Vladimir Putin se nakonec po nátlaku za zahraničí nebude těšit z prestižní německé ceny Quadriga. Cenu udílenou v říjnu, v den sjednocení Německa, nedostane ani nikdo jiný. Sdružení, které cenu uděluje, v prohlášení uvedlo, že je 'zaraženo masivní kritikou médií a části politiků'.
Cena Quadriga, foto: ČTK
Vladimir Putin se nakonec po nátlaku za zahraničí nebude těšit z prestižní německé ceny Quadriga. Cenu udílenou v říjnu, v den sjednocení Německa, nedostane ani nikdo jiný. Sdružení, které cenu uděluje, v prohlášení uvedlo, že je 'zaraženo masivní kritikou médií a části politiků'. Jak uvádějí Lidové noviny, úvahy, že by cenu získal ruský státník, vyvolaly silné emoce. Vrátit cenu měl podle informací listu v plánu i exprezident Václav Havel, oceněný v roce 2009. Havlova tajemnice uvedla, že bývalý prezident považuje za moudré, že porota přehodnotila své rozhodnutí. Cenu by měly obdržet osobnosti typu Anny Politkovské či Sergeje Kovaljova, které se věnovaly obraně lidských práv a prosazování demokracie. Prakticky den poté, co Lidové noviny jako první informaci o Havlově odporu zveřejnily, se organizátoři rozhodli Putinovi cenu neudělit. Havlova postoje a následné reakce si o víkendu všimla i některé světová média. Proti udělení ceny Putinovi se postavil i další český laureát, ředitel neziskové organizace Člověk v tísni Šimon Pánek.
Ministerstvu zahraničí se nedaří prodat zrušené české ambasády a konzuláty. Nyní jich nabízí po celém světě deset, celkem jde o majetek za téměř 290 milionů korun. Pro případné kupce jsou však drahé, píšou Hospodářské noviny (HN). Česko nyní nabízí ambasády například ve Venezuele, Jemenu nebo Brazílii, na trhu jsou i konzuláty v Německu, Slovensku nebo Kanadě. Nejvyšší cenu přes 105 milionu korun má právě ambasáda v německém Bonnu, naopak za necelých 7 milionu korun prodává ministerstvo vilu v Kongu. Ministerstvo tvrdí, že rušením úřadů ušetří desítky milionů korun. Po zrušení šesti zastoupení očekává úsporu 60 milionů korun ročně. Neprodané úřady však stále zatěžují rozpočet, protože jejich údržba, včetně honoráře pro správce nebo realitní makléře, jde pořád z veřejných peněz. Prodej českých zastoupení kritizují poslanci ze zahraničního výboru. Česko si tím podle nich uzavírá spojení se zahraničním byznysem.
Letoun Ae 270, foto: Aero Vodochody
Český výrobce letecké techniky Aero Vodochody se chystá prodat kompletní projekt letounu Ae 270. Zájemců je několik, nejpravděpodobnější je ale prodej výroby vrtulového dopravního letadla pro osm lidí do Běloruska. O kontraktu v hodnotě 3,5 miliardy korun se má rozhodnout do konce srpna, informují Hospodářské noviny (HN). Jednání o zakázce potvrdilo i ministerstvo průmyslu a obchodu. Aero by mělo do Běloruska dodat projekt a zajistit technologickou podporu výroby po několik let. Potřebnou továrnu by mohla postavit také česká firma. Letadlo Ae 270 bylo vyvinuto v devadesátých letech, vývoj stál asi dvě miliardy korun. Nikdy se ovšem nedostalo do sériové výroby. Projekt byl už léta považován prakticky za mrtvý, Aero se totiž zaměřuje na vojenskou výrobu a civilní letadla už vyrábět nehodlá. Stroj je primárně určen pro přepravu pasažérů. Může létat ve vyšší letové hladině, což mu umožňuje například snadněji obletět nepříznivé počasí.
Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) se chystá zveřejnit podrobné srovnání péče v jednotlivých nemocnicích. Nový systém KEP (klinicko-ekonomický profil) ukáže, jak jsou jednotlivé nemoci léčeny, za kolik a kde nemocnice dělají chyby. Podle Mladé fronty Dnes (MfD) už dostaly nemocnice data k dispozici, aby se k nim mohly vyjádřit. Pojišťovna si od nového systému slibuje mnohamilionové úspory, protože z tabulek například vyplývá, že řada pacientů zůstává v nemocnicích zbytečně. Pojišťovna má v plánu zveřejnit jak nemocnice léčí nejčastější zákroky na každém oddělení. Například na chirurgii jde o operace žlučníku nebo kýly, na očním oddělení to je operace šedého zákalu. Vedení nemocnic se zatím k celému systému staví zdrženlivě.
Když vláda zaváděla povodňovou daň, neřekla veřejnosti úplnou pravdu, uvádí Hospodářské noviny. Půl roku poté, co stát lidem z výplaty odečítá sto korun na povodně, neumí ministerstvo financí říci, kolik peněz vlastně vybralo. A druhá věc. Peníze, které státu zbudou, spadnou na konci roku účetně do státního rozpočtu. V tuto chvíli jde zhruba o miliardu. S argumenty, proč snížit lidem slevu na dani, se vloni politici předháněli. Teď mluví jinak. V rozpočtu se počítá s tím, že na povodně vybere snížením slevy na dani čtyři miliardy korun. Tři miliardy mají ministerstva, která vedou protipovodňové programy. Miliarda zůstává zatím bez určení pro případ další pohromy. A pokud nepřijde, může přijít ministerstvu vhod. Alespoň to připouštějí náměstci ministra financí. To, že povodňová stokoruna může sloužit i pro vylepšení rozpočtu, ministerstvo potichu naznačovalo už v minulosti. V důvodové zprávy k zákonu, který má slevu na dani snižovat, uvedlo jako argument jejího zavedení "snížení fiskálního napětí v rozpočtu".
Foto: Freedigitalphotos.net
Mnohé domácnosti zruinuje už i prasklá voda v bytě, uvádí titulek deníku Právo. Domácí rozpočty mnohých Čechů jsou už tak napnuté, že je do kritické situace při jejich žonglování s příjmy a nutnými výdaji, může do úzkých dostat i jen havárie elektřiny nebo omylem zabouchnuté dveře. Jak vyplývá ze zjištění Práva, pro tisíce rodin je problém nečekaný výdaj nad pět tisíc korun. Když jim pak praskne vodovodní potrubí v bytě a potřebují okamžitý zásah techniků, znamená to pro ně kromě havárie jako takové i značný finanční stres, z něhož se dostávají následující měsíce. Z internetové ankety Práva, které se zúčastnilo na 30 tisíc čtenářů, vyplynulo, že vůbec nic měsíčně neušetří přes 68 procent z nich. Do 2500 korun měsíčně zbývá jen 13 procentům. A na 7500 si může dovolit dát stranou jen devět procent hlasujících. Řada rodin už ani nejde od výplaty k výplatě, ale padají často do minusu, jenž může snadno skončit exekucí, ukázal další bleskový průzkum Práva.
V Praze notorický zloděj ukradl mobilní telefon, o týden později v Pardubicích značkový parfém. Policistům pokaždé namluvil, že šlo o 'chvilkový zkrat'. Jak uvádí Lidové noviny, vyvázl jen s pokutou za přestupek, neboť úřady nemají jak si jeho recidivu ověřit. Přitom možná za mírný či žádný trest spáchal desítky podobných krádeží. Podobně krátké jsou správní orgány na někoho, kdo konflikty na veřejnosti obvykle řeší strkáním, pohlavky či hrozbou násilí. V budoucnu by se ale takové případy neměly opakovat. Ministr vnitra ve středu předloží vládě analýzu, která počítá se vznikem tzv. centrálního registru přestupků. Ten by výrazně pomohl například s potíráním tisíců případů vandalismu či krádeží v obchodech. Vznik databáze by ovšem mohla zbrzdit napjatá rozpočtová situace. Její vytvoření by bydle analýzy vnitra stálo 170 milionů a roční provoz by vyšel na 34 milionů.
Šmíroval nejvlivnější Čechy, policie se bojí o jeho život, píše Mladá fronta Dnes. Za plotem nově opravené vilky na kraji Varnsdorfu štěká vlčák. Reportér listu si přišel promluvit s detektivem cizinecké policie Marianem Hudcem, hlavním aktérem obřího skandálu se špehováním vlivných lidí. Hudec lustroval telefony předsedovi Ústavního soudu či blízkým spolupracovníkům prezidenta Václava Klause. Ven nikdo nevychází. Mluvit s Hudcem je podle reportéra zásadní. On je klíčem k rozkrytí případu. Stále totiž skrývá to hlavní - pro koho soudce, politiky, právníky, podnikatele či novináře špicloval. A kdo je objednavatelem a hlavním pachatelem. Hudec to doposud neřekl ani vyšetřovatelům. Odmítá totiž vypovídat a s policií vůbec nespolupracuje. Naléhání je zbytečné, nepomůže ani několikahodinové čekání.Vyšetřovatelé se obávají o Hudcovo zdraví. Může to být klíčový svědek, a kdyby se mu něco stalo nebo by zmizel, nikdy by už zadavatele sledování nevypátrali.
Silničáři mluví o rekonstrukci nejstarší dálnice D1 jako o rekonstrukci století. Oprava D1 za 23 miliard korun, která má začít už příští rok, bude v mnohém průkopnická, píšou Lidové noviny. Stavaři se při ní pustí do renovace celkem 160 kilometrů dálnice ze středočeských Mirošovic po jihomoravskou Kývalku. To vše za plného provozu, který je na nejfrekventovanější české silnici extrémní. Kvůli opravě silničári rozčlenili dálnici na 21 úseků po zhruba sedmi kilometrech.Ve všech případech jde o úseky ze sedmdesátých let dvacátého století, na které se od té doby téměř nesáhlo. Silničáři se budou při rekonstrukci inspirovat v Rakousku. Tam mají podobnou obří opravu už za sebou. Jednalo se o tah z Vídně do Lince. Avizované rozšíření dálnice na tři jízdní pruhy v každém směru se zatím odkládá. Kompletní oprava se tím zkrátí a dokončena by měla být už za tři roky.
