Alespoň v jedné věci si vládní poslanci v těchto pro ně napjatých dnech mohou oddechnout. Prezident Václav Klaus vzkázal, že vládu nehodlá bořit. Zprávu ČTK o tom převzala všechna média, zpravidla s titulky typu "Vládu nezbořím, řekl prezident," píše autor Sloupku Lidových novin.
Václav Klaus, foto: Vláda ČR
Alespoň v jedné věci si vládní poslanci v těchto pro ně napjatých dnech mohou oddechnout. Prezident Václav Klaus vzkázal, že vládu nehodlá bořit. Zprávu ČTK o tom převzala všechna média, zpravidla s titulky typu "Vládu nezbořím, řekl prezident," píše autor Sloupku Lidových novin a pokračuje: Václav Klaus to přesně takhle neřekl. Jeho slova zněla: "Jako prezident musím mít zájem, aby vláda existovala. Nemohu bořit vládu." Nicméně i tak jde o podivné vyjádření, a to zejména tím, že nevzbudilo žádný podiv. Jestliže všechna média zprávu takto prezentují, její informační hodnota zřejmě spočívá v tom, že prezident vládu taky klidně zbořit mohl. Je od něj laskavé, že se rozhodl to neudělat. Ale vyplývá z jeho ústavní role, že by o to mohl usilovat? A dává mu snad pro to ústava nějaký přímý nástroj? Vůbec ne. Prezident sice může protahovat přijímání demisí či jmenování ministrů, ale rozpustit ji či vyslovit jí nedůvěru nemůže. To, že jsme Klausova slova...přijali jako informaci, ...má svůj důvod: umíme si totiž představit, že by ji tento prezident rozbořit chtěl. A že by to bez ohledu na formální pravomoci dovedl, uzavírá autor Sloupku Lidových novin.
Foto: archiv Radia Praha
Česká republika zvítězila v arbitráži o půl miliardy korun, kterou více než rok vedla s britskou společností BCD. Firma čistila neratovickou chemičku Spolana od jedovatých dioxinových látek. Hospodářským novinám to řekl Libor Antoš, šéf odboru ministerstva financí, který má na starosti financování ekologických projektů. "Rozhodčí nález zamítl všechny žalobní návrhy společnosti BCD CZ, které se týkaly sanace dioxinového znečištění v areálu společnosti," sdělil deníku Libor Antoš. Česká pobočka firmy BCD měla se státem kontrakt na čištění zamořených oblastí ve Spolaně od roku 2002. V chemičce instalovala vlastní čistící technologii a použila vlastní originální technický postup. Práce podle objednávky ukončila po pěti letech, v areálu se ale mezitím objevila další kontaminovaná místa, uvedl deník. BCD trvala na tom, že bude v čištění pokračovat, státní úředníci ale rozhodli, že na práce nad rámec původní smlouvy je třeba vypsat nový tendr. Stát původně chtěl další likvidace starých ekologických zátěží zařadit de velkého ekotendru, soutěž byla ale nakonec zrušena. Úředníci tak chtějí další dioxinové čištění Spolany zadat jako samostatnou zakázku. V roce 2010, po dvou letech sporů, se firma BCD CZ obrátila na arbitráž. Žádala údajný nedoplatek za již provedené práce ve výši 300 milionů korun a odškodné 180 milionů korun. Letos v lednu ale prohrála. Verdikt podle listu akceptuje, dosud se alespoň neobrátila s žádným protestem k obecným soudům, jež mají pravomoc arbitráž přezkoumat. Britská společnost nepředala státu protokol o ukončení prací a dodnes ze Spolany neodstranila svou technologii. "Vedeme intenzivní jednání o dalším postupu, který povede k ukončení realizační smlouvy s BCD,"řekl Hospodářským novinám mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.
Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) odmítá příspěvek firmám v krizi na mzdy zaměstnanců. Podle něj by jeho zavedení bylo nehospodárné, uvádí Mladá fronta Dnes. Systém takzvané kurzarbeit má perspektivním firmám umožnit udržet si kvalifikované zaměstnance a státu ušetřit část peněz za podporu v nezaměstnanosti. "Nemyslím si, že míra nezaměstnanosti je tak vysoká, že by tento přístup vyžadovala, a nepochybuji, že by docházelo k masivnímu zneužívání,"řekl deníku ministr Kalousek. Uvažovat by se o něm dalo, pokud by v Česku míra nezaměstnanosti přesahovala například 12 procent, ne dnešních 8,9 procenta, dodal. Stát by to podle výpočtu ministerstva práce a sociálních věcí při opakování krize z rok 2009 vyšlo minimálně na miliardu a maximálně na 6,22 miliardy korun. Odbory a firmy o opatření podle deníku stojí. Tvrdí, že se státu peníze vrátí - ušetří na podporách v nezaměstnanosti a zaměstnaní budou i nadále přispívat do státní kasy, píše Mladá fronta Dnes. Ministerstvo práce a sociálních věcí na únorové jednání s odbory a zaměstnavateli přineslo vypracovaný návrh, podle kterého by ze státního rozpočtu hradilo až 30 procent a až 16.000 korun na mzdě lidem, pro které firma nemá práci na celý pracovní týden. Výměnou za to by společnost dotyčné nepropustila, podpora by mohla trvat půl roku, výjimečně i déle. Dva roky připravované opatření mělo začít fungovat od poloviny letošního roku. "Tripartita je teď do odvolání zrušena a tam se to musí nejprve projednat, materiál je otevřený,"řekl Mladé frontě Dnes ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09).
V Česku stoupá počet zadlužených seniorů, upozorňují Lidové noviny. Do spárů exekutorů už podle listu padlo víc než 60 tisíc důchodců. Česká správa sociálního zabezpečení jim strhla z penzí neuvěřitelnou miliardu korun. To je třikrát víc, než uváděly statistiky před deseti lety. A čísla ještě porostou. Na vyřízení totiž čeká dalších 800 tisíc podání exekutorů, prakticky třetina penzí v Česku. Důvodů takového zadlužení je hned několik. Podle exekutorů často platí senioři dluhy za své děti a vnuky. Podepisují pro ně i nevýhodné smlouvy s nebankovními věřiteli. Jiní se zase nechají napálit podomními prodejci nebo zlákat agresivními předváděcími akcemi. Do obrovských rozměrů také mnohdy narostou i původně banální pokuty nebo nedoplatky. Navíc je finanční gramotnost českých penzistů na nízké úrovni, píší Lidové noviny.
Návrh na automatické propouštění vězňů odsouzených za méně závažné delikty po uplynutí třetiny trestu spadl podle deníku Právo definitivně pod stůl. Projekt mohl na svobodu dostat až 10 tisíc z víc než 23 tisíc vězňů v Česku. Počítal s tím, že vězni odsouzení za lehčí delikty by byli předčasně propuštěni automaticky, pokud se ve vězení chovali vzorně. Pachatelé přečinů odsouzení k tříletému vězení by mohli vyjít zpět na svobodu po uplynutí třetiny trestu. Pachatelé zločinů s maximálně pětiletým trestem pak po odpykání jeho poloviny. Záměr, jak odlehčit přeplněným věznicím, se ale nelíbil odborné veřejnosti, hlavně soudcům. Ti podle deníku Právo pohrozili, že v případě jeho schválení, začnou delikventům rovnou udělovat vyšší tresty.
A ještě jedna informace pro ty návštěvníky našich stránek, kteří holdují elektronickým cigaretám, tedy takovým, které neprodukují kouř, a chystají se v Česku navštívit nějaký restaurační podnik. Možná si myslíte, že tzv. e-cigarety se zdánlivě hodí třeba i do nekuřáckých podniků. Ministerstvo zdravotnictví ale s takovým "smírem" mezi kuřáky a nekuřáky nesouhlasí a zvažuje, že elektronické cigarety zakáže všude tam, kde není povoleno ani běžné kouření. A pozor! Obsluha některých nekuřáckých restauracích podle Mladé fronty Dnes přikazuje vypnout e-cigaretu už teď!
