Vládní protikorupční strategie je dobrý plán. Rozebírá problematiku do mrtě, přináší zajímavé nápady. A může fungovat. Má je jednu vadu - není to strategie, zdůrazňuje autor poznámky na titulní straně Hospodářských novin.
Vládní protikorupční strategie je dobrý plán. Rozebírá problematiku do mrtě, přináší zajímavé nápady. A může fungovat. Má je jednu vadu - není to strategie, zdůrazňuje autor poznámky na titulní straně Hospodářských novin a pokračuje: Neříká, k čemu má přesně vést. Například: Kolik peněz se má zhruba ušetřit na "odkorupčnění" veřejných zakázek? O kolik míst se má Česko posunout na žebříčku Transparency International? Kde nejsou definovány cíle, není podle čeho hodnotit úspěch. Cílem přece nejsou "opatření" sama, ale jejich efekt. Podobně jako cílem fotbalistů není jen hrát líbivý fotbal, ale hlavně dát gól. Otázka pro ministra Johna a spol.: Jak poznáme, že chcete opravdu vyhrát, a ne jen simulovat úspěch? - uzavírá autor poznámky v Hospodářských novinách.
Foto: Evropská komise
Evropská unie je demokratická jen podle menšiny lidí, stojí v titulku deníku Právo, který takto shrnuje výsledky listopadového průzkumu agentury STEM. Jen 48 procent dotázaných se podle něj domnívá, že Evropská unie funguje demokraticky. Poprvé od července 2005 poklesl počet takto smýšlejících respondentů pod polovinu. Ve srovnání s lednem letošního roku ubylo lidí přesvědčených o demokratičnosti Unie o devět bodů. Agentura se rovněž dotazovala, zda Evropská unie funguje efektivně. Myslí si to 39 procent dotázaných, což je o tři procenta méně než u předchozího průzkumu. Na dotaz, zda by se Unie měla postupně stát skutečným státem s federálním uspořádáním, odpovědělo kladně 28 procent, což je o osm bodů méně oproti červenci 2005, cituje deník Právo výsledky průzkumu agentury STEM.
Foto: Evropská komise
Francouzskou bankovní daň by od příštího roku mohly platit dceřiné firmy francouzských bank v zahraničí, tedy i Komerční banka v Česku. Návrh bankovní daně francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho by podle Mladé fronty Dnes mohl Komerční banku stát 70 milionů korun ročně. Pokud se k Francii připojí další země, může bankovní daň spustit i Česko. "Odvod se podle dostupných informací týká i dceřiných společností v zahraničí," potvrdil deníku mluvčí ministerstva financí Jakub Haas. Ministerstvo financí podle něj bankovní odvody v zahraničí sleduje, ale analýzy nezveřejní. Komerční banka, která je dceřinou firmou francouzské Société Générale, na přímý dotaz uvedla, že nebude mít povinnost Francii nic odvádět. Poslání peněz své mateřské firmě však nevyloučila. "Komerční banka dle našich informací nebude poplatníkem této francouzské daně a nebude mít povinnost odvodu daně francouzskému státu," sdělila Mladé frontě Dnes mluvčí Komerční banky Monika Klucová.
Pojišťovny se spojí při potírání přibývajících pojistných podvodů. V dubnu spustí softwarový detektor podvodů, který bude analyzovat údaje o pojistných událostech za celý trh. Když najde podezřele podobné případy u více pojišťoven, automaticky na to zúčastněné instituce upozorní, píší Hospodářské noviny. Program má pomoci odhalit skupiny podvodníků s auty. Podle listu pojišťovacích podvodů přibývá a pojišťovny na nich tratí až jedenáct miliard korun ročně. Přitom 60 až 70 procent podvodů se uskutečňuje v oblasti autopojištění. Software, jehož vývoj bude stát několik milionů korun, by měl zabránit tomu, aby jeden člověk dostal stejnou škodu zaplacenou vícekrát od různých pojišťoven. Kromě "duplicity" osob se bude sledovat například opakovaný výskyt škody u téhož vozidla nebo na stejném místě. "Automatizovaná výměna dat by měla pomoci rozkrýt gangy, které použijí jedno vozidlo v několika nehodách, aby tak získaly od několika pojišťoven co nejvíce peněz," uvádí list. Pojišťovny dnes data o pojistných událostech a škodách systémově nesdílejí a vzájemně si je poskytují pouze na požádání. Podle odhadů tak vyplatí podvodníkům každoročně až jedenáct miliard korun, z toho až šest miliard na podvody v oblasti autopojištění. Přitom odhalit se dnes podaří pouze necelých sedm procent z nich, uvádějí Hospodářské noviny.
Hygienici v těchto týdnech spustili celorepublikový zátah proti kouření v přeplněných nákupních centrech. Kavárny a restaurace v otevřených prostorách obchodních středisek musí dodržovat úplný zákaz kouření, jinak hrozí desetitisícové pokuty, píší Lidové noviny. Někteří majitelé provozoven tvrdí, že zákaz kouření je připravuje o zákazníky. Z takzvaného protikuřáckého zákona vyplývá, že provozovatelé barů a kaváren v otevřených prostorách obchodních center musí ve svých provozovnách zakázat kouření. Podle Lidových novin zákon platí od letošního července, ale hygienici dali podnikům šestiměsíční dobu "hájení". "V první fázi byli provozovatelé upozorňováni na nové požadavky, vyplývající z takzvaného antikuřáckého zákona, nyní ale už bylo přikročeno k jejich vymáhání,"řekl Lidovým novinám mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň. Desítky obchodních center v republice, která jsou podobných kaváren plná, mají jen dvě možnosti. Buď zakážou kouření v celé budově, nebo musí kuřácké prostory stavebně oddělit tak, aby hosté dovnitř vcházeli zavíracími dveřmi. Podle listu však někteří kavárníci na stavební oddělení prostor pro kuřáky nemají peníze.
Nejlegitimnější štvanou zvěří jsou dnes kuřáci a má to svůj důvod, píše autor Sloupku Lidových novin. Ten důvod, ač si to jeho hlasatelé snad ani neuvědomují, se opírá o dávnou judeo-křesťanskou tradici: Co nechceš, aby jiní činili tobě, nečiň ty jim. Chceš, aby tě někdo obtěžoval něčím, co ti vadí, škodí, smrdí? Tak ani ty neobtěžuj ostatní, píše autor Sloupku Lidových novin a svůj myšlenkový tok uzavírá takto: Ani pro liberála nemá praktický smysl skuhrat na kuřácká omezení v restauracích a nákupních centrech. Tam se lidé intoxikovat nechodí. Ale musí být nekuřácké i všechny nálevný? Musí být nekuřácké i ty, kam chodí lidi, kteří si sami a dobrovolně. jen mezi sebou a sami sobě škodíce - chtějí zapálit a popít? Ta tuhle svobodu volby se může postavit každý liberál.
"Dětské filmy jsou plné násilí. Stát je označí," upozorňuje titulek na úvodní straně Mladé fronty Dnes. Redaktoři listu shlédli 30 novinek posledního roku, přičemž šlo buď přímo o filmy pro děti nebo o snímky, na které děti do kina často chodí. Dospěli k názoru, že násilí prostupuje veškerou tvorbou napříč žánry a kategoriemi. Třeba poslední film o Harry Potterovi je v podstatě horor, který obsahuje hlavně umírání a krev. Zbytečně brutální scény vadí většině psychologů, kteří skoro neomezenou přístupnost většiny filmů v Česku kritizují už léta. Zdá se však, že se dočkáme alespoň částečné změny a že stát kritiky částečně vyslyší. Chystá se totiž nové, přehlednější a mnohem přísnější označování vhodnosti filmů pro různé věkové kategorie. "Přístupnost u českých filmů stanovuje producent, u zahraničních filmů distributoři většinou vycházejí z doporučené přístupnosti v zemi vzniku,"řekl Mladé frontě Dnes Jaroslav Pecka, tajemník Unie filmových distributorů. A není nikdo, kdo by stanovenou přístupnost nějak korigoval. Vláda však před dvěma týdny schválila koncepci podpory filmového průmyslu, jejíž součástí je i označování přístupnosti filmů, uzavírá Mladá fronta Dnes.
