Přehled tisku

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Tisíce lidé zaplavily ve čtvrtek náměstí větších měst, aby hlasitě protestovaly proti vládě a prezidentu Klausovi. Informuje o tom deník Právo.

Foto: ČTK
Tisíce lidé zaplavily ve čtvrtek náměstí větších měst, aby hlasitě protestovaly proti vládě a prezidentu Klausovi. Informuje o tom deník Právo. V Praze na Václavském náměstí se na tzv. Holešovskou výzvu sešly asi tři tisíce lidí, čtyři tisíce zabraly centrum Brna, další lidé protestovali v Ostravě, Hradci Králové, Pardubicích nebo v Liberci. Společným motivem bylo znechucení z politiky, nesouhlas s vládními škrty a arogance vládních politiků při prosazování reforem. Lidem se nelíbí ani církevní restituce. Demonstrace volaly po demisi vlády, ustavení dočasného kabinetu složeného z odborníků a odstoupení prezidenta Václava Klause. Holešovská výzva se šíří hlavně prostřednictvím internetu.


Brusel odřízl Česko od miliard, zní titulek Lidových novin. Vláda Petra Nečase dostala od Evropské komise ultimátum, aby do června vyřešila systém kontroly čerpání unijních fondů. Jinak přijde o peníze. Komise navíc do června zastaví výplaty všech dotací. Brusel tak reagoval na to, že Česká republika dlouhodobě ignorovala jeho výtky k nekontrolovanému čerpání peněz. Zavřel proto kohoutky se stovkou miliard korun. Tuto skutečnost dokonce přiznal i premiér Nečas. Zhruba třetina všech operačních programů v rámci celé EU je ohrožena, připustil při interpelacích ve sněmovně. Projekty, na které slíbila unie přispět, by si muselo Česko zaplatit samo. Stát tak zřejmě bude muset ve svém rozpočtu hledat peníze na dálnice, čističky vod, mladé univerzitní vědce nebo invalidní děti ve školách. Opozice za neblahý stav kritizuje vládu, podle premiéra nese naopak odpovědnost za tvrdý postoj Bruselu sociální demokracie. Právě její šéf Bohuslav Sobotka totiž vedl ministerstvo financí v letech 2005 - 06, kdy se nastavoval auditní systém, uvádějí Lidové noviny.


Jiří Pospíšil
Koncipient Ladislav Veselý z advokátní kanceláře spoluvlastněné exministrem Pavlem Němcem, který před dvěma lety údajně chtěl nechat sledovat ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS), nebude potrestán. Pomalé úřady vyšetřování postupně zastavily, napsala Mladá fronta Dnes. Veselý si sledování Pospíšila, Němcova nástupce v čele resortu spravedlnosti, podle deníku objednával v srpnu 2010. Podle svědectví tehdy přinesl soukromému detektivovi podrobný přehled, kde se ministr vyskytuje a jaké má zvyky, aby bylo jednodušší ho sledovat. Informace mohly pocházet od ministrovy ochranky. Podle televize Prima Veselý nabízel za sledování ministra 30.000 korun. Veselý informace popřel a od věci se distancoval i exministr Němec. Policejní inspekce, která věc vyšetřovala kvůli podezření, že Veselému předal informace z Pospíšilova soukromí někdo z policie, případ odložila. Úřad pro ochranu osobních údajů nestihl přestupek v zákonné lhůtě projednat, napsala MfD. A kárnou žalobu, kterou Pospíšil na Veselého podal u advokátní komory, ministr sám stáhl. "S ohledem na některé nestandardní kroky jsem neměl důvěru v nestrannost kárného senátu,"řekl deníku Pospíšil. Veselý tak podle webu advokátní komory stále pracuje jako koncipient v kanceláři Pavla Němce, napsal deník.


Ministru zdravotnictví Leoši Hegerovi se podle Hospodářských novin nedaří rozjet klíčovou součást zdravotnické reformy: nadstandardy. Zpožďuje se i projekt "zaplať si lepšího lékaře". Průlomová změna, díky níž by si mohli pacienti už od dubna připlatit za špičkového lékaře, se zpozdí nejméně o několik měsíců. Její rychlé zavedení rozmlouvají Hegerovi jeho právníci. I podle Platformy zdravotních pojištěnců by tento krok byl v rozporu s ústavou. Žádná z velkých nemocnic, kde je elitních doktorů nejvíce, proto s druhou fází nadstandardů podle zjištění deníku zatím nepočítá. Přitom to, že si lidé vybírají konkrétní lékaře a platí jim, je běžné už dnes. Nejčastější případy jsou v porodnictví, kde ženy dávají až desetitisícové částky. Nemocnice z toho ale nemají ani korunu, dodávají Hospodářské noviny.


Učitelé žádají, aby byl zrušen větný rozbor. Píše o tom Mladá fronta Dnes. Určování přísudků a druhu věty vedlejší považují za zbytečný dril. Na tom, že česká gramatika je pro školáky příliš složitá a učit se ji je zbytečné, se shodují nejen mnozí učitelé, ale i pedagogičtí odborníci a úředníci ministerstva školství. Děti by se podle nich měly raději učit lépe psát, mluvit a číst. Žáčci umějí rozebrat větu, perfektně určí druhy vedlejších vět, nedokážou ale dát dohromady vlastní větu, která by měla smysl, říká například Tomáš Feřtek ze společnosti EDUin. A pedagogové mu dávají za pravdu. Ministerstvo školství nyní chystá změnu rámcového vzdělávacího programu a zvažuje, co by mohlo z mluvnice vypustit. Podle úředníků se nabízí právě větná skladba. Mnozí odborníci ale argumentují, že právě ta rozvíjí u žáků logické myšlení, píše Mladá fronta Dnes.


Václav Klaus,  foto: Vláda ČR
Havel za 8, Klaus za 5. Tak na desetibodové stupnici v sondě, kterou Lidové noviny provedly mezi 101 osobnostmi, dopadli exprezident Václav Havel a současná hlava státu Václav Klaus. Mezi oslovené patří přední lékaři, ekonomové, akademici, představitelé justice i sportovci. Václav Havel podle tohoto šetření vybudoval České republice skvělé renomé v cizině. Václav Klaus zase lépe plnil roli "legislativní pojistky". Jejich následovník, kterého si lidé příští rok vyberou v přímé volbě, by měl být ideálně jejich průnikem. Lidové noviny připomínají, že jako o kandidátech na českého prezidenta se nejčastěji hovoří o Janu Fischerovi, Janu Švejnarovi, Karlu Schwarzenbergovi nebo Miloši Zemanovi. Jan Fischer kvůli prezidentské kampani už otevřel v Praze svou kancelář.


Studenti ze tří vysokých škol architektury z Prahy, Liberce a Bratislavy navrhli, co by se dalo udělat s divadelní točnou v Českém Krumlově. Informuje o tom Právo. Výsledky jejich soutěžních projektů jsou vystaveny v pražském ČVUT. Otáčivé hlediště v zahradě českokrumlovského zámku je letitý problém. Kritizuje je UNESCO, na jehož seznamu světových památek je památková rezervace v Českém Krumlově zapsána. Pokud v r. 2013 nedostane věrohodnou zprávu o tom, jak se problém s točnou vyřeší, může zápis stáhnout. 24 studentských návrhů představuje podle památkářů možné alternativy řešení, které by vyhovovaly jak divadelníkům, tak památkářům.


Podle Mladé fronty Dnes archeologové v Přerově objevili kostel z r. 1554, ve kterém kázal J. A. Komenský. Odkryli v něm dokonce část renesanční dlažby, po které Komenský i další kazatel Jan Blahoslav nepochybně chodili. Stavba totiž až do roku 1664, kdy ji zničil velký požár, patřila přerovské Jednotě bratrské. Archeologové pozůstatky kostela objevili během prací na stavbě Tyršova mostu a vedlejšího parkoviště. "Když jsme na základy narazili, nebyli jsme čtvrt hodiny schopni slova," popisuje své pocity archeolog Zdeněk Schenk. Odborníci z historických pramenů tušili, že by kostel mohl stát právě tady, nevěřili ale, že se z něj vůbec něco dochovalo. Kromě základů našli i vzácné předměty - úlomky keramiky, prstýnek, kování z knihy nebo zlatou minci, která byla ražena v Cařihradu počátkem 17. století. Kvůli unikátnímu nálezu se v pondělí v Přerově sejdou odborníci z celé země. Budou jednat o tom, jak naložit s pozůstatky kostela, které se nacházejí z velké části na ploše budoucího parkoviště.