Přehled tisku

Ústavní soud

Páteční české deníky komentují takzvaný český konvergenční program. Reagují dále na vyšetřování korupce a obvinění některých regionálních politiků. S blížícím se sjezdem komunistů také srovnávají minulost a současnost KSČM a hodnotí vyhlídky této strany v blízké budoucnosti.

Deník Právo se vyjadřuje k takzvanému českému konvergenčnímu programu. Pozastavuje se nad tím, že zůstává stranou zájmu pravice i levice. Program nebudí pozornost a bere se jako formalita možná proto, že se v něm operuje s roky 2007 a s čísly, která existují pouze jako virtuální realita, píše list. Deník se domnívá, že by byla velká chyba, kdyby podobný přístup přetrvával i nadále a upozorňuje na to, že "na první pohled vzdálené a skutečně virtuální cíle se musí začít reálně zajišťovat již letos, aby se virtuální postupně nestalo nejen přijetí eura, ale samo naše členství v Evropské unii a sociální smír.


Švédské stíhačky JAS-39 Gripen, které má mít česká armáda ve výzbroji od příštího roku, nejsou slučitelné s letectvem NATO. Česká strana je také znepokojena vývojem švédsko-maďarského kontraktu na stíhačky, jehož cena se stále zvyšuje. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Podle deníku se u švédských stíhaček objevil nový problém. Letadla totiž nemohou nést americké rakety středního dosahu AMRAM. Bez nich je však účinnost nadzvukových strojů mizivá. Mezi další nedostatky gripenů patří také to, že nemají rozpoznávací systém NATO, díky němuž lze rozlišit cizí a vlastní letouny. "U stíhaček je to zásadní věc. A my nevíme, jak ji u pronajímaných letounů vyřešit," řekl listu jeden z českých expertů. Švédové podle deníku slibují, že na technických problémech pracují, letečtí odborníci však vylučují, že to do příštího roku stihnou. Expert, který je do jednání se Švédy zasvěcen, navíc Mladé frontě Dnes sdělil, že česká strana je znepokojena vývojem kontraktu mezi Maďarskem a Švédskem. Švédové prý Maďarům již třikrát zvedli cenu gripenů kvůli tomu, že dovybavují stíhačky dalšími přístroji, aby s nimi mohlo počítat NATO. Komplikovanost jednání připustil i premiér Vladimír Špidla. "Ale neznamená to, že bychom přehodnocovali, zda gripeny, nebo americké F-16. Pokud nebudou podmínky dobré, tak gripeny nevybereme. Věřím ale, že se dohodneme," řekl Mladé frontě DnesŠpidla. Ministr průmyslu Miroslav Urban pak slíbil, že cenu za pronájem stíhaček, která dosahuje 21 miliard korun, podstatně sníží. Podle deníku se však ozývají i hlasy, kterým by nevadilo, kdyby z celého kontraktu sešlo. "Nevadilo by mi, kdyby vláda ten obchod zamázla. Od počátku se mi to celé nezdálo," řekl listu jeden z vlivných místopředsedů kabinetu.


Ministerstvo zahraničí chce zrušit licenci na vývoz radaru Věra do Číny. Ministerstvu průmyslu a obchodu již zaslalo dopis, ve kterém ho o zrušení licence žádá. Firma Omnipol, která chce radar vyvézt, tak o ni pravděpodobně přijde. Píše to deník Právo. Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban deníku potvrdil, že obě ministerstva spolu jednají. "Licence jsou platné, ale nemohu vyloučit, že o tom bude jednat vláda," řekl ministr Urban. Vývoz radarů povolila v lednu licenční správa ministerstva průmyslu a obchodu. Licenční správa udělila společnosti Omnipol dvě vývozní povolení na šest radarových souprav. Podle informací tisku stojí za změnou postoje vlády nátlak USA. Spojené státy se obávají, že by radary mohly zachytit jejich plavidla a letouny poblíž Tchaj-wanu. Obavy USA jsou údajně tak silné, že vyprovokovaly prezidenta George Bushe a ministra zahraničí Colina Powella k sepsání dopisu premiéru Vladimíru Špidlovi. Odvolávají se v něm na dobré česko-americké vztahy z doby války v Iráku a vyzývají Česko, aby vývoz radarů Věra do Číny zastavilo.


Hospodářské noviny kvitují aktivitu policie v souvislosti s vyšetřováním korupce a machinací v hospodaření s veřejnými prostředky na komunální úrovni. Už jen tím, že koná, posílá policie velmi důležitý vzkaz. Beztrestnost korupčního jednání a pletich není tak jistá, jak si možná někteří představitelé měst a obcí dosud mysleli, píše deník. Domnívá se však také, že by "pozitivní potenciál tohoto poselství mohl rychle vyprchat, pokud by se sdělená obvinění v dohledné době neproměnila v pravomocné rozsudky soudů". Hospodářské noviny dále zdůrazňují, že svou roli v boji proti korupci hraje také prevence - nyní aktuálně zákon o střetu zájmů.


Komentátor Práva se při příležitosti chystaného sjezdu KSČM zabývá charakterem a odkazem samotné strany i jejím vyhlídkám v blízké budoucnosti. Kritizuje předsjezdový materiál KSČM, který je podle jeho názoru poplatný rétorice totalitních časů. Stroj času se zasekl a stále hází na dnešek, jistěže plný rozporů a nevyřešených problémů, formulace odpovídající starým časům, píše list. Ze zprávy o činnosti KSČM vyplývá jasně: zbourat dnešní systém a nastolit lepší - socialismus. Snaha najít sociálně spravedlivější uspořádání nikdy nezmizí. Komunisté v bývalých reálněsocialistických zemích však mají smůlu, že jejich éra je ještě v živé paměti a že se na ni stále odvolávají, končí deník Právo.


Nákupní horečka Čechů loni opět vzrostla, a to především supermarketech a hypermarketech. Průměrný zákazník v nich utratil měsíčně zhruba 2316 korun. Z toho 50 největších potravinářských obchodníků utržilo přes 278 miliard korun, což je proti předchozímu roku nárůst o čtyři procenta. Píšou to Lidové noviny. Z uvedené sumy připadá 80 až 90 procent na výdaje na potraviny, a to podle jednotlivých hypermarketů. Mezi obchodní řetězce, ve kterých se loni nejvíc nakupovalo, patří například Makro, Ahold, Kaufland nebo Lidl. Firma Tesco Stores ČR skončila na pátém místě. Průměrný Čech utratil loni v 50 největších prodejnách za celý rok asi 27.000 korun. Při průměrné hrubé měsíční mzdě 17.000 korun tak v obchodech zanechal 13 procent svého příjmu. Čeští zákazníci však zaostávají například za svými německými protějšky. Německý zákazník utratil u tamních největších obchodníků za rok v přepočtu téměř 87.000 korun. Naopak Slováci vydají za potraviny, drogerii nebo tabák méně. U velkých obchodníků loni utratili na osobu přes 21.000 českých korun.


Do úplatkářské aféry, která ohrožuje český fotbal, je podle policie zapleteno až 14 z celkových 16 prvoligových mužstev. K obviněnému funkcionáři Synotu a pěti prvoligovým rozhodčím by tak měly přibýt další jména. S obviněními však chce policie počkat možná až do července. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Jen asi u dvou mužstev je zřejmé, že je důkazů o korupci málo, řekl listu důvěryhodný zdroj z policejního prezidia. Informace, že by z úplatků byla podezřelá skoro celá fotbalová liga, šokovala předsedu komise rozhodčích Milana Brabce. "To snad není možné. Pokud by to byla pravda, nechci ani domýšlet, co by se stalo. Pro fotbal by to mělo tragické následky," řekl Brabec Mladé frontě Dnes. S dalšími obviněními chce podle informací deníku policie počkat možná až do července, aby nebyl narušen průběh české účasti na evropském fotbalovém šampionátu v Portugalsku. "Od státního zástupce máme termín 10. července, kdy musíme předložit všechny vyhodnocené důkazy," řekl deníku náměstek protikorupční služby Milan Šiška. Zároveň ale popřel, že by tomu tak bylo kvůli fotbalovému mistrovství. To, že další obvinění padnou počátkem června, potvrdil listu i kroměřížský státní zástupce Pavel Pukovec a předseda fotbalového svazu Jan Obst. Úplatkářská aféra v první fotbalové lize začala 30. dubna zatčením sportovního ředitele Synotu Jaroslava Hastíka a rozhodčího Stanislava Hrušky. Později byli obviněni i další rozhodčí Václav Zejda, Bohuslav Krátký, Josef Dvořáček a Jaromír Hlaváč.