Ministerstvo obrany podle Mladé Fronty Dnes zvažuje znovuzavedení odvodů. Ty se od roku 2005 nekonaly, branná povinnosti ale zrušena nebyla, připomíná list.
Ministerstvo obrany podle Mladé Fronty Dnes zvažuje znovuzavedení odvodů. Ty se od roku 2005 nekonaly, branná povinnosti ale zrušena nebyla, připomíná list. „Branná povinnost se i dnes vztahuje nejen na muže, ale i na ženy,“ připomněl v listu mluvčí ministerstva Jan Pejšek. Cílem nového opatření má být získání více lidí pro pomoc při živelních pohromách, nikoli prvoplánově navyšovat počty lidí v armádě. Armáda dnes o ročnících odvedených od roku 2005 neví nic kromě data narození, jména a bydliště. Důležité jsou přitom údaje o zdravotním stavu nebo právě o odborné způsobilosti. Při mimořádných situacích nebo v případě války by také armáda využívala zejména expertů v daném odvětví, tedy pilotů nebo počítačových odborníků. Nepovolávali by se tedy všichni odvedení občané. Koncepci odvodů připraví armáda příští rok. Následovat by měla změna zákonů.
Ve zdravotnictví se podle ředitelů nemocnic plýtvá. V exkluzivní anketě pro Hospodářské noviny se tak vyjádřila většina oslovených lidí z managementu nemocnic. České zdravotnictví podle nich má problém s financemi, počtem lékařů nebo s byrokracií. Peníze se pro následující rok nebudou přidávat, což podle Hospodářských novin znamená, že reálně klesnou. Z dalších problémů ředitelé zmiňují vztah s pojišťovnami, které posílají nemocnicím peníze, ale většinou nevědí, jak kvalitní péči pro své pacienty kupují. Kvalita péče se v řadě zařízení velmi liší a na operace se musí stále čekat. Čekací lhůty se podle deníku od minulého roku nezkrátily. Rezervy mají podle šéfů nemocnic mezery v nákupu léků i materiálu, sester je naopak dostatek. Poplatky ve zdravotnictví mohou podle listu finančně pomoci, problémem je u nich ale právě byrokracie. Přístup k pacientům je podle listu také stále špatný. Přiznalo to téměř 90 procent oslovených ředitelů. Jak se v rozhovoru pro list vyjádřila Jolana Těšínová ze Společnosti medicínského práva, problémy v komunikaci s pacienty končí často i soudními žalobami. To zdravotnictví bere další peníze. Podle ní by se mělo vzdělávání lékařů zlepšit zejména na vysokých školách, tam ale stále pokulhává.„Vychováváme odborníky, vzděláváme je také už částečně i v právu, ale selhávají v tom, že neumějí sdělit, že se něco nepovedlo,“říká Jolana Těšínová. Na univerzitách ve světě je naproti tomu komunikace s pacientem velmi zdůrazňována. „Je to dáno vývojem, vztah lékař a pacient je otevřenější, ale také to je z pragmatických důvodů. Na Západě se pomocí komunikace snaží předcházet žalobám o vysoká odškodnění,“ zdůraznila Jolana Těšínová.
Nekalé praktiky lichvářů a úvěrových společností mohou skončit. Lidové noviny informují, že stát – konkrétně Česká obchodní inspekce - bude více dohlížet na firmy, které poskytují úvěry. Po předchozích zkušenostech zavede v budoucnu dvakrát více kontrol. Nejčastějším zjištěným problémem přitom bývá špatná informovanost. Zákazníci se nedoví, kolik skutečně za úvěr budou platit a smlouvy většinou nejsou vyhovující. Dalším problémem jsou nepřiměřené pokuty za pozdní platbu nebo sjednání úvěru při nákupu zboží, které zákazníci o desítky procent přeplatí. Lidé se také často o přesné výši splátek dozví až v době, kdy jim přijde první složenka. Česká obchodní inspekce se s problémy setkala podle Lidových novin asi v polovině zkoumaných případů. Vysokých trestů se zatím ale bankovní společnosti nedočkaly. Podle odborníků, které list oslovil, jsou pokuty velmi nízké a práce obchodní inspekce nedostatečná.
K soudům se valí stále více žalob, varují Lidové noviny. Od 1. září se totiž zvyšují soudní poplatky, a to jak firmám, tak i soukromým osobám. Na dvojnásobek vyjde rozvod, o 2 000 více si lidé připlatí za spor o nemovitost, o tisícikorunu dráž zápis do obchodního rejstříku. „Běžně máme okolo pěti set elektronických platebních rozkazů, v úterý jsme měli 1177,“ uvedla předsedkyně trutnovského soudu Irena Šolínová. Ministerstvo spravedlnosti chce zdražením soudních poplatků ušetřit 300 až 400 milionů korun. Mají taky být prevencí před zbytečnými podáními. „Soudy jsou často zahlceny obrovským množstvím podání, a to mnohdy nesmyslných,“řekla mluvčí ministerstva Tereza Palečková.
Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek chce podle deníku Právo svěřit péči o nezaměstnané do rukou soukromých agentur. Deník upozorňuje na nehospodárnost tohoto opatření - agentury dostanou za každého nezaměstnaného pět tisíc korun. Pokud mu ovšem do půl roku nenajdou práci, budou muset příspěvek vrátit. Proti tomu protestují odboráři, kteří podle listu tvrdí, že práce vyjde čtyřikrát dráž, než kdyby ji dělaly samotné úřady práce. Ty se nyní přitom potýkají s propouštěním a snižováním rozpočtu. Agenturám by se podle odborářů ročně vyplatilo přes 360 milionů korun. Ministerstvo práce a sociálních věcí to ovšem odmítlo s tím, že cena je v obou případech srovnatelná. Podobné systémy podle mluvčí resortu fungují i ve Velké Británii nebo skandinávských zemích.
Foto: ČTK
Počátkem školního roku deník přináší dětem psychická traumata. Deník Právo upozorňuje na fakt, že nejčastěji děti trápí tzv. hyperkinetická porucha, mají i úzkostné stavy. „Počet vyšetření se skutečně zvyšuje. Netýká se to však pouze prvňáčků nýbrž i starších žáků, dokonce středoškoláků,“ uvedla lékařka Nikol Čermáková. Důvodem jsou vedle genetiky předčasné poroby nebo problémy v těhotenství. Podle lékařky problémové děti projevují neklid, neschopnost vydržet na jednom místě nebo impulsivní jednání. „Časté jsou i depresivní poruchy, setkáváme se i s bipolární poruchou – maniodepresivitou,“ doplňuje lékařka. Úzkostné poruchy jsou podle ní běžné až u desetiny dětské populace, většině dětí se ale nedostane odborné péče.
