Přehled tisku

Premiér Mirek Topolánek, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Deníky komentují zdlouhavé sestavování nové vlády. Lidové noviny například soudí, že průtahy při jmenování nového kabinetu Mirka Topolánka nemají smysl, a to ani pro prezidenta Václava Klause.

Premiér Mirek Topolánek, foto: ČTK
Deníky komentují zdlouhavé sestavování nové vlády. Lidové noviny například soudí, že průtahy při jmenování nového kabinetu Mirka Topolánka nemají smysl, a to ani pro prezidenta Václava Klause. Pokud jsou někteří občanští demokraté připraveni vládu svého předsedy nepodpořit, pak je vše dané, soudí komentátor. Mirek Topolánek nechť neprodleně podnikne svůj druhý pokus prorazit hlavou zeď. Pouhá debata o tom, kdo má určit třetího předsedu vlády, bude trvat nejméně několik dalších měsíců. "Nechť prezident i premiér konají, my jsme se načekali dost," nabádá autor komentáře v Lidových novinách.


Prezident se mýlí, když mě má za občana Rakouska, říká v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes senátor Karel Schwarzenberg. Komentuje tak výhrady, které měl Václav Klaus k jeho nominaci na post ministra zahraničních věcí v novém kabinetu Mirka Topolánka. Schwarzenberg připomíná, že rakouské občanství nikdy nepřijal, a naopak se nevzdal toho českého. Právě do Rakouska se Schwarzenbergova rodina uchýlila po komunistickém puči v roce 1948 a Schwarzenberg tam přes 40 let žil. Senátor připustil, že za Klausovými výhradami mohou být i jiné důvody, například v Česku zažité předsudky vůči šlechtě a emigrantům. Roli může hrát i to, že Schwarzenberg pracoval jako kancléř pro bývalého prezidenta Václava Havla. Ten považuje Karla Schwarzenberga za vhodného kandidáta i na prezidentský úřad.


Útvar pro odhalování organizovaného zločinu dostal podle Hospodářských novin pod stromeček "skvělý vánoční dárek": velitel Jan Kubice a dva další příslušníci útvaru nebudou obžalováni za to, že těsně před volbami předali poslancům tajnou zprávu o prorůstání organizovaného zločinu do státní správy. Bylo by ale lepší, kdyby případ šel před soud, míní komentátor deníku. Ne snad proto, že by Kubice a spol. měli být odsouzeni, ale proto, že proces by alespoň zčásti proběhl před zraky veřejnosti. Dozvěděli bychom se tak například, proč ministerská inspekce odposlouchávala téměř pět desítek telefonních čísel. A v neposlední řadě také to, kdo Kubiceho zprávu pustil médiím, protože z vyzrazování důvěrných informací se stal povážlivý nemrav.


Mzdy v Česku by v příštím roce měly vzrůst nejméně o pět procent. Píše to Mladá fronta Dnes s odvoláním na vlastní průzkum mezi víc než stovkou významných firem, které dohromady zaměstnávají přes 300.000 lidí. Více než polovinu z tohoto růstu však ubere očekávaná inflace, a reálný příjem zaměstnanců se tedy zvýší o dvě procenta. To je ale výrazně méně, než požadovali zástupci odborů a než očekávají oslovení analytici. Na reálný růst o čtyři procenta se mohou těšit jen čtyři z víc než stovky oslovených podniků. Některé firmy si však nemohou dovolit zvyšovat mzdy ani o inflaci, především v textilním a obuvnickém průmyslu, uvádí se v Mladé frontě Dnes..

Hospodářské noviny zveřejnily průzkum Hospodářské komory ČR, v němž 96 procent dotázaných manažerů počítá s nárůstem mezd nižším než pět procent. Pětiprocentní růst platů ale považují za nedostatečný odboráři. "Trváme na tom, aby mzdy rostly o sedm procent. Zisky firem se zvyšují, zvyšuje se i produktivita práce, při očekávané čtyřprocentní inflaci je náš požadavek minimem," cituje deník předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů Milana Štěcha. Podle údajů za letošní 3. čtvrtletí vzrostla průměrná mzda na 19.968 korun. Za celý letošní rok překročí podle některých analytiků 20.000 korun a v příštím roce by se mohla dostat nad 21.000 korun. Dvě třetiny zaměstnanců však na ni nedosáhnou.


Podle nejvyšší státní zástupkyně Renáty Vesecké je velkou chybou českého právního systému, že nemá takzvaný institut korunního svědka. Jedná se o pachatele, kteří by mohli počítat se shovívavostí soudců a vyšetřovatelů, kdyby pomáhali při odhalování závažné kriminality. Podle Vesecké by zavedení institutu korunního svědka umožnilo povolovat jen minimum odposlechů, soudy by přitom ale neměly problémy s nedostatkem důkazního materiálu. Vesecká to uvedla v rozhovoru pro deník Právo. Novelu, která institut korunního svědka zaváděla, vetoval prezident Václav Klaus. Vadilo mu, že zákon mění tradiční chápání pojmu spravedlnosti a práva vůbec, podle něhož má být každý pachatel potrestán. Právě Klaus přitom před časem označil rostoucí počet odposlechů za varovný jev. Dokonce požadoval odvolání tehdejšího policejního prezidenta Jiřího Koláře, který podle něj tuto otázku zlehčoval.


Mladá fronta Dnes poukazuje na to, že legionáři nevýhodně pronajali hotel Legie v centru Prahy. Československá obec legionářská uzavřela v roce 1997 smlouvu s firmou Straimar group, podle níž jí hotel pronajímá za neobvykle nízkou cenu - 4,5 milionu korun ročně. Podle odborníků by se přitom za podobný hotel dalo na nájemném utržit až 30 milionů korun ročně. Straimar se na oplátku za nízký nájem zavázal, že hotel na své náklady opraví a bude hradit i náklady spojené s provozem. Různými dodatky ke smlouvě ale vmanipuloval legionáře do nevýhodné situace: snížil si prý nájem a od jeho placení pak dokonce kvůli "podnikatelským potížím" upustil. Zisk z hotelu měl veteránům druhé světové války a pozůstalým vdovám zajistit důstojné stáří. Veteráni tak nyní zápasí s velkými finančními obtížemi, píše Mladá fronta Dnes. Jedno z kdysi nejbohatších a nevlivnějších sdružení v zemi, které před druhou světovou válkou vlastnilo stovky nemovitostí, se stará o 1200 válečných veteránů.


Knihkupci utržili před Vánocemi zhruba 2,7 miliardy korun, píší Lidové noviny. Podle Jaroslava Císaře, tajemníka Svazu českých knihkupců a nakladatelů, to představuje šedesát procent celoročního obratu za knihy. Lidové noviny ale soudí, že za růstem tržeb není vyšší prodej knih, ale rostoucí ceny. "Knihy jsou každým rokem nenápadně dražší a dražší,"řekl LN ředitel nakladatelství Academia Jiří Padevět. Rostoucí letošní tržby za knihy potvrzují také data Českého statistického úřadu. Útraty za nepotravinářské zboží se podle statistiků zvedly o 7,6 procenta. Jen malá část z celkové ceny knihy se přitom nakonec dostane k autorovi - zhruba osm až deset procent, odhaduje Svaz českých knihkupců a nakladatelů. Pokud jde o známého autora, který je zárukou vysokého počtu prodaných knih, může být jeho odměna třeba i dvojnásobná.


Českým drahám se nedaří najít zájemce, který by investoval v rámci společného programu Živá nádraží do úprav olomouckého vlakového nádraží. Informuje o tom Olomoucký deník. "Výběrové řízení pro Olomouc bylo ukončeno, nenašel se však žádný komerční partner, který by odpovídal zadání,"řekla deníku Hana Bednářová z tiskového oddělení Českých drah. Do projektu Živá nádraží je v Česku zařazeno téměř 60 železničních stanic. Projekt počítá se spoluprací ČD a vybraného komerčního partnera, který se má postarat o modernizaci nádražních prostor z vlastních zdrojů. Na oplátku získá část interiéru stanice a přilehlého okolí k obchodnímu využití. ČD si od projektu slibují mimo jiné oživení nyní nepřitažlivých vestibulů nádraží obchodními zónami či kavárnami.


Lidové noviny informují o takzvané hexavakcíně, která dětem od Nového roku ušetří sedm očkování. Budou tak chráněny například před záškrtem, tetanem, žloutenkou typu B a dětskou obrnou. Látka, kterou budou očkováni všichni novorozenci, vyjde celkem na šest tisíc korun, očkování přitom hradí stát. Hlavním důvodem zavedení nové očkovací látky je podle lékařů její šetrnost. I v kombinované podobě představuje pro dětský organismus menší zátěž než dosud používané očkovací látky. Dalším důvodem bylo doporučení Světové zdravotnické organizace, aby Česká republika změnila dosavadní způsob očkování proti dětské obrně. Česko totiž patří k posledním vyspělým zemím, kde se proti této nemoci očkuje tzv. živou látkou, tedy se všemi přidruženými riziky.


Do Česka se po staletích vracejí vlci. Informuje o tom deník Právo. Vlci se po sto padesáti letech vrátili do Horní Lužice v sousedním Německu a daří se jim tam zjevně velmi dobře. Je jen otázkou času, kdy přejdou hranici do Česka. Na české straně hranice v Lužických horách jsou přitom rezervace chráněných kamzíků. Podle odborníků však zdravým zvířatům nehrozí nebezpečí, kamzíci jsou prý dostatečně vybaveni na to, aby dokázali před vlky utéci. Vlci budou lovit jen nemocná a oslabená zvířata.