České deníky v komentářích hodnotí odstoupení ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09). Podle Lidových novin byl post ministra pro Drábka manažerský úkol. Pro to, jak skutečně žijí lidé, kteří jsou objektem činnosti jeho úřadu, neprojevoval pochopení ani zájem, píše komentátor.
Jaromír Drábek, foto: ČTK
České deníky v komentářích hodnotí odstoupení ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09). Podle Lidových novin byl post ministra pro Drábka manažerský úkol. Pro to, jak skutečně žijí lidé, kteří jsou objektem činnosti jeho úřadu, neprojevoval pochopení ani zájem, píše komentátor. "Penzijní reforma je sice připravena, ale nikdo pořádně neví, o co v ní jde. To je jeho vizitka. Připravit ji má manažer, ale prosadit a obhájit ji musí politik - což Drábek nebyl," podotýká komentátor Lidových novin. Odchod ministra Drábka byla fraška v přímém přenosu, konstatuje Mladá fronta Dnes. Ministr nejprve řekl, že si za přítelem a náměstkem Vladimírem Šiškou, který byl obviněný z podplácení, stojí. Měl podporu strany ještě v úterý. Pak ale otočil a ve středu už Drábek i jako místopředseda strany TOP 09 zůstal sám. Je také stále jasnější, že policisté šli po náměstkovi Šiškovi skoro stejně najisto jako po bývalém hejtmanovi Davidu Rathovi. "Lze si spočítat, že Drábkovo objímání křesla by TOP 09 a vládním stranám uškodilo více než jeho ´adieu´," míní autor komentáře Lidových novin.
Helena Langšádlová
Jaromíra Drábka by podle informací Lidových novin mohla nahradit místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová nebo bývalá senátorka Ludmila Müllerová. Spekulují o tom Lidové noviny. Bez šancí ale není ani nestranický odborník, uvedl list. Bývalá senátorka a nynější Drábkova poradkyně Müllerová podle vyjádření o kandidatuře nechce slyšet. "Šanci jsem měla před dvěma lety, po velmi zralé úvaze jsem to odmítla," uvedla Müllerová. Podle ní totiž dokončení sociální a důchodové reformy vyžaduje, aby měl nový ministr vhled do problematiky informačních technologií. Langšádlová zatím o křesle ministra neuvažovala. Listu řekla, že se sociální a rodinné politice dlouhodobě věnuje a zná i problematiku důchodové reformy, dosud se ale soustředila na krajské volby.
Ve smlouvě na miliardy je i firma společníka Vladimíra Šišky, píše Mladá fronta Dnes. Společnosti patřící příteli odvolaného náměstka ministerstva práce byly podle deníku mezi firmami, které se podílely na zakázce výplatních systémů sociálních dávek pro úřady práce. Šiška navíc svého přítele a obchodního partnera ze společných firem Radka Doležala dosadil před třemi týdny do pozice náměstka na České správě sociálního zabezpečení, píše Mladá fronta Dnes. Doležal také podle Lidových novin pomáhal Vladimíru Šiškovi na konci 90. let uskutečnit nevýhodnou transakci s akciemi firmy Echoton, kterou prověřovala policie. "Šiška se tehdy ocitl ve střetu zájmů, " citují Lidové noviny nejmenovaný zdroj. Podle listu šlo o Šiškův pokus prodat část firmy Echoton dceřiné společnosti ČEZ za cenu padesátkrát vyšší, než jakou ukázal audit. Šiška byl přitom akcionářem Echotonu.
Resorty hýřily a daly miliardu za analýzy, jak ušetřit peníze, píše deník Právo. Materiál s názvem Návrh úsporných opatření pro rok 2014 si zadala Legislativní rada vlády. Například na projekt s názvem Systematizace ministerstva práce a sociálních věcí ČR padlo téměř 80 miliónů korun, na Procesní modelování agend veřejné správy 111 miliónů, na Efektivní financování agentury CzechInvest přes 24 miliónů, píše deník Právo. Šéfka Legislativní rady vlády a vicepremiérka Karolína Peake se nad přemrštěnými částkami pozastavila. Podle listu ji nemile překvapilo, že se za poslední tři roky z rozpočtu a z evropských peněz vydala téměř miliarda na projekty na redukci agend. Vláda plánuje, že státní správa škrty na ministerstvech nebo zjednodušením agend v roce 2014 uspoří téměř 12 miliard korun, o rok později dvakrát tolik. Úřady se však kvůli škrtům vzpouzejí. Podle Karolíny Peake už nelze tolik škrtat v ministerstvech, na řadě jsou prý jejich podřízené organizace. V úvahu prý přichází v roce 2014 zrušení ministerstva pro místní rozvoj, sloučení resortů kultury a školství či práce a sociálních věcí se zdravotnictvím, dodává deník Právo.
Foto: Sebastian Schaeffer, Stock.xchng
Penzijní reforma je terno pro muže, ale almužna pro ženy. Tak zní titulek Mladé fronty Dnes. Podle ní to vyplývá ze studie vypracované ekonomy z akademického pracoviště CERGE. Vstup do druhého pilíře penzijního spoření se vyplatí asi polovině mužů, ale zhruba jen třetině žen, konstatuje deník. Ženám se tak podle autorů studie vyplatí zůstat v současném státním penzijním systému hlavně kvůli péči o děti. Ve státním systému se jim totiž roky na mateřské a rodičovské započítávají do důchodu, i když na důchodovém pojištění v tu dobu nic neodvádějí. Proti tomu v novém soukromém penzijním systému jim v době, kdy budou doma, na soukromý účet žádné úspory nepoplynou, popisuje list.
Velitelé testují ochránce politiků, píší Lidové noviny. Děje se tak v reakci na útok na Chrastavě na prezidenta Václava Klause, kterého útočník ohrozil plastovou pistolí. Velitelé chtějí opakování podobného incidentu zabránit. Prezidentská kolona byla podle zjištění listu posílena ze dvou na tři vozy. Některé ministry také při venkovních akcích doprovází více mužů, Policie zveřejnila, že kromě nové taktiky se musí strážci připravit na dodatečný výcvik, během kterého si zopakují ochranu osob v davu. Prověřuje se i ochranka náčelníka generálního štábu Petra Pavla nebo ministra obrany Alexandra Vondry z ODS. Někteří ústavní činitelé, které list oslovil, si ale žádných změn v taktice svých ochránců nevšimli. Ochranky se zřekl premiér Petr Nečas a také Miroslava Němcová z ODS, připomínají Lidové noviny.
České exportní bance hrozí, že v Rusku přijde o 94 milionů korun. Píší to Hospodářské noviny. Do problémů se dostal jeden z českých strojírenských projektů, který tam banka financovala. Firma Omskgidroprivod, pro kterou prováděla modernizaci brněnská Alta, totiž zbankrotovala. A exportní bance "uvízlo" podle listu právě v tomto projektu 94 milionů. Podle ruské protikorupční policie společnost Omskgidroprivod vytunelovali její ruští majitelé. Případ sice podle Hospodářských novin detailně popisuje ruský tisk, banka ho ale odmítá komentovat. Brněnská Alta není na ruském trhu žádným nováčkem, píše list. Působí zde mnoho let a má zde rozdělané zakázky za více než sto miliard korun. S problémy se ale potýkají i jiné její projekty, dodávají Hospodářské noviny. Vázne například modernizace Prioskolského těžebního kombinátu nebo spolupráce s výrobcem železničních vagónů.
Foto: Barbora Kmentová
Češi mají naspořeno v průměru 230 tisíc korun, píše deník Právo. Vyplývá to ze studie německé pojišťovny, která mapuje světové bohatství. V žebříčku 52 vybraných států patří Čechům 26. místo. Průzkum se zaměřuje jen na finanční aktiva, nezohlednil tedy nemovitosti, auta nebo jiný majetek lidí. Úspory většiny lidí se ale kvůli hospodářské krizi ztenčují, upozorňuje list. Téměř rok klesají reálné mzdy a klesají i ceny nemovitostí. Česko patří světově do druhé skupiny středně bohatých států, kde se průměrné bohatství pohybuje od 110 000 korun do 670 000 korun. V posledních letech se tato skupina zdvojnásobila. Z evropských zemí sem patří Estonsko, Slovinsko nebo Chorvatsko, píše deník. Slovensko se nachází až ve třetí skupině zemí, do ní se propadlo kvůli prudkému zadlužení domácností, cituje výzkum deník Právo.
