Ústavní soud zrušil několik novinek zákona o soudech a soudcích

Reforma justice utrpěla trhliny. Ústavní soud zrušil několik novinek, které zaváděl zákon o soudech a soudcích z doby vlády premiéra Mirka Topolánka. Novelu schválil parlament v roce 2008, kdy funkci ministra spravedlnosti zastával stejně jako nyní Jiří Pospíšil.

Tomáš Langášek

Novela tehdy reagovala na nález Ústavního soudu v případu neúspěšného odvolání Ivy Brožové z čela Nejvyššího soudu. Podle části právnické obce však místo posílení nezávislosti soudní moci, po kterém volal Ústavní soud, přinesla ještě více pravomocí exekutivě. Část senátorů se proto na soud obrátila znovu. Ten jim částečně vyhověl. Vyškrtl například možnost přidělit soudce dočasně k ministerstvu spravedlnosti. Podle soudu to porušuje principy dělby moci a může zpochybnit pozdější nezávislost soudců. Generální sekretář Ústavního soudu Tomáš Langášek vysvětlil, že ústava soudcům zakazuje pracovat v jakékoliv funkci ve veřejné správě, tedy včetně ministerstva spravedlnosti:

"Ještě bych připomněl, že stejné ustanovení bylo v zákoně už v roce 2002. Ústavní soud je zrušil. A parlament totéž ustanovení do zákona vrátil zpět, dokonce prodloužil dobu dočasného přidělení k ministerstvu z jednoho na tři roky. Takže toto ustanovení bylo zrušeno i proto, že parlament nerespektoval všeobecně závazný nález Ústavního soudu a ten je samozřejmě závazný i pro parlament."

Soňa Paukrtová

Ministr Jiří Pospíšil se zrušením možností stáží nesouhlasí. Na ministerstvu spravedlnosti je podle něj celá řada odborných činností a tím, že je vykonávali soudci, se zvýšila kvalita práce. Nezbývá mu však nic jiného než rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. Vyhlášení nálezu v Brně sledovala i senátorka Soňa Paukrtová. Jak řekla, vláda a soudy musí být na sobě nezávislé.

"Naše ústava stanoví, že tyto dvě moci musí být od sebe odděleny a my jsme měli obavy, že v některých částech zákona by mohla eventuálně moc výkonná zasahovat do moci soudní."

Ústavní soud provedl i další změny. Nemá problém s časově omezeným mandátem předsedů a místopředsedů soudů, jejich opakované jmenování už ale problém je. Proč, vysvětluje Tomáš Langášek.

"Funkcionáři by mohli být v pokušení zalíbit se, podbízet se exekutivě. To znamená, konat tak, že by to neprospělo principu soudní moci. To znamená, že ten stávající proces jmenování je zachován, prezident republiky jmenuje soudní funkcionáře na časově omezenou dobu, nicméně nemůže stejnou osobu jmenovat znovu."

Ústavní soud

Zásah ústavních soudců do sporné reformy justice přivítala předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová. Novela soudcovského zákona v roce 2008 se jí osobně týkala. V jednom z přechodných ustanovení jí dala ještě pět let ve funkci, zatímco funkcionářům Nejvyššího správního soudu stanovila desetileté období do příští obměny. Ústavní soud nyní tento nepoměr zrušil.

Soudci také mají dlouhodobé výhrady k tomu, že předsedy a místopředsedy soudů jmenují pouze ministr či prezident. Tento bod zákona však nebyl u Ústavního soud napaden. Soudcovská unie chce proto dále jednat s představiteli koaliční vlády, justice podle ní potřebuje hloubkovou reformu.