdeněk Zikmund. "Aby byly ochranné prvky z pohledu majitele vstupenky účinné, musí lidé v první řadě vědět, podle čeho si lze pravost ověřit, například co se má objevit na hologramu," oponuje odborník na padělky, který však není oprávněný veřejně poskytovat informace. Obchodní zájmy Sazky chrání lístky z on-line terminálů přes popsaná rizika dobře. Pokud padělatelé pouze "obkreslí" grafickou podobu vstupenky a vymyslí si k ní čárový kód, kterým se otevírá vstupní turniket do haly, bude čtecí zařízení tento "obrázek" považovat za nesmysl a diváka dál nepustí.

A do třetice k MS v hokeji. O nové Sazka Areně platí, že velká stavba ještě nemusí být velkou architekturou, píše pro LNčeský historik architektury Zdeněk Lukeš. Funkce je u každé architektury jistě prvořadá, ale důležitou roli hrají i další kritéria. Ocelová konstrukce haly je bezesporu impozantní a zaslouží si ocenění. Není to ale první stavba tohoto typu - připomínám v půdorysu rovněž kruhový pavilon "Z" na brněnském výstavišti (projekt už z konce padesátých let!), který má také mimořádný rozpon. Architektonicky ale v přímém srovnání vyhrává jednoznačně Brno: pražská hala působí zvenku mdle, chybí jí vtip a zajímavý detail. Celkový dojem kazí také napojení jižní vstupní partie, které působí těžkopádně. Interiér oživují barvy, a tak působí celkem příznivě. Horší je to s designem rádoby luxusních místností, salonků i dosud nedokončené VIP restaurace, jež je dílem ateliéru Yates-Silverman z Las Vegas. Je to samozřejmě kýč a omluvou by nemělo být ani konstatování, že v obdobném duchu jsou dnes vybaveny i luxusní hotely, restaurace a kluby. Proč by právě zde nemohly být nemalé finanční prostředky vynaloženy na něco méně konvenčního, a přitom pohodlného? Dobrých designérů je u nás i v zahraničí dost. Obecně tedy platí: velká stavba ještě nemusí být velkou architekturou a nová Sazka Arena se zřejmě nezařadí mezi stavby, jakými jsou Veletržní palác nebo už zmiňovaný brněnský pavilon.


Špidlův kabinet ukončil privatizaci Unipetrolu - prodá ho polské společnosti PKN Orlen, píší HN. Za třiašedesát procent akcií dá 13,05 miliardy korun. Stát hledal kupce pro Unipetrol tři roky. Pokud prodej schválí Evropská komise, bude to zatím největší privatizace současné vlády. Unipetrol má šanci, že v budoucnu bude patřit do silného regionálního petrochemického koncernu, který se snaží PKN Orlen vybudovat. Prvním krokem k němu je právě koupě české společnosti, dalším má být fúze s maďarskou firmou MOL. Poláci si však zřejmě neponechají celou českou petrochemickou skupinu. PKN uzavřela předběžnou dohodu o spolupráci s americkým gigantem ConocoPhillips a s českým Agrofertem. Těm by podle dostupných informací prodala některé dceřiné firmy. Například Agrofert má zájem o Kaučuk Kralupy a menší podíl v Chemopetrolu Litvínov. Conoco zase stojí o Benzinu. Unipetrol se snažila prodat už Zemanova vláda. Ta jako vítěze tehdejší soutěže vybrala v prosinci 2001 právě Agrofert podnikatele Andreje Babiše. Ten za státní podíl nabídl necelých dvanáct miliard korun. V září následujícího roku ale od smlouvy o privatizaci odstoupil.