Léčit se v budoucnu bude podle Hospodářských novin jen podle toho, kolik dovolí peníze. Zcela by se tak mohlo změnit dosavadní pojetí zdravotní péče. Dosud totiž mají pacienti právo na všechno, co přináší medicínský pokrok. Do budoucna by se ale péče mohla odvíjet hlavně od financí.
Léčit se v budoucnu bude podle Hospodářských novin jen podle toho, kolik dovolí peníze. Zcela by se tak mohlo změnit dosavadní pojetí zdravotní péče. Dosud totiž mají pacienti právo na všechno, co přináší medicínský pokrok. Do budoucna by se ale péče mohla odvíjet hlavně od financí. Do vlády totiž míří zákon o zdravotních službách, kde je i paragraf, že pacient má právo na poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupu a za stávajících zdrojů a podmínek a při respektování individuality pacienta. Tento zákon má nahradit půl století starou normu, podle které se zdravotní péče poskytuje v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy. Vytyčení hranic doposud ničím neomezené péče otevře prostor pro to, aby si pacienti mohli za lepší péči připlatit. K tomu je ale třeba jasně vymezit, co je standard a nadstandard, říká poslanec ODS Marek Šnajdr. Stanovení standardů je jeden z pilířů zdravotnické reformy, kterou připravuje ministr Leoš Heger.
Sjednocení sazby DPH na 20 procent, na němž se minulý čtvrtek dohodli ekonomičtí ministři, zvedne rodinám měsíční výdaje. U čtyřčlenné rodiny se dvěma dětmi až o osm set korun. Uvádějí to Lidové noviny. Podle deníku to vyplývá z průzkumu ministerstva práce a sociálních věcí. I další odhady se pohybují v řádu několika stokorun měsíčně. Proti zvýšení DPH vystoupily o víkendu odbory. Odboráři varují před skokovým zvýšením cen. Podle šéfa Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslava Zavadila se inflace zvýší o zhruba čtyři procenta. Nejhůře přitom dopadne na důchodce. Odbory proto přicházejí s akcí "Otevřete oči", která vyzývá veřejnost, aby se proti vládním reformám postavila. Odbory na jiném místě listu také varují před novým penzijním systémem. Podle odborářů odejde z průběžného financování důchodového systému během 20 až 30 let nejméně bilion korun.
Náhodný svědek našel v jedné brněnské kavárně údajně obálku s částí policejního spisu v kauze bývalého starosty městské části Brno-Žabovřesky Aleše Kvapila. Ten byl loni nepravomocně odsouzen. Obálku tam nechali podle Mladé fronty Dnes zaměstnanec krajského státního zastupitelství Roman Heinz a Petr Hoskovec. Ten v kauze odsouzeného exstarosty vystupuje jako svědek. Svědek, který spis našel, podle deníku vyslechl i část hovoru dvojice. Hoskovec údajně žádal Heinze, aby mu přinesl rozsudky a odvolání, "aby mohl dál kauzu ovlivňovat". Nalezenou obálku odnesl na policii. O několik dní později jej ale navštívili jiní dva muži. Vyzvali ho údajně, ať zapomene na všechno, co slyšel, a nabídli mu za to 250.000 korun. Muži prý věděli o tom, že již vypovídal na policii. Na MfD se prý obrátil z obavy, že by jeho identita z policie unikla. Bývalého starostu Brna-Žabovřesk Aleše Kvapila a někdejšího tajemníka městské části Brno-střed Radovana Novotného potrestal v září loňského roku Krajský soud v Brně sedmi lety vězení. Uznal je vinnými z přijetí úplatku. Hrozilo jim až 12 let vězení. Kvapil navíc musí zaplatit pokutu půl milionu korun a Novotný 250.000 korun. Oba vinu popírají, připomíná Mladá fronta Dnes.
Ministr vnitra Radek John podal trestní oznámení, které se týká smlouvy na praní a čištění policejních uniforem. Firma Dočista si za ně účtovala 54 milionů korun. Deníku Právo to potvrdil mluvčí ministerstva Pavel Novák. Audit podle něj ukázal, že společnost Dočista podnikatele Tomáše Paclíka získala zakázku nestandardně, bez výběrového řízení, a kromě toho své služby předražila. Podle Nováka mají právníci ministerstva podezření na spáchání několika trestných činů, například pletichy, porušování povinností při správě cizího majetku či zneužití pravomoci veřejného činitele. Firma Dočista patřila známému tehdejšího ministra vnitra Ivana Langera. Vznikla až v lednu 2008, tedy jen dva měsíce před tím, než s vnitrem uzavřela smlouvu. Společnost ale tvrdí, že zakázku získala v řádné veřejné soutěži. Langer již dříve spekulace o svém zapojení do případu odmítl.
Děti z rozhádaných rodin by neměly v budoucnu být drženy v ústavech, dokud se nezlepší jejich vztahy s rodiči. Uvádí to Mladá fronta Dnes. Ministerstvo spravedlnosti totiž chce posílit tzv. mediaci, která rodinným válkám předchází. Deník minulý týden upozornil na několik případů, kdy dítě skončilo v diagnostickém ústavu nebo v psychiatrické léčebně kvůli dočasné izolaci od rodičů. Napříště by tomu měl předcházet jakýsi profesionální "usmiřovač", který by k rodinám přistupoval citlivěji než soudce. Rodiče by měli k řešení vzájemných konfliktů, do kterých bývá zataženo dítě, dospět sami. Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila by hodina u mediátora mohla stát 500 korun, první tři hodiny by přitom platil stát. Ten by tak ušetřil na dalších nákladech řízení. Možnost využít mediátora přitom v Česku už existuje a soud ji může nařídit. Příliš se ale v praxi nevyužívá, upozorňuje Mladá fronta Dnes.
Podle deníku Právo přestává zemědělská půda v Česku rodit. Příčinou je vodní eroze. V nejohroženějších lokalitách se každý rok z každého hektaru splavuje přibližně 7,5 tuny ornice. Erozí je přitom ohroženo téměř 50 procent půdního fondu v ČR. Právě vodní eroze způsobuje, že půda ztrácí schopnost vázat vodu a živiny. Voda se v půdě zadržuje špatně zejména proto, že v ní chybí organická hmota, humus. Bez něj se půda nezlepší ani hnojením anorganickými hnojivy. Deník přitom upozorňuje, že každý rok končí na skládkách více než tři miliony tun směsných komunálních odpadů, z nichž 40 procent tvoří biologicky rozložitelné látky. Ty by se daly roztřídit a zkompostovat. Získaly by se tak živiny pro zhruba 80 000 hektarů orné půdy. Podle deníku jde jen o to zorganizovat ve velkém to, co v malém dělá každý zahrádkář. Každá domácnost totiž vyprodukuje přibližně 700 kg směsných komunálních odpadů. Bioodpad z toho představuje necelou polovinu.
Stoletý náčelník Otakar Vávra ulovil tři lvy. To snad stačí, píše se komentáři Mladé fronty Dnes k jubileu slavného filmového režiséra. Autorka tak reaguje na časté zmínky o tom, že "kontroverzní" Otakar Vávra je při každé příležitosti označován za prorežimního umělce, který se během svého dlouhého života a umělecké kariéry snažil vyjít s každým zřízením. Připomíná ale, že je také autorem nejméně dvou vynikajících filmů, Romance pro křídlovku podle Františka Hrubína a Kladiva na čarodějnice, kde se vrací k čarodějnickým procesům ve Slezsku v 17. století. Tyto filmy podle komentátorky vynahradí snímky jako Dny zrady, Sokolovo nebo Osvobození Prahy, ke kterým se Vávra propůjčil za normalizace. Třetím lvem je podle ní to, že založil a půl století vedl FAMU, filmovou školu světového jména. Na jeho působení zde nedají dopustit generace filmařů, jako je Jiří Menzel, ani dnešních třicátníků. Tři lvi, to je snad slušný úlovek na jeden život, přestože se v něm vyskytují i stinné stránky, píše Mladá fronta Dnes.
Webová iniciativa vyzývá, aby se v chystaném sčítání lidé hlásili k československé národnosti. Píší o tom Lidové noviny. Podle iniciátora akce Josefa Ryšánka občanům Československé republiky při dělení státu politici nedovolili, aby se k němu vyjádřili. "Využijme tedy sčítání lidu, domů a bytů k našemu vlastnímu referendu," nabádá leták, který se v těchto dnech šíří po internetu. Jeho autoři chtějí přesvědčit co největší počet lidí, aby se v dotazníku přihlásili k československé národnosti. Pokud to udělá dost velký počet lidí, politici snad něco pro znovusjednocení udělají, soudí Ryšánek. Očekává, že by československou národnost mohl uvést až milion lidí. Statistici jsou na takovou eventualitu připravení. Československá národnost je v dotaznících kódována. "Pokud ji lidé uvedou, jsme schopni vykázat, kolikrát se tak stalo," potvrdil mluvčí projektu sčítání Ondřej Kubala.
