Přehled tisku

Ustavní soud
0:00
/
0:00

Středeční tisk se věnuje například nové adeptce do Ústavního soudu. Jak uvádí deník Právo, z archivu plzeňského okresního soudu zmizel originál soudního spisu z roku 1980, který by mohl kompromitovat plzeňskou soudkyni Vlastu Formánkovou. Tu minulý týden na funkci ústavního soudce navrhl prezident Václav Klaus. Senátoři, kteří ústavní soudce schvalují, tak přišli o možnost se seznámit s procesem s hostinským, kterého tehdy šestadvacetiletá soudkyně poslala na deset měsíců do vězení za to, že nadával komunistům.

Středeční tisk se věnuje například nové adeptce do Ústavního soudu. Jak uvádí deník Právo, z archivu plzeňského okresního soudu zmizel originál soudního spisu z roku 1980, který by mohl kompromitovat plzeňskou soudkyni Vlastu Formánkovou. Tu minulý týden na funkci ústavního soudce navrhl prezident Václav Klaus. Senátoři, kteří ústavní soudce schvalují, tak přišli o možnost se seznámit s procesem s hostinským, kterého tehdy šestadvacetiletá soudkyně poslala na deset měsíců do vězení za to, že nadával komunistům. Podle předsedy Okresního soudu Plzeň-město Jiřího Levého spis v archivu skutečně chybí, je ale prakticky nemožné se dopátrat, kdo ho sebral. Schválení Vlasty Formánkové jako nové ústavní soudkyně je v Senátu nejisté. Senátoři se nejprve chtějí s Formánkovou setkat a dát jí prostor k vyjádření.


Mladá fronta Dnes se ve svém komentáři věnuje problému dopingu ve vrcholovém sportu. "Přestaňme už skandalizovat jen sportovce přistižené s mikrokapkou nějaké podivné látky v těle," vyzývá komentátor Mladé fronty Dnes. Připomíná, že řada látek v lékařsky kontrolované míře chrání tělo sportovce při enormní zátěži a že většina ve sportu nepovolených látek se v běžné lékařské praxi normálně užívá. Boj proti dopingu je podle autora pouze chabou snahou vzbudit iluzi o čistotě sportu. Ve společnosti až zaslepeně orientované k adoraci úspěšných se podle něj bude zřejmě dopovat stále. "Na druhou stranu ani špičkový sportovec si potřebnou kúru nedokáže aplikovat sám, na tom pracují celé týmy lékařů a biochemiků. A ty někdo platí. Ne z charity, ale ze zisků," dodává.


Lidové noviny komentují stav české ekonomiky. České hospodářství je na tom podle listu nyní dobře, což potvrdil i Mezinárodní měnový fond. ČSSD bohužel vyhovuje žít z minulých úspěchů, ale pro budoucí prosperitu není ochotna hnout ani prstem, tvrdí komentátor. Socialisté se podle autora komentáře rádi chlubí. Naposledy v úterý, když vyvěsili na svou internetovou stránku materiál, v němž ministr financí Bohuslav Sobotka vypočítává ekonomické úspěchy vlády. Nadšení ovšem poněkud zchladil Sobotkův náměstek Eduard Janota, když řekl, že schodek veřejných financí podle něj letos oproti původním optimistickým plánům vlády naroste. Další varovná slova pronesl i šéf mise MMF Juan Jose Fernandez - Ansola, podle nějž je nejvyšší čas začít v Česku se skutečnými reformami. O tom ovšem materiál ČSSD na internetu neříká nic, píší Lidové noviny.


Milionové investice státu do posílení justice končí v soukromých rukou. Jak píší Hospodářské noviny, ministerstvo spravedlnosti totiž otálí se jmenováním nových státních zástupců. Někteří z čekatelů, kteří složili předepsané zkoušky a už měsíce nemají žádný příslib jmenování, zamířili do privátních advokátních kanceláří. Spravedlnost tak přichází o čerstvého odborníka, jehož příprava stála tři čtvrtě milionu korun. O čekatele je mezi advokáty zájem. Mají za sebou tříletou povinnou přípravu, závěrečné zkoušky i zátěžové psychotesty. Navíc jim odborné školení platil stát. Zatím posledního žalobce jmenoval ministr Pavel Němec v únoru. Od té doby je ve frontě 22 nových zájemců.


Lidové noviny konstatují, že hladký start reformy v českých školách se komplikuje. Podle vlády by se děti už od příštího školního roku měly začít učit nově. Ne všichni učitelé jsou ale na to připraveni. Hlavně starší pedagogové už nechtějí své zažité metody měnit. Školská reforma je benevolentní - a tak některé školy už nyní prohlašují, že žádné vyučovací změny dělat nebudou. Lidové noviny dále připomínají, že podle posledních dostupných údajů je 58 procent učitelů základních škol starších 40-ti let. Polovina učitelů se s kolegy neshodne, kudy by se měla jejich škola ubírat. A stejné množství pedagogů podporuje skupinovou práci mezi dětmi ve třídě. Ministerstvo proto bude pořádat pro učitele několikaleté školení a bude školicí odborníky posílat za kantory přímo do škol.


Móda v Česku vyjde dráž než v cizině. Mladá fronta Dnes cituje ze studie statistického úřadu Eurostat, podle které jsme v tomto směru dvanáctá nejdražší země mezi 30-ti evropskými státy. Obchodníci vyšší ceny zdůvodňují tím, že Češi nemají tolik peněz a tržby jsou nižší. Ceny podle nich ale budou klesat s tím, jak budou přicházet další obchodní značky a poroste konkurence. V Česku ukusují velkým obchodníkům oproti západním zemím z tržeb i nákupy v tržnicích. Na nich domácnosti podle průzkumů utratí 15 procent z peněz vyčleněných na oděvy a boty. Počet tržnic, stejně tak jako secondhandů, se však postupně snižuje.


Policie bude vyšetřovat i rodiče minimálně tří dívek, které inkasovaly desítky tisíc korun za sex s členem katarské královské rodiny. Hámid bin Abdal Sání nyní kvůli tomu stojí před soudem. Podle deníku Právo policie bude muset zjistit, zda rodiče nespáchali trestný čin. Státní zástupce Kamil Švec se totiž domnívá, že o pochybném původu peněz svých dcer museli vědět. Podle něj jejich návštěvy u prince byly velmi časté a každá si při nich vydělala 40.000 korun. Jedna z nich přitom byla v kritické době i nezletilá, další dvě byly mladistvé. "Takovou spotřebu peněz by měli rodiče u mladých školaček přinejmenším zaznamenat," dodal Švec s tím, že podnět k prověření na příslušná státní zastupitelství podal už koncem minulého týdne. V případě odsouzení by tak rodičům dívek hrozil až jeden rok vězení.


Lidé, kteří nebudou platit nájem za byt nebo úhradu za služby déle než tři měsíce, by mohli v budoucnu dostat výpověď z bytu i bez svolení soudu. V novém zákoně o nájemném to navrhuje ministr pro místní rozvoj Radko Martínek, který tak chce tvrdě zatočit s neplatiči. Nárok na náhradní ubytování by podle návrhu neměly ani rodiny s dětmi, píše deník Právo. Martínek rovněž navrhuje, aby se nájemní smlouva uzavřená na dobu neurčitou změnila při přechodu nájmu bytu nebo při výměně bytu na dobu určitou, a to pěti let. Například při úmrtí nájemce by jeho dětem, na které by přešel nájem, po pěti letech skončila smlouva a byly by nuceny přijmout i tržní nájemné. Pronajímatel může dnes dát nájemníkovi výpověď pro neplacení jen tehdy, když soud posoudí oprávněnost výpovědi a dá s ní souhlas. "Mnoho osob, které neplatí nájem, ale rozhodně netrpí nedostatkem, či nouzí," hájí návrh náměstek ministra Ivan Přikryl. Nájemník by podle něj měl navíc vždy právo obrátit se na soud, který by spor rozhodl.


Společnost Vítkovice, které patří komplex starých vysokých pecí a dolu Hlubina, chráněný jako národní kulturní památka, chce požádat v Norsku o finanční příspěvek na zrestaurování areálu. Informuje o tom Mladá fronta Dnes ve své moravskoslezské příloze. Norská vláda totiž vypsala soutěž na granty v oblasti údržby, využití a prezentace kulturních památek. Peníze jsou určeny na projekty z nových členských států Evropské unie a právě toho chtějí Vítkovice využít. "Náš projekt počítá s tím, že by se v první etapě zpřístupnila prohlídková trasa pro návštěvníky, která by zahrnovala důl Hlubina, jednu vysokou pec a energetickou ústřednu s unikátními starými dmychadly," řekl deníku strategický ředitel Vítkovic Jaroslav Borák. Co by se přesně s památkově chráněným areálem dělo, záleží podle něj na tom, jak vysoký příspěvek z Norska by se podařilo získat. Podle úředníků z ministerstva kultury ale zatím není jisté, zda má vítkovický projekt na účast v boji o norské peníze šanci. Ministerstvo přihlášky do soutěže o norské granty přijímá teprve od minulého pátku a dosud nedostalo ani jedinou oficiální žádost. Komplex starých vysokých pecí a bývalého dolu Hlubina je součástí takzvané Dolní oblasti Vítkovic, která se nachází v blízkosti ostravského centra. Odborníci odhadují, že jen vyčištění areálu si vyžádá tři miliardy korun, jeho údržba včetně oprav přijde podle dřívějšího vyjádření vedení Vítkovic na 40 až 50 milionů korun ročně.