Přehled tisku

Z vnitrostátních témat například Mladá fronta Dnes píše, že ministrům se nechce propouštět státní zaměstnance. Plán vlády propustit za tři roky víc než 30.000 úředníků, učitelů nebo vojáků se nedaří plnit. Příští rok se schválené snížení počtu státních zaměstnanců o 11.000 zmenšilo na pět tisíc, uvádí list s odvoláním na návrh státního rozpočtu na příští rok, který ve středu projedná vláda.

Holčička,  která přežila drama ve škole v Beslanu,  foto: ČTK
Pondělní české noviny se především vracejí k masakru v severoosetském Beslanu. Páteční zásah proti pročečenskému komandu, které v místní škole zadržovalo na 1000 lidí, si vyžádal zřejmě přes 400 mrtvých. Více než 150 z nich byly děti.

Lidové noviny si v úvodu komentáře všímají vyjádření ruského prezidenta Vladimira Putina, který přiznal, že Rusko je na boj s terorismem nepřipravené a jmenoval příčiny této nepřipravenosti. Putin by měl přestat lamentovat nad slabou ochranou ruských hranic... a učinit jednoznačné rozhodnutí o strategické orientaci své země, píše list. Podle autora je odmítání "skutečného spojenectví v boji proti teroru", které Rusku nabízí Spojené státy, EU a Izrael, za nynější situace "hazardem".

Česká republika nabídla Rusku pro oběti z Beslanu a jejich rodinné příslušníky možnost posttraumatických pobytů v ČR. Je to jedna z prvních vyhlášených zahraničních nabídek materiální pomoci, uvádí deník Právo. "Je zde úmysl nabídnout rodinám, které přežily tu strašlivou událost, pošokový pobyt v České republice. Nyní se vyhodnocuje kapacita rekreačních zařízení a finanční prostředky," řekl ministr zahraničí Cyril Svoboda. Premiér Stanislav Gross ho pověřil, aby zjistil možnosti pomoci. "Zařízení by poskytovalo ministerstvo vnitra, zdravotnickou péči ministerstvo zdravotnictví a základní servis, případně i financování by mohlo jít z humanitární pomoci, což je záležitost ministerstva zahraničí," upřesnila mluvčí vlády Věra Dušková. Jak potvrdil listu mluvčí ministerstva zahraničí Vít Kolář, pro rodiny by mohlo být vysláno speciální letadlo a vláda může rozhodnout o uvolnění půl miliónu až miliónu korun na financování celé akce. Nyní se čeká, zda ruská strana nabídku pobytů včetně psychiatrické péče akceptuje,nebo zda bude požadovat jinou formu pomoci. Podle ministra Svobody může po první nabídce v případě zájmu následovat další, ale důležitá je podle něj rychlost pomoci.


ilustrační foto
Z vnitrostátních témat například Mladá fronta Dnes píše, že ministrům se nechce propouštět státní zaměstnance. Plán vlády propustit za tři roky víc než 30.000 úředníků, učitelů nebo vojáků se nedaří plnit. Příští rok se schválené snížení počtu státních zaměstnanců o 11.000 zmenšilo na pět tisíc, uvádí list s odvoláním na návrh státního rozpočtu na příští rok, který ve středu projedná vláda. Již letos mělo ze státních úřadů, které platí stát, odejít na 10.000 lidí, ale ani tento cíl nebude podle deníku naplněn. Řada ministrů je s propouštěním ve skluzu a další úřady nové lidi nabírají. Například z resortu obrany melo letos odejít téměř 4000 a příští rok přes 2000 vojáků i civilních zaměstnanců. "K 1. září bylo propuštěno celkem 3216 osob. Zároveň ale 2600 osob nastoupilo," uvedla Iva Rusková z ministerstva obrany. Noví lidé jsou však zapotřebí na vytvoření profesionální armády. Také ministerstvo práce a sociálních věcí podle nejmenovaného zdroje deníku požaduje navíc zhruba tisíc lidí. Resort spravedlnosti chce přijmout dalších 1115 lidí. "Je to v návaznosti na nové úkoly," uvedl mluvčí Petr Dimun. Požadavky ministrů na přijetí nových zaměstnanců dávají dohromady 3000 lidí, uvedla Mladá fronta Dnes. Peníze na zaměstnance, které nepropustí, a na nové, které jim vláda neschválí, úřady nezískají. Ministerstvo financí jim z rozpočtu víc peněz nedá. K jednomu z mála oborů, kde lidí ubývá, patří školství. "Letos už jsme snížili počet zaměstnanců o 3300," řekl listu Zdeněk Bernard z ministerstva školství. Letos i příští rok má odejít téměř 5000 lidí.

Odbory budou při vyjednávání o mzdách požadovat, aby v příštím roce rostly platy v průměru o sedm procent. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Milana Štěcha to znamená, že s očekávanou inflací pro rok 2005 by to znamenalo reálný nárůst o tři až čtyři procenta. Informují o tom Lidové noviny. Pokud by zaměstnavatelé vyšli požadavkům odborů vstříc, překročila by průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v tuzemských podnicích 21.000 korun. V letošním prvním pololetí si průměrný zaměstnanec vydělal 19.851 korun. Ne všechny podniky však požadavek na sedmiprocentní růst vyslyší. "Vyjednávání o růstu mezd na příští rok ještě nezačalo. Bude to záležitost posledních třech měsíců roku. Finanční situace a konkurenční stav na trhu přepravy ale nevytvářejí prostor pro velké zvyšování mezd," sdělil Lidovým novinám mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský. Problematické je vyjednávání o mzdách ve státní sféře. Ačkoli se vláda sešla s odbory minulý týden, nedospěly k žádnému závěru. Vhledem k úsporám ve státním rozpočtu by pracovníci veřejného sektoru měli v příštím roce přijít o 13. a 14. platy. Zatím není jasné, jaká částka je nahradí, dodávají Lidové noviny.


Foto: Evropská komise
Přísun peněz z předvstupního fondu Phare mají zablokovány i další země Evropské unie. Trápí to však jen Čechy, píší Hospodářské noviny. Evropská komise totiž zjistila, že Praha nesplnila to, k čemu se zavázala. Až do odvolání tak nemůže čerpat finanční pomoc EU v hodnotě asi 3,7 miliardy korun. Na hlavy českých úředníků se okamžitě snesla tvrdá kritika. S čerpáním peněz z fondu Phare Česko - aspoň podle ministerstva financí - nikdy dřív problémy nemělo. "Mezi kandidátskými zeměmi jsme si vedli velmi slušně," tvrdí Jana Hendrichová, ředitelka Centra pro zahraniční pomoc při ministerstvu financí. Zlom přišel až letos. S 1. květnem 2004, kdy Česko vstoupilo do EU, se totiž z kandidátské země s omezenými právy i povinnostmi stal normální členský stát unie, který měl evropské peníze začít utrácet stejným způsobem jako "staří" členové pětadvacítky. Tedy bez toho, aby téměř každý jeho krok museli dopředu schvalovat úředníci Evropské komise. Nováčkům stačilo splnit jeden zdánlivě snadný úkol: zajistit, aby se peníze z fondů EU rozdělovaly přesně podle unijních pravidel. Neboli - řečeno evropskou hantýrkou - přejít na "Rozšířený decentralizovaný systém implementace", zkráceně EDIS; dostat "akreditaci EDIS" a získat tak jakési pomyslné razítko evropské způsobilosti. Přestože se Česko i ostatní země k přechodu na EDIS zavázaly dokonce ve Smlouvě o přistoupení k EU, vyhovět včas náročným požadavkům Bruselu se jim nepovedlo, uvádějí Hospodářské noviny.


Podplukovník z policejního prezidia Jiří Pavlík, který čelí obvinění z vyzrazení tajných informací, chce u policie skončit. Pavlík je podezřelý, že poskytoval informace z vyšetřovacích spisů lidem, kteří mohou být napojeni na organizovaný zločin. Poté co byl obviněn, podal výpověď a je možné, že do civilu odejde s výslužným ve výši asi 180.000 korun a bude pobírat pravidelnou rentu. Píše o tom deník Právo. Pavlík byl postaven mimo službu; stíhán je na svobodě. Nejprve hodlal od policie odejít okamžitě, jeho nadřízení to ovšem zamítli. "Původně chtěl odejít okamžitě na dohodu. To jsme mu neumožnili," řekl listu náměstek policejního prezidenta Jaroslav Macháně. Policie totiž chce prošetřit, zda Pavlík neporušil služební přísahu. V tom případě by mohl být propuštěn bez nároku na výslužné.


K zápisům do prvních ročníků vysokých škol, které začaly v pondělí, letos přijde o sedm tisíc studentů více než loni, píše Mladá fronta Dnes. U přijímaček uspělo 71 300 uchazečů, loni jich bylo kolem 64 tisíc. Stále však zůstává přes padesát tisíc odmítnutých uchazečů, na které nezbylo na škole místo. Navíc platí, jak ukázal čerstvý výzkum Sociologického ústavu, že každý čtvrtý vysokoškolák nestuduje obor, o který stál. Studenti výrazně kritizovali přijímací zkoušky. Každý třetí ze čtyř tisíc dotázaných si myslí, že při nich hrají roli známosti či úplatky. A studenti, kteří už mají za sebou neúspěšný pokus o přijetí, to vidí ještě černěji. "Dvě třetiny z nich jsou přesvědčeny, že v přijetí hrají roli známosti, a víc než polovina, že to může být i korupce," řekl deníku autor výzkumu Petr Matějů.