Přehled tisku

České deníky spekulují o důvodech odchodu Martina Romana z postu generálního ředitele elektrárenské společnosti ČEZ. Nejvlivnější manažer totiž z vedení polostátního ČEZ odchází za nejasných okolností. Není zřejmé, zda jej premiér Petr Nečas (ODS) odvolal, či zda odešel z funkce narychlo sám. Zprávu o Romanově odchodu z ČEZu přinesl s odkazem na zdroj z okolí premiéra server Lidovky.cz. Podle něj Romana odvolal premiér Petr Nečas. Sám Roman poté ale potvrdil, že končí v čele společnosti na vlastní žádost a přesune se do čela dozorčí rady. Měl o svém úmyslu odejít z ČEZu hovořit s premiérem už před několika měsíci.

Podle Mladé fronty Dnes ale Romanovo tvrzení, že jde o dlouho připravovanou dohodu s premiérem, doprovázejí nejasnosti. Premiérovo okolí totiž tato zpráva velmi zaskočila. "Nic o tom nevím a silně o tom pochybuji,"řekl deníku ve středu večer premiérův poradce Jiří Sezemský. Podle MfD přišla překvapivá zpráva o Romanově konci v čele ČEZ ve stejné době, kdy deník prověřoval závažné informace o privatizaci plzeňské Škoda Holding a možném angažmá Martina Romana v této transakci. Přestože se o jeho napojení na tuto firmu dlouho spekuluje, on sám to odmítá. "Nikdy jsem nebyl, přímo ani nepřímo, akcionářem, ani podílníkem, ani ovládající osobou Škoda Holding. Veškerý vztah k této firmě jsem ukončil před vstupem do ČEZ," stojí v prohlášení Martina Romana, které poslal MfD.

Zpráva o Romanově odchodu zaskočila podle Hospodářských novin i jinak velmi dobře informovaného náměstka ministra průmyslu Tomáše Hünera. Informován nebyl ani šéf Věcí veřejných Radek John. Podle něj bude chtít nejmenší vládní strana vysvětlení. Podle několika zdrojů blízkých premiérovi Romanovi podrazily nohy informace švýcarské prokuratury, jež se zabývá privatizací Mostecké uhelné společnosti, napsaly HN.

Také Lidové noviny připomínají, že vláda nyní řeší několik důležitých rozhodnutí, která mají na ČEZ a Romanovy blízké firmy - jako je plzeňská Škodovka nebo finanční skupina J&T - vliv. V úterý se otevřely obálky s nabídkami do ekotendru, kde je jedním z uchazečů právě tato skupina. Ministr financí Miroslav Kalousek také chystá na příští týden do vlády návrh na zpoplatnění emisních povolenek, což se výrazně dotkne především ČEZ, míní deník.

---

Zpoplatnění emisních povolenek je podle prezidenta Václava Klause nesmysl. Píše o tom deník Právo. Klaus to uvedl při setkání s představiteli těžařské společnosti Sokolovská uhelná během své návštěvy Karlovarského kraje. Návrh, aby se emisní povolenky prodávaly, přirovnal k absurditám komunistické éry. Povolenkami se nyní zabývá vláda. Rozhodnutí, zda je bude podnikům přidělovat bezplatně, nebo prodávat, kabinet ale zatím odložil. Pokud návrh na zpoplatnění projde, pro firmy to bude znamenat mnohamilionové náklady navíc. Jen Sokolovská uhelná by za ně v r. 2013 musela zaplatit kolem 1,5 miliardy korun. To by podle deníku poznamenalo celý region, kde jsou dosud citelné následky těžby uhlí. Peníze by tak chyběly na rekultivace a obnovu území, ale i na kulturu nebo sport. Společnost nevylučuje ani propouštění zaměstnanců.

---

Foto: ČTK

Stát vychovává Romy k nepráci, soudí v Mladé frontě Dnes romský podnikatel Roman Ščuka. Ke svému etniku se přitom, jak zdůrazňuje, hrdě hlásí. "Není jednoduché se začlenit a přizpůsobit většině, když od samého začátku od okolí cítíte odpor a jistou nedůvěru," píše ve svém komentáři. Na všechno, čeho při studiu i později v zaměstnání dosáhl, musel vynaložit dvakrát více úsilí než jeho bílí spolužáci. Za minulého režimu se podle něj dařilo alespoň zčásti řešit romskou otázku díky tomu, že byly aplikovány některé důležité zákony. Šlo o povinnost pracovat a chodit do školy. Romové však podle něj neunesli současnou svobodu. Nechtějí vzít jakoukoliv práci, i když sami nemají prakticky žádnou kvalifikaci. Stát jim navíc dává podporu v nezaměstnanosti a různé sociální dávky. Politikové by ale měli nastavit základní parametry, aby si každý uvědomil své povinnosti ke společnosti. Je to důležité i pro mládež, která nemá vzor ve svých rodičích. "Je velmi těžké, když máte takzvaně nepřizpůsobivé rodiče, abyste byli jiní," píše Roman Ščuka v Mladé frontě Dnes. Pokud rodiče nepřinutíte, aby zodpovědněji vychovávali své děti, nedosáhnete ani začátku řešení romské otázky, natož jejího konce.

---

Petr Lessy, foto: ČTK

Zrušení vojenských hodností v policejním sboru by stálo více než sedm milionů korun. Policejní prezident Petr Lessy proto od svého plánu ponechat vojenské hodnosti pouze armádě prozatím ustoupil. Informují o tom Lidové noviny. Největší sumu by si podle zprávy, kterou si nechal Lessy vypracovat, vyžádalo přešití policejních uniforem. Plán na zrušení systému vojenských hodností v policejním sboru připravovalo nové vedení ministerstva vnitra v čele s Janem Kubicem. Policistům měla zůstat jen jejich služební hodnost, tedy inspektor, komisař či rada.

---

Poslední třídu mateřských škol přeplňují prvňáčci, kteří dostali odklad nástupu do školy. Uvádí to deník Právo. Počet těchto dětí se totiž letos výrazně zvýšil. Situaci mateřských škol to hodně ztěžuje, protože školáci s odkladem mají při přijímání do školky přednost. Na mladší děti pak místa nezbývají. Zájem o školky zvyšuje i to, že poslední ročník ve veřejných školkách je ze zákona zdarma. Důvody pro odklad školní docházky jsou přitom rozdílné. Zatímco škola o něj žádá kvůli nezralosti dítěte či poruchám soustředění, rodiče si většinou chtějí ulehčit život a nástup dítěte do školy jen oddálit, píše Právo.

---

Vinohradská synagoga

Mladá fronta Dnes připomíná, že před 60 lety byla stržena synagoga na pražských Vinohradech. Jednalo se přitom o jednu z nejhonosnějších a největších synagog v celé Evropě. Vešlo se do ní přes dva tisíce věřících. Synagoga stála v dnešní Sázavské ulici a v únoru 1945 ji při americkém bombardování Prahy zasáhla bomba. Po válce těžce poškozenou stavbu už nikdo neopravil a v roce 1951 se ji město rozhodlo strhnout. Dnes je na jejím místě škola. Jedinou památkou na zbořenou synagogu je plechová cedulka u jejího vchodu. Stejnou škodu při bombardování Prahy utrpěl například i Emauzský klášter nebo Faustův dům, ty ale byly po válce opraveny, připomíná Mladá fronta Dnes.

---

Ilustrační foto: Ann- Kathrin Rehse / Stock.XCHNG

Stát dává 12 milionů korun na projekt záchrany tradičních odrůd českého ovoce, koření a bylinek, uvádějí Hospodářské noviny. Za záchranu stojí například třešeň odrůdy Ladeho pozdní, která v Česku už prakticky vyhynula. Zbyl tu jediný strom v Krkonoších. A na vymření jsou i desítky dalších odrůd tradičního českého ovoce, které lidé šlechtili po staletí. Ministerstvo kultury se proto rozhodlo, že je třeba je zachránit. Letos tak odstartoval projekt na záchranu genofondu specificky českých odrůd jablek, hrušek, třešní i dalšího ovoce, a stejně tak českých bylinek a koření. Výsledkem by měla být speciální genobanka - nově vysázené sady ohrožených odrůd, které tak zůstanou zachovány pro další generace.