O peníze z evropských fondů se na ministerstvu vnitra staral řidič, píše Mladá fronta Dnes. Řízením projektů financovaných z Evropské unie si tak vydělal přes 60 tisíc korun měsíčně. Do projektů v resortu obrany přitom unie vkládá téměř půl miliardy korun.
O peníze z evropských fondů se na ministerstvu vnitra staral řidič, píše Mladá fronta Dnes. Řízením projektů financovaných z Evropské unie si tak vydělal přes 60 tisíc korun měsíčně. Do projektů v resortu obrany přitom unie vkládá téměř půl miliardy korun. Marek T. byl jednou koordinátorem těchto projektů, podruhé jejich administrátorem nebo finančním manažerem. Potíž je v tom, že ho v úseku evropských fondů nikdo neviděl. Podle kontrol, které nařídil nový ministr Jan Kubice, se ukázalo, že jde ve skutečnosti o řidiče. U stamilionových fondů EU se prý vyskytoval jen proto, aby mohl dostávat vysoký plat. Řidič podle knihy jízd vozil exnáměstka Pavla Kryštofa. Toho si na vnitro přivedl tým bývalého ministra Radka Johna. Vloni v listopadu chtěl ministr Kubice náměstka Kryštofa odvolat, ten ale raději sám rezignoval. O Marku T. prohlásil, že sice pracoval jako řidič, ve zbytku času se ale podílel na projektech."Vozil třeba dokumenty do účtárny," tvrdí Kryštof v Mladé frontě Dnes.
Když bude chtít opozice příště svrhnout vládu, bude muset mít v záloze "plán B". A pro ten bude muset získat nadpoloviční většinu poslanců, tedy sto jeden hlas. Uvádějí to Hospodářské noviny. Návrh na přísnější pravidla pro vyslovení nedůvěry kabinetu projedná ve středu vláda. Dosud stačilo k vyvolání hlasování padesát poslaneckých podpisů. Nově by nespokojenci museli dopředu oznámit jméno budoucího premiéra a mít potvrzeno, že kandidaturu přijme. Autorka předlohy Karolina Peake z Věcí veřejných návrh zdůvodňuje tím, že je třeba dosáhnout dlouhodobější politické stability a zabránit neustálému rozpadávání vlády a sněmovny. Ve svém návrhu se inspirovala německou nebo španělskou ústavou. I v Česku by její návrh znamenal změnu ústavy. Komunisté a zejména sociální demokraté, kteří vyvolali například pád pravicové Topolánkovy vlády uprostřed našeho předsednictví Evropské unii, s jejím návrhem nesouhlasí.
Lidové noviny uvádějí, že exekutoři se i v minulosti snažili získat národní majetek nevyčíslitelné hodnoty. Soud tak například v březnu roku 2008 rozhodl o exekučním zabavení Pražského hradu včetně svatovítské katedrály kvůli milionu korun, který tehdy dlužila Správa Pražského hradu soukromé firmě GEMA Art. Ta pro ni pořádala v roce 2001 v prostorách Hradu výstavu italského umění. Správa odmítla společnosti vyplatit část honoráře, na který neexistovala smlouva. Situace, kdy byl exekuován Pražský hrad, trvala ale jen několik dní. Tehdejší mluvčí Petr Hájek brzy oznámil, že dlužná částka byla odeslána na účet soudního exekutora. O rok později soud obstavil veškerý majetek Národního památkového úřadu, tedy na sto čtyřicet českých hradů a zámků včetně Karlštejna, Hluboké nebo zámku v Českém Krumlově. Důvodem byl banální spor o pronájem zahrad Pražského hradu. Památkáři kvůli exekuci ale měli problémy získávat stamilionové dotace na opravy památek. Lidové noviny připomínají i poslední případ podobně absurdní exekuce, kdy kvůli částce 160 tisíc byl obstaven majetek Prahy včetně Staroměstské radnice a Karlova mostu.
Deník Právo naopak informuje, že Dopravní podniky se obávají snížení odměn exekutorům při vymáhání drobných dluhů za jízdy načerno. Černí pasažéři tak budou moci jezdit bez obav z toho, že když nezaplatí pokutu, čekají je mnohonásobné postihy. Dopravce znepokojilo nedávné usnesení Ústavního soudu, který zamítl odvolání obchodníků s dluhy. Ústecký soud jim totiž nepřiznal vysoké odměny u malých pohledávek. Dopravní podniky také odmítají připravovanou vyhlášku ministerstva spravedlnosti, která chce snížit odměny exekutorů a uložit věřitelům povinnost zaslat dlužníkům upomínku.
Lékaři Pardubické krajské nemocnice ustoupili od své hrozby, že nebudou sloužit v noci či o víkendech. Chtěli si tak vynutit zvýšení platů přislíbené ministerstvem zdravotnictví. Práci navíc si budou kompenzovat jiným způsobem, informuje Mladá fronta Dnes. Odbory uznaly, že peníze navíc nemohou chtít po nemocnici, ale po vládě. Odboráře v Pardubicích na konci loňského roku přestalo bavit čekat na zvýšení platů o deset procent, které jim sice na rok 2012 slíbil v memorandu ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09), ale peníze na to nepřišly. Oznámili proto, že nepodepíšou dohody o přesčasové práci, pokud jim politici peníze neseženou. Na konci prosince start svého protestu o měsíc posunuli. Krajští politici jim vyhovět odmítli. Podle hejtmana Radko Martinka kraj nemůže řešit, zda vláda svoje sliby dodrží, nebo ne. Vedení nemocnice dalo lékařům nyní jen naději. "V této chvíli nejsem ochoten navyšovat mzdové tarify, protože na to nejsou prostředky. Zda budou, uvidíme v průběhu roku," uvedl ředitel krajské nemocnice Tomáš Gottvald. Pokud by peníze měl, preferoval by navýšení motivační složky platu lékařů.
Foto: ČT24
Škody způsobené vadami na dálnici D47 u Ostravy činí jen 125 milionů korun. Tato částka představuje zhruba tři procenta z celkových nákladů, což je obvyklé riziko, se kterým se počítá. V rozhovoru v úterním vydání deníku E15 to řekl Martin Borovka, ředitel zhotovitelské firmy Eurovia CS. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) ale odhaduje, že celkové škody budou několikanásobně vyšší. Na zhruba devítikilometrovém úseku dálnice D47 mezi Bělotínem a Ostravou reklamuje ŘSD celkem 901 vad. Pověřený ředitel ŘSD René Poruba na začátku ledna novinářům oznámil, že ředitelství bude prověřovat i další lokality a škody jdou do stamilionů korun. Eurovia ale tvrdí, že většinu údajných vad způsobilo samo ŘSD špatnou nebo nedostatečnou údržbou. "Není to žádná reklamace za miliardu korun, jak se prezentuje," sdělil E15 Borovka. Ředitel společnosti Eurovia také deníku řekl, že firma propustí stovky lidí. "V současné době jsme v procesu výrazné redukce počtu zaměstnanců. V Česku jdeme ze 3000 na 2200. Propouštíme všude, jde to průřezově celou pyramidou společnosti," uvedl. Borovka navíc nevěří, že by se situace na stavebním trhu v České republice mohla v brzké době zlepšit, takže snižování stavů může pokračovat i po dosažení hranice 2200 zaměstnanců, píše E15.
České republice hrozí, že bude muset EU vrátit 15,6 miliardy korun kvůli chybám při využívání evropských dotací na dopravní stavby. Vyplývá to z výsledků kontroly Evropského účetního dvora. Vláda doposud předpokládala, že by se vracelo nejvýše 11 miliard korun. Uvedly toHospodářské noviny. Účetnímu dvoru vadila na českých projektech pochybná výběrová řízení, neprůhledné navyšování víceprací či průtahy, kvůli kterým se dotované úseky nestihnou dokončit. Státu se například nepovedlo získat všechna povolení potřebná právě pro včasnou dostavbu D8 a podobné problémy má i silnice první třídy mezi Malenovicemi a Zlínem. Dvůr označil za problémovou také třeba opravu železničního mostu v Kolíně za 1,2 miliardy korun, kterou EU podpořila 877 miliony Kč. Ministerstvo dopravy chce situaci řešit tím, že dotace ze sporných projektů stáhne. Peníze pak přesměruje na bezproblémové stavby. Česko je ale musí utratit do roku 2015. Jedním z náhradních projektů by mohla být oprava dálnice D1. Rekonstrukce by však musela začít letos, a přitom ještě nebyla zahájena výběrová řízení, píše deník. .
