Přehled tisku

Jana Bobošíková, foto: ČTK

Zatímco se lídři jednotlivých stran, které mají šanci prosadit se do Evropského parlamentu, nemusí za svoji angličtinu vůbec stydět, ostatní kandidáti se podle Mladé fronty Dnes už s dobrou jazykovou znalostí většinou pochlubit nemohou. Deník s pomocí kanadského novináře otestoval některé vážné aspiranty na evropskou kariéru.

Deníky se vracejí k prudké vichřici, která ve středu zasáhla Litovel na Olomoucku. Podle Mladé fronty Dnes za sebou nechala apokalyptický obraz zkázy. Část města podle svědků dokonce zpustošilo tornádo. Z desítek domů vítr strhal střechy, jiné skoro zbořil. Podle jedné z obyvatelek Litovle vzduchem létaly vyrvané stromy. Ve dvou ulicích bez újmy nevyvázl ani jediný dům a desítky lidí přišly o střechu nad hlavou. Záchranáři pro ně okamžitě zřídili krizové centrum. Hejtman Olomouckého kraje Jan Březina ještě vpodvečer vyhlásil pro Litovel stav nebezpečí. Pro město to znamená, že všechny situace a problémy ve městě se budou řešit přednostně, a také se tím otevírá možnost čerpat peníze z republikových krizových fondů. Bouře si vyžádala i jeden život, padající strom v Olomouci zabil člověka sedícího v autě. Podle meteorologů bouřlivé počasí ještě neskončilo. Ve zbývajících dnech tohoto týdne podle nich přijde ochlazení a s ním bouřky doprovázené krupobitím.


Domácí vězení by se mělo stát v Česku normálním trestem. Delikvent bude žít normálním životem, bude chodit i do práce, avšak v noci a o víkendu se bude muset zdržovat doma. Pokud to poruší, poputuje za mříže. I to je součást návrhu nového trestního zákoníku, který ve středu schválila vláda. Novým trestným činem má být eutanázie a klonování lidských bytostí. Jak dále uvádějí Lidové noviny, kodex počítá s tím, že u méně závažných přečinů by měly být více využívány alternativní tresty, a naopak závažné zločiny by měly být potrestány mnohem přísněji než dosud. Trestně odpovědní by neměli být pouze jednotlivci, ale i právnické osoby, tedy celé firmy. Tyto změny jsou zahrnuty v nové verzi zastaralého a mnohokrát novelizovaného trestního zákoníku z šedesátých let. O tom, že zásadní změna je skutečně nutná, svědčí i reakce opozičních politiků. Mají sice určité výhrady k některým navrhovaným změnám, obecně však potvrzují, že nový trestní zákon je potřeba. Podle Petra Nečase z ODS je nový trestní zákoník hodně novátorské dílo, o kterém se bude muset velmi podrobně diskutovat na půdě parlamentu. K nejkritizovanějším úpravám patří návrh, aby policie mohla stíhat nejen konkrétní jedince, ale i právnické osoby. Toto ustanovení kritizují i zástupci podnikatelských kruhů.


Jana Bobošíková, foto: ČTK
Zatímco se lídři jednotlivých stran, které mají šanci prosadit se do Evropského parlamentu, nemusí za svoji angličtinu vůbec stydět, ostatní kandidáti se podle Mladé fronty Dnes už s dobrou jazykovou znalostí většinou pochlubit nemohou. Deník s pomocí kanadského novináře otestoval některé vážné aspiranty na evropskou kariéru. Podle něj jen například Richard Falbr či Jaromír Kohlíček mluví dobře anglicky. Ostatní sice rozuměli, ale často jim chybí slovní zásoba a dělají gramatické chyby. Na otázku, co by chtěli prosazovat v Evropském parlamentu a zda Evropa potřebuje ústavu či nikoli, odpovídalo osm kandidátů. Často se ale vyjadřovali v naučených frázích a utíkali z odpovědí, píše deník. S výjimkou dvojky na kandidátce Nezávislých Jany Bobošíkové ale všichni dokázali reagovat. Jediná Bobošíková si otázky vyžádala mailem. Odpověděla přitom jen na jednu otázku, ve které si však spletla význam anglických slov.


Lidové noviny informují o tom, že na Kavkaze zmizela spolupracovnice české humanitární Organizace pro pomoc uprchlíkům Miriam Jevíková. Osmadvacetiletá Slovenka se koncem května zúčastnila semináře v jihoruském Pjatigorsku. Poslední zprávy o jejím pohybu jsou z 1. června, od té doby se neozvala. Existuje proto podezření, že byla unesena. Podle svědectví kolegů z dalších humanitárních organizací se chystala na soukromou návštěvu za přáteli do Ingušska a možná i do Čečenska. Protože ale cestovala sama a nepodávala o sobě zprávy, není jasné, kam až dojela. Prvního června měla být v Nazrani, tam ale nedorazila. Místo toho poslala SMS psanou špatnou ruštinou, která může svědčit o únosu. Její přátelé ji po několika dnech začali hledat a v úterý oznámili do Prahy její zmizení.


Chránění svědkové kvůli výhodám podvádějí, píše deník Právo. Lidé, kterým stát poskytl zvláštní ochranu, se chovají často tak nezodpovědně, že svým ochráncům přidělávají starosti a především vytahují státu z kapes velké peníze. Ministr vnitra Stanislav Gross proto navrhuje nový zákon, který má pro změnu ochránit stát před vychytralostí těchto lidí. Jde o to, aby si policie mohla prověřit třeba i za pomoci odposlechů nebo sledování, zda jsou opravdu ohroženi, jak tvrdí, a zda dodržují pravidla hry. "Praxe bohužel ukázala, že nejméně u 90 procent případů došlo k opakovanému porušení těchto povinností," upozornilo vnitro v odůvodnění novely. Chránění svědkové někdy dokonce policii informovali o smyšlených útocích, jen aby prosadili své přestěhování. Veškeré náklady na stěhování, a to i do ciziny, přitom hradí stát. V době schvalování původního zákona se mluvilo o tom, že půjde přibližně o deset lidí ročně, ale náklady na jejich ochranu se odhadovaly na milióny korun.


Sportovnímu řediteli fotbalového klubu FC Synot Jaroslavu Hastíkovi hrozí podle důvěryhodných informací Mladé fronty Dnes další obvinění z korupce. Jde již o třetí trestní stíhání tohoto muže. Hastík byl zatím obviněn z předávání úplatků ve dvou zápasech Synotu proti Blšanům a Spartě. Nejnovější obvinění se týká zápasu s Teplicemi, v němž Synot vyhrál letos v březnu 2:0. Za tento zápas byl obviněn už hlavní rozhodčí utkání Slovák Eduard Cichý. Na ovlivnění tohoto zápasu uvolnil Synot úplatek 200 tisíc slovenských korun. Policejní prezident Jiří Kolář nedávno připustil, že korupční aféra ve fotbale nese znaky organizovaného zločinu. "Hodně aspektů nasvědčuje tomu, že nejde o nějaká dílčí jednání samostatných lidí, ale že jde o určitou dělbu a propojení jednotlivých rolí v rámci této kriminality," cituje Koláře Mladá fronta Dnes.


Labe
Česko, které je považováno za významné evropské rozvodí, se po vstupu do unie stalo z vodohospodářského hlediska tzv. citlivou oblastí. Jak uvádějí Lidové noviny, musí proto vystavět stovky čističek a další modernizovat tak, aby splňovaly evropské normy. Na ochranu vod tak bude třeba utratit v příštích deseti letech 80 miliard korun. Někteří odborníci ale tvrdí, že velká část této investice je zbytečná, protože ke kvalitě vody nepřispěje. Ministerstvo životního prostředí přiznává, že k významným znečišťovatelům řek patří zemědělství. Zároveň ale tvrdí, že zemědělci mnohdy splach škodlivin do řek nemohou ovlivnit. Dusíkaté látky, které zůstaly na polích ještě z dob komunismu, se vyplavují desítky let. Podle ministra Jaroslava Palase sice i dnešní zemědělství přispívá ke znečištění řek, podíl českých zemědělců je ale mnohem menší než v západní Evropě. "Intenzita hnojení na našich polích je totiž ve srovnání se Západem zhruba třetinová," řekl Palas.


Podle deníku Právo se největší pražská nádraží zřejmě dostanou do soukromých rukou. České dráhy chtějí soukromým investorům prodat nejen pozemky, ale i většinu nádražních budov. Nyní se například chystá výběrové řízení na přeměnu stanice Smíchov a sousedních lokalit na moderní centrum. Výběrové řízení už proběhlo na nové využití Masarykova nádraží. Zvítězilo v něm konsorcium Masaryk station, v němž jsou společnosti ING Real Estate Development, Sudop Praha a Morávka centrum. Konsorcium se zavázalo vynaložit na rekonstrukci Masarykova nádraží a další výstavbu pět až osm miliard korun. Slibuje, že v prostorách tohoto nádraží postaví hotel a obchodní centrum. Rekonstrukce se má brzy dočkat i pražské Hlavní nádraží. Ve snaze vyřešit problém jeho chátrání ho ČD na třicet let pronajaly italské společnosti Grandi Stazioni.