Jak píše Mladá fronta Dnes, v kauze metylalkoholu nastal výrazný posun. Šéf Likérky Drak naznačuje, že do černého byznysu jsou zapojení celníci.
Foto: ČTK
Jak píše Mladá fronta Dnes, v kauze metylalkoholu nastal výrazný posun. Šéf Likérky Drak naznačuje, že do černého byznysu jsou zapojení celníci. Radek Březina, kterého policie zatkla ve Zlíně, ovládá firmu Morávia-Chem, od níž likérky kupovaly líh. A to včetně společnosti Drak. Právě v jejích lahvích se objevil alkohol otrávený metanolem. Jednatel firmy Drak Pavel Čaniga, který je v kauze rovněž obviněný, teď ukazuje prstem na celníky. Tvrdí, že kolky na nedávno nalezených pančovaných lahvích vrátil Celnímu úřadu ve Zlíně už v květnu. Přesto se podle něj stejné kolky objevily ve skladu firmy Verdana. Pokud je to pravda, ocitají se celníci ve vážném podezření, že spolupracovali s padělateli alkoholu a dodávali jim kolky. Celníci to považují za nesmysl.
Foto: Jiří Němec, Radio Prague International
Dávky na bydlení lidem zůstanou, píše deník Právo. Nekonečné tahanice kolem vládního úsporného balíčku mají podle všeho jedno vyústění: ať už spadne pod stůl, nebo bude schválen v pozměněné podobě, dávky na bydlení zůstanou. Pro zhruba 180 tisíc rodin s nízkými příjmy by se tak nic nemělo měnit. Jak řekla Právu poslankyně Lenka Kohoutová /ODS/ koalice se dohodla, že vypustí změnu, která se měla týkat sloučení příspěvku na bydlení a doplatku za bydlení. Právě chystané sloučení těchto dávek do jedné by mělo za následek, že by o příspěvek přišlo zhruba 100 tisíc lidí. Stát by tím ročně ušetřil 1,4 miliardy korun. Podle Kohoutové by však konečná úspora byla mnohem menší kvůli dalším nákladům na změnu systému. Navíc změny v sociální oblasti jsou jako spojité nádoby. Když se na jednom konci něco seškrtá, na druhém se zase vydá. Po volbách, v nichž pravice utrpěla porážku, zejména politici TOP 09 tlačili na zmírnění restrikcí v dávkách na bydlení.
Foto: Archiv ČRo 7 - Radia Praha
Počítač pozná podezřelý tendr. A nastoupí kontroloři, píšou Hospodářské noviny. Uvádí příklad. Byla to soutěž, ale jen na papíře. Přihlásila se jediná firma - bez zkušeností a bez zaměstnanců. A se svou nabídkou se skoro přesně strefila do hrubých odhadů, kolik by zakázka mohla stát. Tendr na dodávky zdravotnických potřeb za 1,8 miliardy pro pražský IKEM, který Hospodářské noviny loni podrobně popsaly, by teď i z pohledu nejvyšších kontrolorů musel patřit k jedněm z nejpodezřelejších. Nejvyšší kontrolní úřad právě začíná testovat nový systém na rozpoznávání pochybné zakázky. Počítač ji pozná třeba právě podle počtu nabídek a konečné ceny. Nebo podle toho, jestli šlo třeba o známou, dnes už zakázanou losovačku. Takže kontroloři budou s předstihem vědět, na jaké soutěže se zaměřit, ještě než přímo vyrazí na prověrku hospodaření ministerstva nebo státní firmu.
Foto: Archiv ČRo 7 - Radia Praha
Stát odtajnil maturity. Jak píší Lidové noviny, kompletní přehled škol odhaluje, že loňský žebříček úspěšnosti maturantů byl nesmyslný. Dva roky od zavedení jednotné zkoušky dospělosti vymohl redaktor Tomáš Němeček ve správním řízení na ministerstvu školství kompletní přehled výsledků 1275 gymnázií, odborných škol a učilišť. Vyčerpávající seznam z let 2011 a 2012 umožňuje vyhodnotit, které školy vykazují ve všech sledovaných předmětech opakovaně vysoké procento úspěšných maturantů. Právě to může být jedním z vodítek pro výběr ideální školy. Ministerstvo zveřejnění kompletního seznamu dlouho bránilo. Jedním z argumentů pro zavedení státní maturity přitom podle listu bylo právě účinnější srovnání kvality vzdělání v jednotlivých školách. První ústupek udělal loni tehdejší ministr Josef Dobeš /VV/. Odtajnil desítku nejúspěšnějších škol z celé republiky i krajů. Nynější kompletní přehled však ukazuje, že výsledky je nutné číst opatrně. A sestavit z nich jednoznačný žebříček prakticky nemožné. Využívat výsledky ze státních maturit k tabulkovému řazení škol se proto nechystá ani ministerstvo v čele s Petrem Fialou.
Foto: Archiv ČRo 7 - Radia Praha
Když prezident Klaus odmítl podepsat nový zákon o sociálně právní ochraně dětí, nejvíc pozornosti poutala otázka 'dětské domovy - ano či ne?'. Jenže zákon nemění jen to, píše sloupek Lidových novin. A dětské domovy nestojí na počátku problému. Nejdříve se děti do domova musí dostat. A Česko je země, v níž je odebírání dětí rodičům tradičně snadné. Sociální pracovnice, ať už z nedostatku času, nebo v zajetí zažitých představ, často doporučí odebrání dětí tam, kde by bylo třeba spíš rodině pomoci. I odborníci, kteří nejsou náruživými zastánci rušení dětských domovů, připouštějí, že aspoň 20 procent dětí by v nich při lepší sociální práci s rodinami vůbec nemuselo skončit. A to už vůbec nemluvíme o případech, kdy úřednice zasáhnou do rodiny jen proto, že žije jinak. Nad tím, že za ministra práce Špidly tu bylo odebráno dítě kvůli nestandardnímu jménu, budou jednou lidé kroutit hlavou. Pokud poslanci přehlasují prezidentovo veto, zákon toto do značné míry změní. Je ovšem otázka, zda lze předpisy napsat tak, aby na ně sociální pracovnice patřičně reagovaly. Aby výsledkem nebyla buzerace nevinných, zatímco těžké případy budou dál ve stínu pozornosti. Ale odněkud se začít musí, uvádí sloupek Lidových novin.
Foto: Archiv ČRo 7 - Radia Praha
Český senior roku 2012: zajištěný, ale velmi trpí osamělostí. Jak uvádí Mladá fronta Dnes, tvrdí to nová studie sociologů o stáří. Petr Sak a Karolína Kolesárová postavili ve své studii na hlavu zažitou představu, že jsou senioři chudí staří lidé, kteří počítají každou korunu důchodu, aby vyšli. Ve srovnání s předchůdci i následovníky jsou dnešní důchodci tou nejzajištěnější generací. V předchozím systému si pořídili byty a nyní dohánějí to, co jim v minulosti chybělo, například cestování. Jak vysvětluje Petr Sak, jedná se o průměrného důchodce. Ti, kdo žijí sami ve velkých městech, mnohdy opravdu trpí nedostatkem. Příslušníci mladé a střední generace jsou pod velkým tlakem a mnohdy zadlužení. A zadlužený je i stát, takže jim jako budoucím důchodcům hrozí větší existenční problémy. Relativní dostatek prostředků průměrných důchodců je však podle studie vykoupen mnohem větší osamělostí, než jakou zažívaly starší generace dříve. Autoři hovoří o krizi mezilidských vztahů a pozitivních emocí či o nárůstu agresivity. To vše vede k tomu, že místo společenství lidí propojených vazbami jsou senioři spíše masou osamocených jedinců. Přitom osamělost je největším strašákem starých lidí. Podle výzkumu se jí bojí dokonce více než smrti.
Foto: Archiv ČRo 7 - Radia Praha
Zloději začínají po celé republice kroužit kolem hřbitovů. V blížících se Dušičkách, kdy se počet návštěvníků hřbitovů výrazně zvyšuje, vidí velkou příležitost, jak se poměrně snadno dostat k věcem, které se dají rychle a dobře zpeněžit. Jak píše Právo, na hřbitovech se krade nejen pietní výzdoba, věnce, květiny či svíčky a lampičky. Vykrádají se i auta, s nimiž lidé parkují u hřbitovů. Ze hřbitovů v poslední době stále častěji mizí i kříže, busty, desky a urny. Za kilo mědi totiž dostanou zloději ve sběrnách 110 korun, za kilo mosazi kolem 55. Následkem je nejen ekonomická škoda, ale hlavně šok a bolest pozůstalých. Jak dodává Právo, hrob si lze pojistit.
