Ještě nevíme, kdo se ujme vlády v Libyi, říká na stránkách Mladé fronty Dnes český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Česká republika by se měla podle něj zachovat opatrně, stejně jako v průběhu uznávání povstalecké vlády v Libyi.
Foto: ČTK
Ještě nevíme, kdo se ujme vlády v Libyi, říká na stránkách Mladé fronty Dnesčeský ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Česká republika by se měla podle něj zachovat opatrně, stejně jako v průběhu uznávání povstalecké vlády v Libyi. Podle ministra je nyní možných několik scénářů. První je posílení vlivu islámu a další možností přerod mrtvého diktátora Muammara Kaddáfího v mučedníka. Kaddáfí zemřel ve čtvrtek, kdy to oznámila tamní povstalecká vláda. Po čtvrteční smrti diktátora by se Česká republika měla chopit šance a pomoci podnikatelům, aby na tamních trzích prorazili, říká Schwarzenberg v listu. Čeští podnikatelé by mohli získat přístup nové trhy. Oba státy měly obchodní styky zejména v období komunismu a mnoho lidí v zemi ještě používá staré technologie a zná názvy českých firem. List cituje i politologa Petra Robejška, podle kterého bude záležet hlavně na tom, jak budou české firmy rychlé.
Ekotendr skončil, je třeba jen čistit a nekrást, konstatuje v komentářové rubrice redaktorka Mladé fronty Dnes Jana Klímová. Státní zakázka, která byla po protestech nakonec zrušena, vznikla podle redaktorky na docela rozumném základě. Stát s sebou totiž táhne 90 miliardovou garanci za to, že ve zprivatizovaných podnicích vyčistí jedy, které se tam nahromadily za socialismu. Na tendru ovšem nebylo nic dobrého, konstatuje Jana Klímová. Na začátku snad byla pouze malá naděje, že pomocí tendru stát vybere rychlou a levnou firmu, která vše vyčistí. První věcí, která se podle komentátorky ukázala jako problematická, byl rok 2008 a rozhodnutí, že celkové státní garance budou ve výši 114 miliard korun. Stát by vyplatil firmě vysoké částky a skutečná výše odstranění by bylo řádově o mnoho nižší, než je nabídnutá cena. Komentátorka také zdůrazňuje, že nabídky tří firem byly až podezřele blízko sebe a spekuluje, zda nebyl na pořadu dnes kartel. V principu jde však pořád o stejnou věc, udělat soutěž tak, aby se nekradlo a nenapáchaly se nenávratné škody na přírodě, zakončuje svůj komentář na stránkách Mladé fronty Dnes Jana Klímová.
Na Hradě opět vlaje prezidentská standarta...
Hrad by s námi měl konzultovat milosti, myslí si ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, který to prohlásil v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Dodal, že udělání milostí považuje za relikt monarchismu a je podle něj otázkou, zda patří do moderního státu. Stanovisko ministerstva spravedlnosti by nemuselo být pro prezidenta závazné, ale přispělo by to ke zprůhlednění omilostňovacích procesů. Jiří Pospíšil dále prohlašuje, že pro odvolání pražského státního zástupce Vlastimila Rampuly mluvit hlavně ten argument, že trestní řízení byla jeho chybnými rozhodnutími zpomalována. Kvůli Rampulovi se také nevyšetřovaly závažné kauzy, kde byla často spojena politika s podezřelými obchody. Jiří Pospíšil zároveň v Hospodářských novinách naznačil, že se nebojí svého případného odvolání. Jak řekl, za snahou o jeho odvolání mohou stát síly, kterým nebylo příjemné, že odvolal právě Vlastimila Rampulu. Dodal, že už jednou odvolán byl a je na podobné věci zvyklý. Podle svých slov chce alespoň dokončit práci třeba na občanském zákoníku.
Lidové noviny uvádějí, že jedna třetina Čechů by byla ochotná odstěhovat se do tří měsíců do zahraničí za prací. Nejvyhledávanějšími zeměmi jsou v tomto smyslu Velká Británie, Německo nebo Rakousko. Češi by očekávali výraznou podporu ze strany zaměstnavatele. Zároveň očekávají, že než si najdou první ubytování, tamní zaměstnavatel se o ně postará. Výzkum, který list cituje, také uvádí, že Češi by se stěhovali za prací i v rámci českého území. Motivací je pro Čechy hlavně výše jejich mzdy a kariérní růst v zahraničí na novém místě. Největší překážkou, která brání ve stěhování za lepším pracovním místem, je podle listu rodina nebo neochota členů rodiny se stěhovat.
Při prodeji benzínu a nafty se objevují miliardové úniky na daních, píše deník Právo. Stát přichází na daních o desítky miliard, přesněji ovšem tuto částku nelze stanovit, píše list. Jak na stránkách deníku Právořekla Radmila Kulková z Generálního finančního ředitelství, úniky za rok 2009 činily přes pět miliard. Ministerstvo průmyslu a obchodu zavedlo registr dodavatelů do čerpacích stanic, který má úniky omezit. Čerpadláři také musí denně oznamovat stav stojanů, aby se pohonných hmot neprodalo víc, než distributoři čerpací stanici dodali. Stát přichází také o peníze díky pančování benzínu, které je protizákonné. Ničí se tak i motory vozidel, dodává list. Pumpy, které prodávají nekvalitní benzin, lákají své zákazníky především nižší cenou. V letošním roce Česká obchodní inspekce udělila 76 pokut v celkové výši přes deset milionů korun.
Foto: PPF
Podle ekonomického deníku E15 budou na pražském Chodově mrakodrapy, které se chystá postavit společnost PPF. Budou měřit 139 metrů a 128 metrů. Takzvané Prague Eye Towers se tak podle listu budou nejvyššími budovami v Česku. Východní věž bude mít 32 nadzemních podlaží, západní o tří méně. Vyplývá to z dokumentace, kterou investor předložil k posouzení vlivu stavby na životní prostředí, informuje deník E15. V obou budovách jsou plánovány jen kanceláře a doplňkové stravovací provozy. "Typická patra jsou navržena pro jednoho až čtyři nájemce po 250 metrech čtverečních," píše se v projektu. Ve věžích má pracovat okolo 5000 lidí. PPF chce začít stavět už na jaře, hotovo má být do léta 2015. Společnost plánuje stavbu výškové budovy v Česku již několik let. V roce 2008 představila studii, který počítala s vybudováním jedné věže vysoké 190 metrů. Později se ale PPF rozhodla pro dvě menší stavby. Projekt Prague Eye Towers není prvním záměrem postavit na pražském Jižním Městě mrakodrapy. Společnost Melit chce přestavět takzvanou pochozí zónu na Hájích. Součástí projektu by měl být až 120metrový dům. Další vysoká budova by měla vyrůst na Litochlebském náměstí. Oba projekty ale ještě nezískaly potřebná povolení.
Foto: Barbora Kmentová
Daňový systém v Česku je lepší než v Německu, říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny Jiří Žůrek ze společnosti KPMG. Podle něj je nová daňová reforma v polovině své cesty a mělo by se zachovat progresivní zdanění, tedy vyšší daně bohatým. Zároveň ovšem český daňový systém není špatný, upozorňuje Žůrek. Výhodou je pro něj třeba lákaní zahraničních investorů do země. Pozitivem reformy, na které se ovšem podle svých slov sám podílel, je i to, že vznikne jedno místo pro výběr daní. Uspoří podle něj především podnikatelé, ale stát bude muset propouštět. Sám je pro zrušení takzvané superhrubé mzdy, která určuje skutečná náklady zaměstnavatele na zaměstnance. Jak dále v listu zdůraznil, že mezi přímými a nepřímými daněmi je ideální kompromis. Jak uvádí list, nejvíce peněz stát vybere na sociálním pojištění, které do státní kasy přinese podle listu 400 miliard korun ročně.
