Přehled tisku

0:00
/
0:00

Systém 'já na bráchu' se otřásá, píše na titulní straně Mladá fronta Dnes. Týden poté, co list zveřejnil případ odposlechů, se děje nečekané. Bývalého primátora Pavla Béma odvrhla vlastní strana, lobbistovi Romanu Janouškovi při vyšetřování nehody už nikdo nenadržuje.

Systém 'já na bráchu' se otřásá, píše na titulní straně Mladá fronta Dnes. Týden poté, co list zveřejnil případ odposlechů, se děje nečekané. Bývalého primátora Pavla Béma odvrhla vlastní strana, lobbistovi Romanu Janouškovi při vyšetřování nehody už nikdo nenadržuje. Náměstek policejního ředitele Vladislav Husák kvůli kontaktům opouští funkci. Podle listu se rozpadá vlivová politicko-ekonomická struktura, kterou Janoušek za deset let vybudoval. A to ve všech vlivných profesích. V politice, veřejných i polostátních firmách, policii či státním zastupitelství. Někteří mu pomáhali v byznysu, jiní zase už jen tím, že o nich mohl mluvit jako o svých známých. Soumrak Romana Janouška začal s odchodem Béma z magistrátu v roce 2010, a především po loňské rekonstrukci vlády v Praze pod vedením primátora Svobody. Bém skončil jako řadový poslanec. "Každý, kdo o kralování Janouška s Bémem v Praze něco ví, tak vidí, že je to jen vrchol ledovce", tvrdí pak v celostránkovém rozhovoru expremiér Mirek Topolánek.

Přestože se pozornost točí nyní kolem Béma a Janouška, zveřejněné nahrávky odposlechů přinášejí i řadu otázek, píše Právo. Proč se objevily nyní? Kdo je předal novinářům? Byly upravené? A proč v nich z politiků a lobbistů figurují jen Kolibřík a Mazánek? Za předpokladu, že cílem odposlechů byl Janoušek, je tedy takřka jisté, že by měly existovat i další nahrávky. A právě ty by mohly být ještě třaskavější. V takovém případě je nabíledni otázka, zda toto 'rituální obětování' Béma nemá sloužit jako výstraha těm, kteří si doma koušou nehty strachy, že v dalším vydání novin si přečtou přepisy svých rozhovorů s Janouškem. Nahrávky jsou staré pět let. Navíc kdysi nejoblíbenější politik Bém už dávno není v politice těžká váha. Ale lidé, s nimiž Janoušek mohl mluvit, jsou třeba ještě na politickém výsluní. Americký novinář žijící v Česku Erik Best v neděli v České televizi řekl, že ve skutečnosti jde o snahu 'kmotrů' odstranit 'kmotříka' Janouška. Ptal se, odkud nahrávky pocházejí a kdo je vybral. "Možná je to snaha bývalého majitele ABL Víta Bárty posílat vzkaz ODS, že například máme informace, a když budu usvědčen u soudu v dubnu, tak uvidíte, čeho jsem schopen,"řekl Best.


Snaha vlády zarazit korupci začíná sklouzávat do zoufalství, píše deník Právo. Už od 1. dubna začínají platit další přelomová pravidla pro zadávání veřejných zakázek, které mají podle vlády zarazit korupci s tím, že rapidně snižují finanční limity pro jejich vyhlašování. Zda to skutečně přispěje k vymýcení úplatkářství ve sféře, kde se protočí 600 miliard korun ročně, jsou však už otevřeně skeptičtí i samotní předkladatelé novely zákona o veřejných zakázkách, tedy ministerstvo pro místní rozvoj a státní zástupci. Jak řekl náměstek ministra pro místní rozvoj Jan Sixta, zákon navalí na soutěžitele spoustu formálních povinností. Novela je podle něj dílem složitého kompromisu. Efektivita nových ustanovení se ukáže až v praxi.


Josef Dobeš
Hledání nového ministra školství bude trvat o něco déle. Věci veřejné nejdříve chtějí od koalice garance, že už se v resortu nebude škrtat, píší Lidové noviny. Ministerstvo bude prozatím řídit náměstek Ladislav Němec. Věci veřejné chtějí nejdříve analyzovat, kde se dá v resortu školství ušetřit. Plánují také pokračovat v Dobešově plánu, že by chybějící finance v rozpočtu mohly částečně doplnit peníze ze zápisného na vysoké školy. To by studenti platili na začátku semestru. V Česku je více než 300 tisíc studentů vysokých škol. S tímto záměrem ale VV v koalici zřejmě narazí. Předseda poslanců TOP 09 Petr Gazdík, sám bývalý učitel, uvedl, že cílem bylo zavést školné a systém půjček. Výsledkem zápisného bude to, že studenti z chudších rodin na něj nebudou mít a studovat nebudou. Školné odmítá i opozice.


Foto: Pierre Amerlynck / Stock.XCHNG
Do nových penzí budou lákat i úplní laici, píše Mladá fronta Dnes. Za uzavření penzijní smlouvy dostanou zprostředkovatelé maximálně 830 korun. Zkoušky z odbornosti však budou muset skládat až za rok po rozjetí reformy. První rok tedy bude divočejší, lidé by si měli hledět zkušenosti poradců. O tom, jak rozjet penzijní reformu a nepřehnat nebo nezanedbat státní regulaci, debatovaly tři stovky lidí ze světa financí i státní správy. Kampaň k penzijní reformě hodlá ministerstvo financí spustit už za pár týdnů. Chce v ní přesvědčit lidi, aby si od příštího roku začali spořit pět procent svého platu na penzi v soukromých fondech. Lidé starší 35 let se budou v prvním půlroce roku 2013 rozhodovat, jestli budou jednou provždy spořit v nových fondech, nebo se spolehnou jen na státní penzi. Do fondů by v prvním půlroce mohlo vstoupit odhadem 1,3 miliónu lidí. Generální sekretář Asociace finančních zprostředkovatelů a poradců Petr Šafránek upozornil na nebezpečí zlatokopeckých firem, které by mohla nalákat provize za klienta a za rok by to tu zavřeli. "Automaticky předpokládáte, že noví budou podvodníci?," ptal se naopak náměstek ministra financí Radek Urban.


Statisíce Čechů nevědí, že mají cukrovku, píší Lidové noviny. Cukrovka je přitom tichý zabiják. Nemocný necítí žádnou výraznou bolest a přitom mu hrozí ochrnutí, oslepnutí nebo dokonce náhlá smrt. Počet pacientů s touto diagnózou stoupá. Před dvaceti lety u nás mělo cukrovku asi 400 tisíc lidí, dnes nejméně dvakrát tolik. Jak dobře utajená může cukrovka být, svědčí čísla z akce jedné firmy, která náhodným kolemjdoucím v pražském obchodním centru nabízela test na cukr v krvi. Absolvovalo ho více než 237 osob bez ohledu na věk. Dvaceti z nich by prokázán diabetes a dalších patnáct dostalo doporučení dojít si k lékaři. Přestože velká část diabetiků se do statistik zatím nedostala, České republice i tak patří neslavný primát. S osmi procenty doložených případů v populaci ji mezinárodní srovnávání obvykle řadí na přední evropské příčky. Evropský průměr se totiž pohybuje okolo šesti procent. Například OECD uvádí, že horší než Česko je jen Kypr a Německo.


Lékaři narychlo studují nová práva pacientů. Jak uvádí Hospodářské noviny, nemocniční pokoje budou muset za pár dní pojmout kromě pacientů také jejich doprovod. Nevidomí budou mít nárok na přítomnost vodícího psa, neslyšící na tlumočníka, věřící na duchovního a třeba s dětmi bude moci po celou dobu léčby zůstat jejich rodič. Práva jsou součástí nového zákona o zdravotních službách, který představuje největší změny v poskytování péče za posledních pětačtyřicet let. Začne platit v neděli. V ordinacích i v nemocnicích proto narychlo studují, co všechno bude nově třeba pacientům umožnit. Experti na medicínské právo je kvůli tomu už ani nestíhají objíždět. Nejde přitom jen o obecné právnické přednášky. Lékaři z jednotlivých klinik chtějí naučit přesně to, co se jich bude týkat v praxi. Jinak bude vypadat i běžná komunikace v ordinacích. Pacienti se nebudou muset informací domáhat, lékaři jim je budou muset sdělovat sami od sebe. Každý tak bude ještě před zákrokem znát všechny možnosti léčby i jejich cenu. Za porušení nových povinností hrozí statisícové pokuty.