Přehled tisku

David Rath
0:00
/
0:00

Mladá fronta Dnes obsáhle spekuluje o tom, jaký může být úterní projev bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha před jeho kolegy poslanci ve sněmovně. Dříve sebejistý a arogantní politik, proslulý svými agresivními útoky, může zvolit taktiku pokorného a zničeného člověka, který se stal obětí politického spiknutí. Ve vazební věznici v Litoměřicích si prý připadá jako politický vězeň.

david Rath
Mladá fronta Dnes obsáhle spekuluje o tom, jaký může být úterní projev bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha před jeho kolegy poslanci ve sněmovně. Dříve sebejistý a arogantní politik, proslulý svými agresivními útoky, může zvolit taktiku pokorného a zničeného člověka, který se stal obětí politického spiknutí. Ve vazební věznici v Litoměřicích si prý připadá jako politický vězeň. Rath ale může vystoupit i útočně, ve snaze stáhnout s sebou mnohé sociální demokraty. Pomstít se jim za to, že se ho jeho strana tak rychle zřekla. Svůj projev, v němž poslance požádá, aby jej nevydávali trestnímu stíhání, si ve vězení připravoval celý týden. Jeho obsah byl ale před zahájením jednání ve sněmovně utajen. Podle deníku se ale Rath může pokusit vzbudit v poslancích lítost i obavy, že když vydají jeho, může pak jít policie i po jejich kostlivcích ve skříni.

Deník Právo připomíná, že David Rath se odmítá vzdát svého poslaneckého mandátu, přestože to podle svých obhájců původně prý zvažoval. K tomu, aby se mandátu vzdal, Ratha vyzvalo i vedení ČSSD. Fakt, že se ho ale bude držet zuby nehty, deníku potvrdil i šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc. Rath to už uvedl při jednání mandátového a imunitního výboru. Chce tak prý protestovat proti svému umístění do vazby. Jednání o Rathově vydání bude podle deníku s největší pravděpodobností otevřené veřejnosti, pro uzavřené jednání se zatím vyslovili jen komunisté. Poslanci musí také rozhodnout o tom, zda v jednacím sále budou moci být i Rathovi obhájci a zda dostanou možnost vystoupit. Podle Tejce je zde precedens, kdy už jednou advokát svého klienta obhajoval. Šlo o vydání poslance Petra Wolfa policii v r. 2009.

Zuzana Moravčíková, foto: ČTK
David Rath se zasloužil o rozvrat Středočeského kraje. Takové usnesení podle sloupku Hospodářských novin navrhl v pondělí středočeskému zastupitelstvu slánský starosta Ivo Roubík z ODS. Návrh ale neprošel. Neprošel ani návrh na odvolání členů krajské rady a dalších lidí, kteří za hejtmana Ratha rozhodovali o evropských dotacích. Díky hlasům sociálních demokratů a komunistů se zato novou hejtmankou stala Zuzana Moravčíková, donedávna Rathova krajská náměstkyně pro majetek. Chování sociálních demokratů ve středních Čechách se podle deníku dá klidně nazvat sebevraždou v přímém přenosu. Lidový dům nečinně přihlíží, jako by šlo jen o nějaký malý buštěhradský problém, píší Hospodářské noviny.

Lidové noviny zase komentují reakci středočeského státního zástupce Petra Jiráta, který od svých severočeských kolegů převzal dozor na Rathovou kauzou. Vyšlo najevo, že Jirátův bratr zastupuje jako advokát jednu z firem, která figuruje v Rathově spise. Státní zástupce ale otázku, zda proto není podjatý, jen přezíravě smetl ze stolu. Spojení jeho bratra s případem ho prý vůbec nemůže ovlivnit. Obecná pravidla jsou samozřejmě nepřesná, soudí sloupkař deníku. Každý má jinou schopnost odhlédnout od svých citů a rodinných vazeb. Pro důvěryhodnost systému je ale lepší se jich držet. Pokud jsou důkazy proti Rathovi tak neprůstřelné, jak se tvrdí, pak je o to důležitější, aby si justice dávala pozor na sebemenší procesní chyby, kterých by se jeho obhájci mohli chytit.


České firmy už vydělávají na dostavbě Temelína, napsaly Hospodářské noviny. Zájemci o tendr se totiž předhánějí v tom, kdo zaměstná víc českých firem. Sto miliard korun by tak mohl vydělat Metrostav, půl miliardy společnost TS Plzeň, vznikly by i tisíce nových pracovních míst. Do chvíle, kdy tři zájemci o nejméně dvousetmiliardový tendr podají definitivní nabídky, zbývá necelý měsíc. Americko-japonský Westinghouse, francouzská Areva a rusko-české konsorcium MIR.1200 slibují sedmdesátiprocentní podíl českých firem na výstavbě. A už nyní podepisují s českými firmami memoranda a smlouvy na subdodávky z Česka. Snaží si tak vylepšit svou vyjednávací pozici vůči konkurenci. Mezi ekonomy i průmyslníky však stále panují obavy, že zájemci o jaderný tendr české firmy nakonec obejdou. Tlačí na vládu, aby při dostavbě Temelína prosadila co nejvyšší podíl tuzemských subdodavatelů. Chtějí také, aby se české firmy dostávaly více na zahraniční trhy, píší Hospodářské noviny.


Spuštění unikátního projektu Rozeznění - Lidice 2012, který má evokovat atmosféru obce těsně před jejím vyhlazením 10. června 1942, bylo odsunuto na podzim. Uvádí to Mladá fronta Dnes. Autoři zvukového dramatu tak vyšli vstříc pozůstalým, kterým se nelíbí kombinace autentických vzpomínek s vymyšleným vyprávěním. "Chceme místním vyjít vstříc, takže to budeme upravovat do září," uvedl Jan Havlíček ze sdružení Sonosféra, které projekt za zhruba tři miliony korun připravilo. Návštěvníci lidického památníku by si měli interaktivní zvukovou expozici vyslechnout prostřednictvím upraveného mobilního telefonu při procházce pietním územím. Fiktivní dialogy evokují atmosféru těsně po atentátu na Reinharda Heydricha, kdy však obyvatelé Lidic ještě nevědí, že zemřel. V dramatu tak nezaznívají tragické scény. Text pro projekt Rozeznění - Lidice 2012 napsala česká spisovatelka a překladatelka žijící v Německu Tereza Semotamová.


Václav Klaus, foto: Vláda ČR
Václav Klaus nepřijede do Lidic na výročí jejich vypálení. Místo toho bude v USA přednášet o klimatu a světovládě. Uvádí to deník Právo. Prezident totiž přijal pozvánku na konferenci v Los Angeles s názvem Globální vládnutí versus národní suverenita: příští velká ideologická válka Západu? Právě 10. června, ve výroční den vypálení Lidic, zde vystoupí jako hlavní řečník. Klaus se zúčastní až pietního aktu u Národního památníku obětí heydrichiády o týden později. Rozhodnutí prezidenta nezúčastnit se v posledním roce svého mandátu vzpomínkové akce v Lidicích rozladilo ředitele památníku Lidice Milouše Červencla. "Velice mne to mrzí, a to především kvůli přeživším. Zbylo už jen šest žen a žádná z nich se nejspíš dalších kulatin nedočká," uvedl v Právu.


Písemné maturity z češtiny neudělaly tisíce studentů. Ti při tom nemuseli udělat jedinou pravopisnou chybu, stačilo jen nedodržet jeden pokyn. Uvádějí to Lidové noviny. Propadli i studenti, kteří celé čtyři roky studovali na gymnáziu s "lepší dvojkou" a v testech i ústních zkouškách dosáhli téměř maxima bodů. V písemce ale nesplnili zadání žánru: to vyžadovalo zprávu o výstavě v pražském Mánesu, studenti ale napsali například oznámení. U češtinářských písemek propadl každý čtrnáctý zkoušený, celkem na sedm tisíc studentů. Ředitel společnosti Cermat, která maturity připravila, ale zadání obhajuje. "Jestliže žák píše o něčem jiném, pak může být práce fakticky zcela úžasná, ale přesto je hodnocena nulou - nesplnil zadání." S tím ale nesouhlasí studenti ani mnozí učitelé. Některé školy se chtějí proti výsledkům maturit z češtiny odvolat. Pro loni spuštěný projekt státních maturit, který za 14 let příprav stál na 700 milionů korun, je kritika hodnocení z češtiny další ranou. Letos už i těžší verze maturity z matematiky byla příliš obtížná a bylo třeba dodatečně upravit hodnocení, aby z ní nepropadl každý šestý student, uvádějí Lidové noviny.