Plány na projekty partnerství veřejného a soukromého sektoru krachují kvůli nově objevené administrativní překážce. Firmy mají obavy i z chování státu při uzavírání smluv, píší Lidové noviny.
Plány na projekty partnerství veřejného a soukromého sektoru krachují kvůli nově objevené administrativní překážce. Firmy mají obavy i z chování státu při uzavírání smluv, píší Lidové noviny. Prvním příkladem projektu, na kterém pracoval společně veřejný a soukromý sektor, by měla být dostavba a provoz části pražské Ústřední vojenské nemocnice. Projekt schválila ještě odstupující vláda premiéra Jana Fischera. Klíčová překážka, která brání zahájení spolupráce, je zákonná podmínka, na kterou se odvolalo ministerstvo financí. Ta prý stanoví, že pokud se v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru staví i komerční objekt, smí si jej stát pronajmout maximálně na osm let. Hotel, který je součástí dostavby nemocnice, takovým objektem je. Vzhledem k tomu, že smlouvy mezi státem a soukromými firmami se při projektech uzavírají nejméně na 20 let, nebude je možné vůbec uzavřít, uvedly Lidové noviny. Pokud bude ministerstvo financí na své námitce trvat, nebude možné realizovat v podstatě žádný ze zvažovaných projektů. Se stejným problémem by se soukromé společnosti potýkaly i v případě výstavby dálnic - jejich součástí jsou také komerční objekty.
Jiří Grund
Vojenská policie a ministerská inspekce vyšetřují mluvčího ministerstva obrany Jiřího Grunda, který u svého šéfa, ministra obrany Alexandra Vondry (ODS), pracuje teprve dva měsíce. Obě kontrolní instituce Grunda pošetřují kvůli několika podezřením, uvedly Lidové noviny. Mluvčí, který je nyní spolu s ministerskou delegací v Afghánistánu, listu řekl, že mu někdo chce znechutit práci. Podle anonymního podání měl Grund použít služební vůz k soukromé cestě nebo zorganizovat mediální trénink pro tři vojáky za 35.000 korun kvůli vystupování v televizi. "Takové tréninky probíhaly, probíhají a budou probíhat pořád. Navíce jde o standardní cenu,"řekl deníku mluvčí. Dodal, že služební auto použil k cestě mimo Prahu jednou, a hned je z toho kauza. Deník píše, že za anonymními stížnostmi podle všeho stojí úředníci ministerstva nebo samotní vojáci, kterým v současnosti došla kvůli plánovaným škrtům a zdaněním výsluh trpělivost. Mluvčí navíc tvrdí, že z každého jím odeslaného dokumentu někdo na ministerstvu obrany pořizuje kopii, což potvrzuje i zdroj z rezortu. Grund také naznačil, že spolu s jeho zprávami unikají i soukromé údaje mnoha dalších lidí.
Radek John
Cesta ministra vnitra Radka Johna vrtulníkem na vyznamenání policistů do Krnova v době vládních škrtů vzbudila pozdvižení, píše deník Právo. Statistiky ale ukazují, že od roku 2000 nalétali šéfové vnitra přes sedmdesát hodin. Každý z Johnových předchůdců strávil ve vrtulníku celkem v součtu zhruba jeden den. Jedině Martin Pecina ho nevyužil. Vyplývá to z dokumentu Letecké služby policie ČR. Nejvíce toho za nejkratší dobu nalétal exministr František Bublan. Jak uvedl, vrtulník prý používal v době povodní a jednou k utajovanému kontrolnímu letu, aby zjistil, jak policejní vozidla monitorují provoz na dálnici D1 z Prahy do Brna. Bývalý ministr Ivan Langer nejvíc letových hodin zaznamenal se vstupem Česka do Schengenského prostoru.
Čeští poslanci patří k nejchudším v Evropě. Jak uvádí Hospodářské noviny, dostávají třikrát menší plat než třeba jejich kolegové v Německu, Rakousku nebo Nizozemsku. Na účty jim každý měsíc přijde mnohem méně peněz něž poslancům všech západoevropských zemí. Vůbec nejlépe placené zákonodárce mají v Itálii. Na druhou stranu, české poslance ale není třeba litovat. Když se zapojí i průměrné mzdy v každé zemi, členové českého parlamentu na tom nejsou vůbec špatně. V západní Evropě mají poslanci běžně 2 - 2,5 krát vyšší mzdu oproti průměrným výplatám v zemi. Český poslanec dostává čtyřnásobek průměrné mzdy, uvádí Hospodářské noviny.
Banky ke konci září podle údajů České národní banky rozpůjčovaly na energetické projekty 57 miliard korun. Solární energetika pro banky byla, s garancí výkupu elektřiny státem, mimořádně atraktivní. Uvedl to deník E15. Teď pravděpodobně dojde ke 26 procentnímu zdanění a banky budou muset úvěry začít okamžitě restrukturalizovat, aby investorům snížily splátky a prodloužily splatnost, řekl deníku jeden z pražských bankéřů. Výše a podmínky úvěrů totiž byly sjednány na vyšší předpokládané výnosy, což může řadě dlužníků zkomplikovat splácení. Podle listu bankovní domy komplikace opatrně přiznávají. Změny legislativy v oblasti fotovoltaiky řešili bankéři na půdě České bankovní asociace. Vadí jim, že vládní návrhy nejsou sice právně retroaktivní, ale prakticky ano, píše E15.
Po solárních panelech může elektřinu během pár let výrazně zdražit i další obnovitelný zdroj - biomasa. Jak píše Mladá fronta Dnes, pálení uměle vysazovaných stromů, které se jako biomasa k výrobě elektřiny s oblibou používá, může mít i další dopady - zhyzdění české krajiny a dražší potraviny. Obilí či brambory mohou z polí vytlačit třeba rychle rostoucí japonské topoly, které se coby biomasa s oblibou spalují. Takový scénář není fikce. Elektřiny z biomasy u nás rychle přibývá, protože se vykupuje za vyšší ceny. Biomasa se místo domácích kotlů začíná pálit ve velkém v elektrárnách. A ceny proudu to tlačí vzhůru. Totéž se dělo v případě solárních elektráren. Ty také měly být původně na střechách rodinných domů, ale začali je stavět velkovýrobci.
Ministři i policie podle Mladé fronty Dnes věděli o provizích, které byly vyplaceny za nákup terénních automobilů Tatra pro českou armádu. Vojenská tajná služba předala před čtyřmi lety policii odposlechy dokazující podezřelé okolnosti nákupu tater, Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) však případ nevyšetřoval. Poté, co deník na kauzu upozornil, se Útvar nyní případem začne zabývat znovu. Jeho ředitel Robert Šlachta listu řekl, že v době vyšetřování tu ještě nebyl a podezření z trestného činu se tehdy nepotvrdilo. Vyšetřování přitom očekával i Jiří Šedivý, který byl v té době ministrem obrany. I on, ačkoli ho tajná služba varovala, nakonec kontrakt na 556 aut, který byl dohodnutý už dříve, podepsal. Šedivý poznamenal, že byl pod obrovským tlakem politiků i podřízených. Bylo mu prý řečeno, že případ byl předán policii, dál se podezřelým obchodem nezabýval. Věřil, že jej policie prověří. Předseda představenstva Tatry a její generální ředitel Ronald Adams ve čtvrtek v reakci na nové informace nařídil nové důkladné vyšetřování uvnitř podniku.
Ministerstvo pro místní rozvoj našlo přesuny ve vlastním rozpočtu a ve spolupráci s dalšími rezorty půl miliardy korun pro program Nový panel Státního fondu rozvoje bydlení, z něhož se financují opravy bytových domů. Rozpočet ministerstva na rok 2011 přitom s těmito dotacemi původně vůbec nepočítal. S odvoláním na ministra pro místní rozvoj Kamila Jankovského (VV) to uvedly Hospodářské noviny. Jankovský míní, že program Panel je z hlediska budoucnosti prospěšný. Podle Tomáše Fendrycha, prezidenta sdružení Centrum regenerace panelových domů, je ale tato částka nedostatečná. Odhadl, že minimálně je potřebná miliarda, optimálně tak čtyři miliardy korun dotací ročně. Z celkových 3,8 milionu bytů v Česku je v panelových 1,21 milionu.
Maturitní generálka objevila 425 chyb v hodnocení testů. Nejlepší angličtinář v maturitní třídě pardubického gymnázia u maturitní generálky propadl. Napsal sice výbornou esej, ale v hodnotícím systému dostal kvůli administrativní chybě minimum bodů. Jak uvádí Mladá fronta Dnes, nebyl sám, kdo dopadl podobně. Na pražském gymnáziu Arabská splnili někteří studenti písemné práce na více než sto procent, což není logicky možné, jiní zase nedostali ani bod. Ministr školství Josef Dobeš tvrdí, že to jsou jen běžné administrativní chyby, které nebude těžké odstranit. A že generálka byla právě od toho, aby je odhalila. Učitelé však narážejí i na další problémy. Ne všichni jsou schopni výsledky, které jim přišly, správně číst a pochopit. Část pedagogů si stěžuje, že místo přehledného hodnocení jim dorazila zmatená a nepřehledná spousta čísel.
