Přehled tisku

Foto: ČT24
0:00
/
0:00

Zatímco zahraniční státníci ve svých novoročních projevech pesimismem nijak nešetřili, český prezident se pokusil o uměřený optimismus. Přitom to byl právě on, kdo krizi eurozóny na rozdíl od většiny evropských politiků předvídal, připomíná sloupek Lidových novin.

Foto: ČT24
Zatímco zahraniční státníci ve svých novoročních projevech pesimismem nijak nešetřili, český prezident se pokusil o uměřený optimismus. Přitom to byl právě on, kdo krizi eurozóny na rozdíl od většiny evropských politiků předvídal, připomíná sloupek Lidových novin. Víc než hrozba hospodářských potíží trápí Václava Klause nedobrá společenská atmosféra v zemi, tedy fenomén, který jeho předchůdce nazval blbou náladou. Klaus sice varuje, že nás čeká nelehký rok, vypočítává ale několik faktorů, které by český propad mohly zmírnit. Nestojíme před bankrotem, máme poměrně nízký státní dluh a zdravé banky. Apokalyptické nálady, které se v zemi znovu šíří, ztěžují střízlivou diskusi. Ukazují to reakce těch, kteří by se kvůli krizi eura vydali cestou k ještě větší unijní integraci. Veřejnosti přitom tvrdí, že hrozí jakési nebezpečí z prodlení. Jednou z klíčových otázek roku 2012 je, zda se přidáme k tvrdému jádru EU. Je proto důležité připomínat, že situace je vážná, ne však fatální. A že pořád máme možnost volby, píší Lidové noviny.


Podle premiéra Petra Nečase je při hledání úspor ve státním rozpočtu stále kde škrtat. Řekl to v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Úsporná opatření, která bude letos vláda provádět, by se ale neměla dotknout platů státních zaměstnanců. Premiér chce spíš ušetřit na různých projektech, jejichž realizaci lze odložit na pozdější dobu. Jde například o výstavbu administrativních budov nebo obnovu automobilů a počítačů. V jednotlivých resortech by tak bylo možné ušetřit miliardy. Tento měsíc se rozhodne, jak dalece se bude měnit rozpočet pro rok 2012. Vláda totiž dostane na stůl aktuální makroekonomický výhled. Není přitom pravděpodobné, že ekonomika poroste tempem, jaké kabinet při sestavování rozpočtu předpokládal. Teprve z nových ukazatelů ale vyplyne, zda postačí rozpočtová opatření, nebo zda se bude muset zákon o státním rozpočtu na rok 2012 opravovat. Úspory ale lidé každopádně ucítí ve svých peněženkách, přiznává premiér. Ve hře je totiž stále zvýšení DPH na 19 procent. K tomu dojde v případě, že českou ekonomiku bude nadále ohrožovat evropská dluhová krize. O sjednocení daně v letošním roce ale nechtějí ani slyšet Věci veřejné, připomíná deník.


Politici se podle Lidových novin bojí pohřbu přímé volby prezidenta. Na první pohled se jí sice všichni zaklínají, ve skutečnosti ji však chce málokdo. Podle prohlášení koaličních špiček všelidovému výběru příští hlavy státu už nic nebrání. Zvlášť poté, co ji odhlasovali poslanci ve sněmovně. Zákon teď ale míří do Senátu, kde se o něm má hlasovat za dva měsíce. A tam může podle listu narazit. V kuloárech se totiž spekuluje o tom, že přímá volba nevyhovuje drtivé většině senátorů z ODS i ČSSD. Obě strany se totiž bojí toho, že nedokážou vybrat kandidáta, který by oslovil většinu voličů. Obávají se také, že přímá volba prezidenta bude příliš drahá nebo že bude znamenat velký zásah do ústavy. K odpůrcům přímé volby hlavy státu patří například senátor za ODS Jaroslav Kubera. Senátoři nicméně očekávají, že rebelové podlehnou tlaku vedení svých stran. Kubera předpokládá, že senátory ODS se bude pro přímou volbu prezidenta snažit přesvědčit i premiér Petr Nečas.


Zleva: Michal Veber, Jiří Cetel a Jan Coufal, foto: ČT24
Mladá fronta Dnes informuje o návratu tří českých občanů, kteří byli několik týdnů zadržováni v Zambii. Zambijská policie je obvinila ze špionáže, protože si fotografovali dva staré letouny na zambijském letišti. Deník informuje, že se vrátili domů tajně, se svými rodinami strávili Silvestra. Jejich návrat potvrdil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, nechtěl ale komentovat, zda na jejich útěku ze Zambie měly podíl i české tajné služby. O návrat zadržovaných Čechů usilovali i prezident Václav Klaus nebo čeští europoslanci. Ti se obrátili přímo na Evropskou unii s požadavkem, aby zasáhla všemi dostupnými prostředky. EU podle nich měla Zambii pohrozit i omezením pomoci, Zambie se ale proti tomuto postupu ohradila. Podle listu mohly mít na zadržování Čechů a jejich obvinění ze špionáže zájem zambijské tajné služby, které spolu bojují o vliv.


Foto: ČTK
Lidové noviny píší o plavbě lodi, která po Vltavě a Labi převáží květiny a věnce k úmrtí exprezidenta Václava Havla. S nápadem uložit všechny květinové dary na ponton, odvézt je z Prahy přes Mělník až do Děčína a tam je naházet do vody, přišel rocker Michael Kocáb a výtvarník David Černý. Ten také květiny, které na Pražskou křižovatku a na Hrad lidé při Havlově pohřbu přinesli, na loď aranžoval. Květinová loď vyplula v sobotu od pražského Rašínova nábřeží a první den plavby dorazila do Mělníka. Jen v Praze ji doprovázelo pět lodí se zhruba šesti stovkami pasažéry na palubě, kteří se tak chtěli s Václavem Havlem naposledy rozloučit. Byli mezi nimi jeho žena Dagmar Havlová, jeho bratr Ivan s manželkou, bývalý mluvčí Ladislav Špaček a řada blízkých přátel. V neděli květiny pluly z Mělníka do Ústí nad Labem, kde je čekalo na tři sta lidí. Zda dnes skončí svou pouť ve vodě už v Děčíně, není ale podle Michaela Kocába zcela jasné. Němci se totiž vyjádřili, že by loď s květinami pro prezidenta Havla mohla ve své plavbě po Labi pokračovat i v Německu.


Petr Uhl v deníku Právo připomíná, že před 35 lety vznikla občanská iniciativa Charta 77. Podnět k jejímu vzniku dal soudní proces s kapelou Plastic People of the Universe, k němuž došlo v září 1976. Mezi prvními autory a signatáři byli divadelníci a literáti, křesťané, propuštění vězni svědomí i lidé za normalizace vyhození k KSČ. Charta apelovala na státní moc, aby dodržovala své vlastní mezinárodní závazky v ochraně lidských a občanských práv. Hlavním autorem Charty byl Václav Havel, jeho nejbližšími rádci přitom byli Zdeněk Urbánek a Ladislav Hejdánek. Samotné jméno Charta navrhl Pavel Kohout podle anglické Magny Charty ze 13. století. Prvních 240 signatářů Charty 77 z ní učinilo trvalou iniciativu, nabízející státní moci dialog o ochraně lidských práv. Dnešní vydávání Charty za politickou opozici proti komunistickému režimu je podle Uhla účelový záměr. Dokumenty a dopisy Charty a sdělení Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných ani jednou nepoužily slova komunismus. Popisovaly zcela konkrétně, jak orgány státní moci porušovaly práva občanů. Kdo to neví, nepochopí, proč se v Chartě a VONS sešli lidé tak různých názorů a vyznání, uzavírá Uhl v deníku Právo.


V pražské zoo se 1. ledna navštěvníkům představila gepardí dvojčata Kito (na snímku) a Kubango, foto: ČTK
Teplé počasí v Česku podle deníku Právo pobláznilo přírodu. Medvědi nespí, husy neodletěly na zimu do teplých krajin. V Zoo Ohrada v Hluboké tak jsou k viděni nejen medvědi Dik a Ben, ale vylézají například i teplomilné surikaty. V ostravské zoo si venkovních výběhů užívají i nyní levharti cejlonští, zebry, lvi, plameňáci, šimpanzi či papoušci. Více času venku tráví i jediné slůně v Česku, osmiměsíční Rashmi. Přesto zima podle meteorologů ještě nastane. Současné teplé počasí je podle Miroslavy Starostové z Českého hydrometeorologického ústavu v Českých Budějovicích důsledkem toho, že převládá oceánské západní proudění. Zima do Česka totiž zpravidla přichází od východu a severovýchodu. Na horách se ale zimy podle ní ještě dočkají, je jen otázkou, jak silná bude, píše Právo.