Pokud by nemocnice nedokázaly v některém kraji kvůli hromadnému odchodu lékařů poskytovat ani základní akutní péči, je ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) připraven přesvědčit hejtmany, aby vyhlásili stav nebezpečí. Politici by pak mohli doktorům nařídit, aby se do práce vrátili, píší Hospodářské noviny.
Leoš Heger
Pokud by nemocnice nedokázaly v některém kraji kvůli hromadnému odchodu lékařů poskytovat ani základní akutní péči, je ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) připraven přesvědčit hejtmany, aby vyhlásili stav nebezpečí. Politici by pak mohli doktorům nařídit, aby se do práce vrátili, píší Hospodářské noviny. "V případě nutnosti je možné vyhlásit stav krizového ohrožení, který se vyhlašuje při hromadných neštěstích nebo přírodních kalamitách. Když je v ohrožení zdraví většího počtu obyvatel, tak to je důvod k vyhlášení krizového stavu. A v krizovém stavu může hejtman nařídit i pracovní povinnost,"řekl ministr Heger listu. Hejtmani mohou vyhlásit stav nebezpečí na území kraje maximálně na 30 dní. Po tu dobu přestávají automaticky platit některá základní lidská práva a kraje ve spolupráci se státem mohou lidem nařídit nejen pracovní povinnost, ale mohou je třeba proti jejich vůli přemístit z místa na místo nebo jim zakázat pohyb v určitých oblastech. Stav nebezpečí vyhlašují kraje například při povodních, kdy záchranáři evakuují "neposlušné" obyvatele proti jejich vůli. Hejtmani jsou zatím k možnosti, že by kvůli hromadnému odchodu lékařům nařídili krizový stav, podle serveru poměrně zdrženliví. "Nechám to posoudit právníky. Ale když to posvětí vláda, tak o tom můžeme diskutovat," konstatoval hejtman kraje Vysočina Jiří Běhounek. V jeho kraji hrozí největší problémy, výpověď tu podalo téměř 60 procent nemocničních lékařů. Pokud by lékaři nucený návrat do práce odmítli, hrozila by jim pokuta až 50.000 korun. I proto se odborářům hrozba vyhlášením stavu nebezpečí vůbec nelíbí. "Není možné nás srovnávat s nepředvídatelnou přírodní katastrofou. Na to, že hrozí hromadné výpovědi lékařů, upozorňujeme od března,"řekl Hospodářským novinám předseda lékařských odborů Martin Engel.
Karolína Peake
Věci veřejné (VV) budou ve čtyřech internetových referendech hlasovat o vládních reformách. Vedení strany je 22. prosince předložilo svým členům a příznivcům, kterých je asi 20.000. Uvedlo to dnešní Právo. Místopředsedkyně VV Karolína Peake listu potvrdila, že strana bude výsledky hlasování respektovat. Podle deníku je nejkontroverznější otázka, zda mají VV vyjednávat se svými koaličními partnery, aby byly základní principy důchodové reformy a zdravotní reformy schváleny jako ústavní zákon. Pokud se véčkaři vysloví pro variantu schválení reforem ústavním zákonem a jejich vedení to bude prosazovat na úrovni koalice, může to ohrozit nejen reformy, ale i samu vládu. Pro schválení ústavního zákona potřeverejnebuje koalice ve Sněmovně dva hlasy opozice, které nemá. V Senátu, jehož třípětinovou většinu ústavní zákon vyžaduje, je dokonce v menšině. Koalice navíc ještě měsíc bude žít v nejistotě, protože výsledky referend budou známy až 21. ledna, uvedl list. Kateřina Peake deníku Právořekla, že referenda jsou pro stranu závazná. "Pokud se na ně ptáme, tak na ně chceme slyšet i odpověď a chceme výsledek prosazovat," dodala. Podle ní by všechny zásadní reformy měly být otázkou diskuse se sociální demokracií. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) by si také přál dohodu s opozicí, podle něj ale není reálná. Zároveň považuje za nesmyslné vázat důchodovou reformu na souhlas ČSSD. Místopředseda ODS Alexandr Vondra považuje referendum VV za ústavní a politický nesmysl, uvádí deník Právo.
Vláda premiéra Nečase, foto: Archiv Úřadu vlády ČR
Dvě třetiny Čechů nevěří, že koaliční vláda premiéra Petra Nečase (ODS) vydrží vést zemi do konce svého čtyřletého mandátu. Téměř třetina lidí se domnívá, že mise Nečasovy vlády "rozpočtové odpovědnosti" skončí už v průběhu nadcházejících měsíců a třetina si myslí, že vláda v současné podobě nepřežije následující rok. Uvedly to Lidové noviny s odkazem na průzkum agentury Millward Brown. Renomé koaličního kabinetu ODS, TOP 09 a Věcí veřejných podle deníku poškodila korupční aféra na Státním fondu životního prostředí (SFŽP). Kvůli podezření, že z fondu se měly vyvádět peníze pro ministra životního prostředí Pavla Drobila (ODS) a jeho stranu, čelila vláda hlasování o nedůvěře. Z průzkumu vyplynulo, že 40 procent Čechů si myslí, že policie korupční aféru na SFŽP nevyšetří. Stejný počet respondentů se postavil na stranu odvolaného šéfa SFŽP Libora Michálka. Podle nich odhalil vážnou korupční aféru na ministerstvu. Necelá pětina pak kauzu považuje za "vykonstruovaný skandál, který měl za úkol poškodit vedení ministerstva". Lidové noviny píší, že premiér Petr Nečas, který je na dovolené, se k závěrům průzkumu nevyjádřil. Jeho ministerští kolegové však přiznávají, že přízeň veřejnosti ztratili a budou o ni muset bojovat.
Filip Dvořák, foto: Archiv Městské části Praha 1
Otec bývalého starosty Prahy 1 Filipa Dvořáka (ODS) si za poslední čtyři roky koupil nemovitosti za 33 milionů korun, bývalý starosta s manželkou před třemi lety nakoupili akcie za 17 milionů korun. Informují o tom Hospodářské noviny. Exstarosta, který si v letech 2007 a 2008 ročně vydělal kolem 2,5 milionu korun a za loňský rok 12,5 milionu za blíže neurčené poradenství ve stavebnictví, se k nákupům odmítl vyjádřit s tím, že jsou to soukromé záležitosti. Pětaosmdesátiletý gynekolog Karel Dvořák, který už je v důchodu, si za poslední čtyři roky pořídil tři byty a garáž v centru Prahy a dva apartmány a skladové prostory ve Špindlerově Mlýně. V minulosti podle listu nefiguroval v žádné firmě, kde by si miliony vydělal. S nákupy mu pomáhal jeho třiačtyřicetiletý syn Filip, odmítl však říct, kde vzal jeho otec v důchodu tolik peněz. Podle Hospodářských novin proto vzniká podezření, zda vlivný politik ODS nenakupoval byty přes svého otce, aby se vyhnul nepříjemným otázkám, kde na ně vzal. Některé nemovitosti totiž používá, například luxusní apartmán ve špindlerovském komplexu Savoy. "Lituji, více vyjádření rozvádět nebudeme," vzkázal Filip Dvořák ze zahraniční dovolené přes svého spolupracovníka Marka Beneše.
Ilustrační foto: Wikipedia
Brněnské vědkyně vyvíjejí látku, která má zcela změnit léčbu zlomenin. Hydrogel, na němž pracují, by v budoucnu lékař měl vstříknout injekcí ke zlomené kosti. Látka by ji měla spojit, navíc svým obsahem hojivých látek urychlovat srůstání. Odbornice z Vysokého učení technického dokončily základní výzkum. "Teď nás čekají klinické testy na zvířatech," cituje Mladá fronta Dnes Lucy Vojtovou z výzkumného týmu. Lidem by prý látka mohla pomáhat za deset let. Hydrogel, jemuž podle deníku vědci přezdívají lepidlo kostí, vyvinuly chemičky Lenka Michnová a Ludmila Mravcová pod vedením Vojtové. "Za pomoci našeho původního gelu se pacient bude moci léčit téměř za pochodu,"řekla listu Lucy Vojtová. U mnoha typů zranění prý umožní nahradit dnešní mnohatýdenní léčbu ambulantním zákrokem. Hydrogel zlomenou kost slepí za několik vteřin. Měl by pomoci i v léčbě kloubních zranění. Výhodou je podle Lucy Vojtové to, že složení látky lze ušít na míru pacientovi podle jeho stáří i typu zranění. "Může spojovat kost jen týden, ale i dva roky. Pak se látka rozpadne na vodu a oxid uhličitý,"řekla listu. Dodala, že u části zlomenin nahradí gel i šrouby, které je třeba po zahojení operativně vyjímat. Vědkyním by v příštích letech měl vývoj látky usnadnit Středoevropský technologický institut (CEITEC), který má za peníze Evropské unie v Brně vytvořit nové zázemí pro vědu, píše Mladá fronta Dnes.
