Hospodářské noviny upozorňují na to, že by všechny evropské firmy, včetně těch českých, mohly v budoucnu přijít o zakázky v rámci Evropské unie kvůli nedostatečnému počtu žen ve vedení. Připustila to eurokomisařka Viviane Redingová, která chce prosadit třicetiprocentní zastoupení žen v řídících orgánech největších firem.
Foto: Evropská komise
Hospodářské noviny upozorňují na to, že by všechny evropské firmy, včetně těch českých, mohly v budoucnu přijít o zakázky v rámci Evropské unie kvůli nedostatečnému počtu žen ve vedení. Připustila to eurokomisařka Viviane Redingová, která chce prosadit třicetiprocentní zastoupení žen v řídících orgánech největších firem. České firmy zatím zůstávají klidné, protože žádný tlak dosud nepocítily. Zároveň se shodují, že by žen ve vedoucích pozicích mělo být více, i když samotné manažerky kvóty vesměs odmítají. Na druhé straně firmy připouštějí, že by se případnému zavádění kvót musely podřídit, píší Hospodářské noviny.
Jan van Dam, generální ředitel společnosti Ahold, která v tuzemsku provozuje obchodní řetězce Albert, rozeslal podle Mladé fronty Dnes zaměstnancům hromadný dopis, v němž uvádí, že státní dozorové orgány zintenzívnily svou činnost na politickou objednávku. Kdo z politiků si kontroly údajně objednal, van Dam nespecifikuje. Médiím pak vytýká, že jednostranně informují o kontrolách nebo také o rostoucích cenách vajec, píše Mladá fronta Dnes a připomíná, že inspekce v posledních měsících odhalila nejen v prodejnách Albert řadu závažných pochybení. "Základní důvody, proč to (negativní obraz v médiích) tak může vypadat, je to, že dozorové orgány na základě politické objednávky výrazně zintenzívnily svou činnost a médiím se tyto informace hodí, protože se mohou profilovat jako ochránci veřejnosti před obchodními řetězci," cituje Mladá fronta Dnes z van Damova dopisu zaměstnancům. Zástupci kontrolorů obvinění odmítají. "Nařčení z politické objednávky nebudeme komentovat, abychom nemuseli říci, že je směšné," reagoval mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. Podle něj jsou způsoby kontroly stanoveny pravidly, která jsou shodná pro všechny země EU. Podobně podle Mladé fronty Dnes argumentuje i druhý z kontrolních orgánů, Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Podle mluvčího SZPI Pavla Kopřivy sice množství kontrol vzrostlo od začátku roku o 50 procent, důvodem však byl nárůst stížností od spotřebitelů na dvojnásobek oproti minulému roku.
Foto: Mihow / Stock.XCHNG
"Češi neumějí spořit", varují už v titulku na úvodní straně Lidové noviny. Většina peněz v bankách podle listu leží na téměř neúročených účtech. České domácnosti tak každý rok nevědomky přicházejí až o tisíce korun. V bankách dnes mají Češi uloženo 1 bilion 650 miliard korun, zhruba 57 procent všech úspor. Zatímco se střadatelé zaměřují na výši bankovních poplatků, možnostmi vyššího zhodnocení se příliš nezabývají, píše list. "Zdaleka nejvíce peněz lidé drží na prakticky nulově zhodnocených běžných účtech," potvrdila listu Marcela Suchánková z České spořitelny. Zatímco běžné účty jsou úročeny desetinami procent, spořicí účty nyní svým majitelům vydělají i kolem tří procent. Příčinou, proč lidé drží většinu peněz na běžném účtě, je mylná obava, že u spořicích či terminovaných účtů nebudou mít ke svým penězům rychlý přístup. Přitom například u spořicích účtů se ke svým vkladům dostanou do druhého dne, upozorňují Lidové noviny.
Za poslední rok jsme napsali sedmkrát víc článků o penězích než o štěstí. Třikrát častěji jsme psali o tom, že něco končí, než že něco začíná. A za posledních pět let se nám podařilo jen šest měsíců psát víc o lásce než o korupci. A to mám ještě podezření, že šlo o detektiva Lásku, uvádí autorka 99 Slov Hospodářských novin a pokračuje: Být novinářem může být frustrující záležitost. Zvlášť přimícháte-li do toho všechny ty katastrofické zprávy o úpadku klasických médií a konci novinářské profese, který prý přináší moderní technologie. My v Hospodářských novinách se počítáme mezi klasiky, a přesto jsme přesvědčeni, že pro nás spíš, než končí, něco začíná. Dnešním dnem třeba zkoumání nového fenoménu - datové žurnalistiky, která v hromadách dat, jež se na nás denně chrlí, hledá souvislosti, které nám jinak unikají. Třena to, že v Hospodářských novinách máme evidentně raději Brno než sex, uzavírá autorka 99 Slov Hospodářských novin.
Češi se stále častěji učí vedle angličtiny také další jazyky, píše deník Právo. Znalost angličtiny už je podle listu v podstatě považována za samozřejmou a zejména pro byznys se hodí umět ještě jeden jazyk. Češi si jako druhý jazyk vybírají nejčastěji španělštinu nebo ruštinu. Právě v případě ruštiny vzrostl počet Čechů, kteří se tento jazyk jezdí učit do zahraničí, o 230 procent. Stoupá také zájem o čínštinu. Na jazykové pobyty do Číny jezdí meziročně o 150 procent více studentů, informuje deník Právo.
Posílání esemesek už není tak populární jako dřív, píší Lidové noviny. V celosvětovém měřítku přišli mobilní operátoři loni kvůli klesající popularitě SMS zpráv o 14 miliard dolarů. V Česku klesl počet odeslaných esemesek loni o tři procenta oproti roku 2010. Za všechno údajně mohou mobilní aplikace pro chytré telefony, což je pro operátory problém, protože zatímco za esemesky zákazníci samozřejmě platí, díky aplikacím mohou na smartphonech chatovat zadarmo. Roli hraje také Facebook, kterému Češi doslova propadli. Profil na něm má už více než 3,5 milionu Čechů, informují Lidové noviny.
Aplikacemi pro chytré telefony zabývají i Hospodářské noviny. Konkrétně takzvanými ekoaplikacemi, které uživatelům poskytují informace o životním prostředí. Naprostá většina těch českých je přitom zadarmo, ty zahraniční lze získat za malý poplatek. Mezi nejpopulárnější české ekoaplikace patří třeba Smog Alarm, který ukazuje, kolik je v ovzduší aktuálně zplodin. Další oblíbenou ekoaplikací pak je také RecycleCZ, který vám ukáže, kde najdete nejbližší kontejnery na tříděný odpad. S pomocí aplikace Moje auta zase zjistíte, jak ušetřit na benzínu. Ke stažení je například takém program, který poradí, ve které restauraci natočí zákazníkovi na přání kohoutkovou vodu, uvádějí Hospodářské noviny.
