Přehled tisku

Pavel Rychetský, foto: ČTK
0:00
/
0:00

V nejužším vedení sociální demokracie se podle Mladé fronty Dnes diskutuje o tom, že by strana přemluvila ke kandidatuře na českého prezidenta předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského.

Pavel Rychetský,  foto: ČTK
V nejužším vedení sociální demokracie se podle Mladé fronty Dnes diskutuje o tom, že by strana přemluvila ke kandidatuře na českého prezidenta předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského. Mandát soudce mu vyprší v roce 2013, kdy přijde na řadu i prezidentská volba. I když jím přestane být až o pár měsíců později, než se prezident bude volit, Ústavní soud by mohl opustit ještě před volbou. Debaty uvnitř strany deníku potvrdil hejtman a stínový ministr zdravotnictví David Rath. Sám Rychetský zatím reaguje zdrženlivě. "O ničem takovém nevím a neuvažuji," odpověděl listu SMS zprávou ze zahraničí. Na další dotazy, zda zarazí i debaty na toto téma v ČSSD, či zda by v budoucnu svůj postoj mohl přehodnotit, však už listu neodpověděl. O Rychetském jako o kandidátovi na prezidenta se mluvilo už v letech 2003 a 2008, tehdy to nakonec odmítl kvůli obavě ze ztráty soukromí.


Stát na dani odpustil miliardy. Tají komu. Ministři financí odpustili v posledních pěti letech přes šest miliard korun na daních. Hospodářským novinám se podařilo rozpečetit jeden z nejutajovanějších spisů ministerstva financí. Vyšlo tak najevo, jak jednotliví ministři financí využívali svou "feudální pravomoc" odpouštět daňové nedoplatky a penále. Ministerstvo vyhovělo žádosti až po velkých obstrukcích a pouze částečně, za zpracování všech dat si navíc řeklo o čtvrt milionu korun. I tak jde ale o průlom. Například Bohuslav Sobotka, nynější předseda ČSSD, za posledních šest měsíců ve funkci prominul deseti firmám téměř 97 miliónu korun na příslušenství daně z příjmu a dalších bezmála dvacet miliónů za příslušenství k DPH. Mezi privilegovanými firmami byl mimo jiné hutní kolos Mittal Stoll Ostrava nebo firma v minulosti stíhaného podnikatele Petra Kellovského. Bohuslav Sobotka řekl, že jednal vždy podle návrhu daňové správy. Proces neovlivňoval ani neinicioval. Na exministra Sobotku se list v první fázi zaměřil proto, že jeden z jeho sporných pardonů už unikl na veřejnost.


Nejradikálnější železniční odborář Jaromír Dušek podle Lidových novin vytáhl do boje proti vedení Správy železniční dopravní cesty (SŽDC). U Drážního úřadu požaduje, aby tato státní firma ztratila licenci. Dušek tvrdí, že šéf Správy Pavel Habarta je ve vedení firmy protiprávně - jako ředitel specializované firmy totiž postrádá tzv. odbornou způsobilost, kterou zákon přímo vyžaduje. Ve výsledku může podle Duška padnout rozhodnutí, že všechna dosavadní rozhodnutí učiněná Habartou jsou neplatná. Byla přitom uzavřena řada smluv za miliardy a byly i čerpány miliardy korun z EU. Duškovo tvrzení se opírá o dva drážní zákony, které šéfování SŽDC skutečně svěřují jen osobě dostatečně odborně způsobilé. Tím se rozumí, že daný člověk musí mít vysokoškolský diplom z ekonomické, dopravní, technické či právní školy a minimálně tříletou praxi v oboru, popřípadě pětiletou praxi a ukončenou střední školu téhož zaměření. Ničím podobným se ale současný šéf Pavel Habarta pochlubit nemůže, píšou LN. Habarta si z toho nicméně těžkou hlavu nedělá. Zákon, který mu takovou způsobilost přikazuje, je prý zastaralý.


Pavel Dobeš
Česku hrozí ztráta deseti miliard korun z fondů Evropské unie. Ministr dopravy Pavel Dobeš sice při schvalování rozpočtu dostal navíc čtyři miliardy korun, ale aby jeho resort zvládl do roku 2015 vyčerpat všechny evropské peníze, potřebovala by na spolufinancování dalších téměř 5 miliard. Jak uvádí Hospodářské noviny, Dobeš už má varianty jak snížit ceny dopravních staveb. Rád by firmám uvolnil ruce při stavbě silnic a železnic. Jak uvedl, dnes smlouvy přesně určují, co se má postavit, z jakých materiálů, odkud kam, řeší stavební povolení a řadu dalších věcí. Zvažuje proto, že by zadání zakázky znělo: spojte bod A s bodem B. Všechny ostatní věci pak bude řešit vítěz soutěže. Dodržet by musel pouze vysoutěženou cenu, závazek spojení bodů A a B a pochopitelně bezpečnostní normy a zákony. Tato opatření jsou zatím ve stadiu úvah. Dobeš věří, že od roku 2013 sníží cenu dopravních staveb o osm až deset procent.


Na stavbách v ulicích českých měst pracuje stále více zahraničních dělníků z východní Evropy. Jak píší Lidové noviny, stovky z nich jsou ale podle odhadů nevládní organizace La Strada tvrdě vykořisťováni. Buď pracují za směšnou mzdu, nebo jim jejich "ochránci", kteří práci zprostředkovávají, neplatí vůbec nic. Často zneužívají jejich osobní tísně a neznalosti prostředí. Jen zřídkakdy se ale případ dostane až před soud. Česko eviduje zatím jen dva nepravomocné verdikty, pravomocně zatím nebyl odsouzen nikdo. Letos by k nim mohl přibýt ještě jeden rozsudek. Pražský městský soud minulý týden začal rozplétat kauzu čtyř Ukrajinců, kteří podle obžaloby sebrali po příjezdu do Česka svým krajanům pasy a nutili je pracovat. Počet případů, u nichž existuje podezření z pracovního vykořisťování, za poslední roky vzrostl. Ekonomická krize zvyšuje poptávku po levné pracovní síle. Dokázat, že se jedná o obchod s lidmi, je ale velice zdlouhavé. Svědci chybí nebo se bojí vypovídat. Oběťmi jsou často i Češi žijící v zahraničí.


Horké měsíce teď čekají české energetiky a politiky, píší Lidové noviny. Musí přesvědčit protijaderně naladěné bruselské úředníky, že jsou téměř třicet let staré ruské reaktory v Dukovanech bezpečné. V opačném případě totiž hrozí uzavření atomové elektrárny na jihu Moravy. A to může mít negativní vliv i na ceny elektřiny pro domácnosti či firmy, pokud výroba energie z jádra zůstane v Česku "jen " na bedrech mladšího Temelína. Podle zdrojů Lidových novin budou evropští odpůrci jádra usilovat o "zaříznutí" alespoň starších reaktorů, což se týká i Dukovan. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová potvrzuje, že tlak na uzavření Dukovan ze strany Evropské unie tu před půl rokem byl. Nakonec podle ní fakta převážila nad emocemi.


Sto korun měsíčně. Právě tolik platí společnosti EkoMotol CZ radnici Prahy 5 za pronájem zhruba patnáctihektarového areálu v těsné blízkosti motolské nemocnice. Jak píše deník Právo, pozemky jsou přitom velmi lukrativní. Na základě povolení od magistrátu z letošní zimy už je totiž firma komerčně využívá jako skládku suti. To podle Právem oslovených odborníků může přináše pohádkové zisky. Za nájem sto korun ročně je to doslova zlatý důl. Poradce v nakládání s odpady Roman Němeček odhaduje, že ser oční výdělky budou pohybovat v řádu miliónů korun. Ze smluv, které má Právo k dispozici vyplývá, že pronájem pozemků získala společnost bez výběrového řízení v roce 2004 za 250 tisíc korun ročně a to na deset let. V roce 2006 pak bylo na základě dodatku nájemné sníženo na zmíněných sto korun ročně. Dokumenty za Prahu 5 podepisoval její tehdejší starosta Milan Jančík. Jednatel společnosti EkoMotol řekl, že náklady byly sníženy proto, že firma na pozemcích vybuduje sportoviště pro děti. Problém ale je, že na místě zatím žádné sportoviště nevyrostlo a ani neroste.


Mladí lidé v Česku věří. V něco. Existenci duchovna odmítá jen každý pátý středoškolák, píše Mladá fronta Dnes. Institucionalizovaná víra Čechy neláká. Církvím důvěřuje jen necelých deset procent z nich. Říká to průzkum mezi středoškoláky, který si objednala Křesťanská akademie mladých. V existenci něčeho "víc", než je jen viditelný materiální svět, věří 60 procent dívek a chlapců. Téměř čtvrtina mládeže o něm není přesvědčena, ale neodmítá jej. Potvrdilo se, že v Česku je velmi rozšířená víra v něco a že pohled na Čechy jako ateisty je dost nepřesný. Lidé, kteří nevěří v existenci nadpřirozena a nemateriálna, jsou v menšině, řekla socioložka Dana Hamplová z Univerzity Karlovy v Praze, která průzkum analyzovala. Mladí lidé nemají církve rádi. Za důvěryhodné je považuje jen devět procent dotázaných. Teenageři jim vytýkají vymývání mozků, omezování svobody a neschopnost nabízet řešení problémů dnešního světa. Socioložka však uvádí, že v této části průzkum chybuje. Podle ní vycházejí církve z průzkumu negativně kvůli způsobu, jakým tazatelé formulovali otázku.