Jako člověka, který ostře sledoval nepohodlné pravdy, ocenil dnes v nekrologu Jiřího Dienstbiera britský týdeník The Economist. Vyzdvihl jeho působení v disentu i ve funkci prvního porevolučního československého ministra zahraničí, kde se hlavně zasloužil o zlepšení vztahů s Německem. Nepohodlné pravdy mají v Česku tendenci se ztrácet a Jiří Dienstbier je ostře sledoval, uvedl The Economist.
Jiří Dienstbier, foto: ČTK
Jako člověka, který ostře sledoval nepohodlné pravdy, ocenil dnes v nekrologu Jiřího Dienstbiera britský týdeník The Economist. Vyzdvihl jeho působení v disentu i ve funkci prvního porevolučního československého ministra zahraničí, kde se hlavně zasloužil o zlepšení vztahů s Německem. Nepohodlné pravdy mají v Česku tendenci se ztrácet a Jiří Dienstbier je ostře sledoval, uvedl The Economist. "Srdcem byl novinář: v 60. letech byl hvězdným zahraničním zpravodajem. Ale jeho idealismus ho zařadil mezi desetitisíce nejlepších a nejchytřejších Čechů a Slováků, kteří byli oběťmi čistek po sovětské invazi v roce 1968." O svém následujícím zaměstnání topiče říkal, že to mohlo být horší a že má aspoň čas na čtení. V roce 1977 patřil ke skupince disidentů zahrnující i jeho přítele Václava Havla, která sebrala odvahu, aby vydala skromný manifest na obranu lidských práv Charta 77. Jen málo lidí si vzpomíná, jak beznadějný se tehdy takový boj zdál. Vyžadovalo velkou víru, aby člověk byl přesvědčen, že komunismus je odsouzený k zániku a že Evropa se znovu sjednotí, uvedl prestižní týdeník. "Jeho největším úspěchem je sbližování s Německem, které pohřbilo české rozhořčení nad německou agresí a německý hněv nad poválečnými deportacemi. Vyjednával zrušení Varšavské smlouvy a symbolicky stříhal ostnatý drát na hranicích s Německem. Dienstbierovi diplomaté, kteří byli z největší části ještě z komunistické doby, poslušně tančili podle nových not."
Foto: Evropská komise
Vláda zřejmě zruší obří zakázku na likvidaci starých ekologických škod za 114 miliard korun. Píše o tom Mladá fronta Dnes. Deník připomíná, že zakázka, vyhlášená v roce 2008, se stala jedním z hlavních sporů ve vládní koalici. Rozepře panovaly zejména mezi premiérem Petrem Nečasem a ministrem financí Miroslavem Kalouskem, který ekotendr hájil. Podle deníku vláda zřejmě jen otevře obálky s nabídkami, a pak tendr zruší. Nyní se už prý jen hledá způsob prezentace, aby Kalousek "nevypadal jako poražený". Místopředseda TOP 09 však uvedl, že myšlenku ekotendru ještě nevzdává. Podle něj je potřeba se důkladně seznámit s nabídkami a zjistit, zda některá z nich nedává záruku, že bude lepší než současný systém. Podle kritiků tendru je zakázka předražená a může připravit stát o desítky miliard korun. Nečas podle dřívějších informací Lidových novin dokonce hrozil demisí, pokud bude ekotendr schválen.
Zařízení služeb pro ministerstvo vnitra nemůže najít doklady o tom, za jakých okolností získala firma Dočista zakázku v hodnotě 54 milionů na praní prádla pro resort. Informují o tom Hospodářské noviny. Před nástupem nového vedení se prý v úřadu uskutečnila skartace dokumentů. Firma, kterou vlastní blízký známý bývalého ministra vnitra Ivana Langera Tomáš Paclík, získala tuto zakázku bez výběrového řízení v době, kdy stál Langer v čele úřadu. Na podezřelou smlouvu podle dřívějších informací deníku upozornil forenzní audit, který vloni v říjnu zadalo nové vedení ministerstva vnitra. Exministr spekulace o tom, že by svému známému zakázku zařídil, odmítá. Paclík tvrdí, že jeho firma vyhrála v řádném výběrovém řízení. HN už ve čtvrtek napsaly, že ministerstvo vnitra s firmou Dočista smlouvu na praní prádla neobnoví, namísto toho vypíše veřejnou soutěž.
Andrea Jasenčuková, která byla stíhána za to, že dvě ze svých dětí nenechala naočkovat, foto: ČTK
Kroměřížský soud zprostil obžaloby matku, která nenechala očkovat své děti, připomíná komentář v deníku Právo. Za to jí hrozilo až pět let vězení. Přitom podle Nejvyššího správního soudu takové jednání není ani přestupek, neboť povinné očkování nestanoví zákon, ale pouhá vyhláška. Ministerstvo zdravotnictví už ale kutá na novele zákona, který sankce zlegalizuje. Kdo nenechá své dítě očkovat, zaplatí vysokou pokutu nebo půjde do vězení. Autor komentáře soudí, že v tomto případě mohlo jít o matku, která neměla dost informací. Žena tvrdila, že se bála, že očkování jejím dětem ublíží. Pak by stačilo, aby jí někdo potřebnost očkování v klidu vysvětlil, píše autor. Místo toho k ní na domovní prohlídku přišly sociální pracovnice. Podle státní zástupkyně žena svým jednáním přímo riskovala ohrožení vlastních dětí závažnými infekcemi. V Česku se stále objevují případy, kdy za člověka chce rozhodovat ouřad. Místo toho, aby lidem pomáhal, je chce trestat. Zvlášť citlivé to je, když se to týká dětí. Stát čas od času problémovým rodičům dokonce odebere. Patří snad ale děti státu? - ptá se komentátor Práva.
Vít Bárta, foto: ČTK
Ministr dopravy Vít Bárta podle Hospodářských novin nebude nijak komentovat důkazy, které ve čtvrtek zveřejnila Mladá fronta Dnes a které se týkají agentury ABL. Ta v roce 2007, kdy ji ještě Bárta vlastnil, špehovala politiky ODS na Praze 11. Chápeme, že pan Bárta je v choulostivé situaci, neboť na podzim tvrdil, že se to nikdy nestalo. Z toho se teď nelze jen tak vymluvit. Zbývá naděje, že se na celou věc časem prostě nějak zapomene - jako v Česku skoro na všechno. Vít Bárta se prý ovšem těší do soudní síně. "My také", píše autor 99 slov v Hospodářských novinách. Protože pokud v ní prohraje, měl by to být poslední soudní spor, jejž jako politik kdy vedl, uzavírá deník.
Prestižní týdeník Science publikuje díla v Česku žijícího slovenského autora Mateje Kréna. Píší o tom Lidové noviny. Na obálce posledního vydání časopisu se objevilo Krénovo dílo Idiom, umístěné v Městské knihovně v Praze. Tunel sestavený z knih má ilustrovat lingvistickou studii amerických vědců z Harvardovy univerzity, kterou vědecký časopis publikoval. Autoři studie Krénovu plastiku prý už dlouho obdivují. Rozhodli se proto umělce oslovit a požádat ho o sérii fotografií, které by jejich článek provázely. A editorům časopisu se tunel z knih líbil natolik, že ho umístili rovnou na obálku, píše deník.
Údajný "vor v zakoně" Andranik Soghojan, kterého soud v říjnu nepravomocně zprostil obžaloby z osnování vraždy arménského podnikatele a propustil z vazby, odjel do Arménie. Píše to deník Právo. Podle arménských médií jel řešit spory mezi tamějšími zločineckými skupinami. Soghojanův obhájce to odmítl s tím, že jeho klient odcestoval do své vlasti ze zdravotních důvodů a do Česka se určitě vrátí. Česká policie uvedla, že Soghojanovy aktivity sleduje a je v kontaktu s arménskými úřady. Soghojanovi v Česku stále hrozí trest 25 let vězení, státní zástupce před jeho útěkem ze země po propuštění z vazby varoval. Podle obžaloby si Soghojan v roce 2007 objednal vraždu arménského podnikatele, ale najatý vrah omylem usmrtil řidiče společnosti Sazka a na Václavském náměstí v Praze pobodal dalšího muže. Spis uvádí, že je Soghojan "vorem v zakoně" - vysokou kriminální autoritou zločineckých skupin ze zemí bývalého Sovětského svazu.
Obětí nehod je nejméně za půl století, píší Lidové noviny. Za minulý rok zemřelo na českých silnicích rekordně málo lidí. 753 osob je nejmenší číslo od r. 1961. Policie přitom evidovala více než 75 tisíc nehod. Řidiči nejčastěji havarovali kvůli tomu, že se plně nevěnovali řízení, nepřizpůsobili rychlost stavu vozovky a nedodrželi bezpečnou vzdálenost mezi auty. Celkové školy způsobené při všech dopravních nehodách jsou podle Lidových novin více než 4,9 miliard korun. Ze statistik vyplývá, že situace na silnicích se rok od roku zlepšuje. Objevily se ale i negativní trendy. Při nehodách zemřelo 17 dětí, z toho šest jako chodci, jedenáct v autě. To je o tři více než loni. Podle policistů vzrostl i počet nehod, od kterých viník ujel. Takových případů bylo v r. 2010 celkem 11 371. To je necelých 17 procent z celkového počtu nehod. Přitom při nich zemřelo osm lidí. Klesl naopak počet tzv. alkoholových nehod. Opilí řidiči loni zabili 102 lidí, což je o 12 procent méně než v předchozím roce, uzavírají Lidové noviny.
