Mladá Fronta Dnes mapuje vývoj obří ekozakázky, kterou list označuje také jako „zakázku snů“, nebo „tunel století“. Ministerstvo financí původně určilo jako cenu zakázky 114 miliard korun a od té doby se začal tendr označovat jako „stomiliardový“. Skutečnou cenu ale potom ministerstvo postupně snižovalo.
Foto: Evropská komise
Mladá Fronta Dnes mapuje vývoj obří ekozakázky, kterou list označuje také jako „zakázku snů“, nebo „tunel století“. Ministerstvo financí původně určilo jako cenu zakázky 114 miliard korun a od té doby se začal tendr označovat jako „stomiliardový“. Skutečnou cenu ale potom ministerstvo postupně snižovalo. Podle komentátorky listu se konečná cena, kterou dostane vítězná firma za samotnou sanaci bez dalších nákladů, bude pohybovat někde mezi 25 a 31 miliardami korun. Tato částka bude zahrnovat vyčištění zamořené půdy, budov nebo spodních vod. Do roku 2008 se podle Mladé Fronty dnes v čištění ekologických zátěží postupovalo po menších úsecích. Stát se ale poté rozhodl vytvořit na zbytek škod vyhlásit jednu velkou zakázku. Vyčistit by se měly i komplexy velkých průmyslových firem. Těchto areálů zbývá celkem asi pět set a jsou mezi nimi firmy jako Spolana, chemička Synthezia nebo Arcelor Mittal Ostrava. O zakázku se ucházejí tři finalisté. Podle deníku ale reálně hrozí možnost postupného zvýšení ceny. „Je to prostě dosud největší vypsaná zakázka v historii České republiky s obří možností předražení,“ upozorňuje šéf protikorupční neziskové organizace David Ondračka.
V Česku podle deníku Právo roste počet pohřbů bez obřadu. Důvodem je hlavně to, že pozůstalí nemají dost peněz na důstojné rozloučení se zesnulými. Ceny pohřbů se přitom rok od roku zvyšují, kvůli dražším materiálům, cenám květin nebo energií. Zvýšení DPH přitom může dále zdražit pohřby a to až o desetitisíce, uvádí Právo. Pohřeb bez obřadu v současnosti vyjde asi na 7 až 10 tisíc korun. Klasický pak stojí kolem 20 tisíc korun. Na situaci podle listu reagují i pohřební ústavy. Zavádějí takzvaný ekonomický pohřeb s půjčenými věnci, jehož cena je kolem 15 tisíc korun. Na důstojný pohřeb si přitom lidí dříve šetřili celý život, což se nyní může vrátit, uvádí Právo. Šetří se i na kamenických pracích nebo na nákladných pomnících. Lidí si podle deníku zvykli neplatit ani za tzv. hrobové místo, Kosti se pak vykopou a uloží do společných bezplatných hrobů.
Deník Právo upozorňuje na tresty s kupčení s hlasy. Nově má za ně hrozit až tři roky odnětí svobody. Tresty upraví novela trestního zákoníku. „Trestněprávní postih tohoto jednání je běžný i v jiných státech, např. USA, Velké Británii, Rakousku, Německu či Švýcarsku,“ prohlásil ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Deník uvádí příklad severočeské Krupky, kde měla vítězná strana podplácet voliče, dalším příkladem je roudnická čtvrť Bezděkov, kam se hromadně začali hlásit noví obyvatelé.
Zkouška z češtiny čeká více cizinců než doposud, píší Lidové noviny. Měli by ji skládat také uchazeči o studijní nebo podnikatelská víza. Podle ministerstva vnitra, které novou zkoušku navrhlo, ale ještě není jasné, jak by měla konkrétně vypadat. Od opatření si jeho zastánci slibují lepší zapojení těchto lidí do české společnosti. Přitom ne všichni ji potřebují. Například pro lektory cizích jazyků, může být problém učit se povinně češtinu, která se užívá na úřadech. I když, jak přiznávají, něco pochytí z ulice. I podle právníků, které list oslovil, je třeba pro podnikatele daleko důležitějších jazykem angličtina. „Žádný zákon neříká, že by podnikatel musel umět česky,“říká právník Pavel Cizinský. Pracovníci neziskových organizací se staví i proti zkoušce z češtiny pro studenty. Ti při dlouhobějších pobytech často skládají zkoušky na univerzitu v českém jazyce, další testování proto není potřeba. „Je to tedy projev nedůvěry vůči žadatelům,“ řekla Lidovým novinám Masha Volynsky z organizace Člověk v tísni.
Janské Lázně
Stát prodává poslední nezprivatizované lázně Janské Lázně. Lidové noviny uvádějí, že je nabídne je ve veřejné soutěži za základní cenu 508 milionů korun. Před třemi lety o lázně měla zájem firma místopředsedy ODS Pavla Drobila. Majetek podle listu zahrnuje čtvrtinu centra Janských Lázní, celkem deset budov včetně dětské léčebny Vesna a kolonády a navíc 180 bytů. Stát zdůvodňuje prodej lázní klesajícími výnosy z nich.
Nejvíce výherních hracích automatů na obyvatele je v Aši, Ostravě nebo Karviné, uvádějí Hospodářské noviny. Jejich počet roste výrazně i v jiných obcích. Podle listu nejde jen o klasické hrací automaty, ale zejména o videoloterijní terminály. Jde o přístroje, na kterých je možné během pár minut prohrát i desetitisíce korun. Především na jejich regulaci by měli v budoucnu podílet samy obce, dnes mohou regulovat pouze klasické výherní automaty. Podle předkladatele změn v loterijním zákoně Jana Farského z TOP 09 bude záležet především na nich, jak se s hazardem vyrovnají. Hospodářské noviny dále uvádějí, že zákaz těchto terminálů by chtělo asi 16 procent obcí. Relativně malé procento je způsobeno tím, že obcím plynou z této činnosti poměrně výrazné prostředky do jejich rozpočtů. Jak dodává na stránkách Hospodářských novin poslanec Jan Farský, problémem zůstává i regulace hazardu na internetu.
Mobilní operátoři by měli zavést rychlé internetové připojení do každé vesnice. Hospodářské noviny se opírají o tvrzení Ministerstva Průmyslu a obchod, které chce frekvence po analogovém vysílání vydražit v aukci. Ten, kdo je získá, by se pak musel zavázat k pokrytí venkovských oblastí rychlým internetem a podpořit tak jejich rozvoj. Stát bude frekvence dražit příští rok.
