Kabinet musí v reformách zrychlit, řekl předseda vlády a ODS Petr Nečas v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Podotkl však, že ve vládě je deset nováčků a nechce po sto dnech nikoho známkovat.
Petr Nečas
Kabinet musí v reformách zrychlit, řekl předseda vlády a ODS Petr Nečas v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Podotkl však, že ve vládě je deset nováčků a nechce po sto dnech nikoho známkovat. Případných arbitráží s majiteli solárních elektráren se premiér nebojí, všímá si však podobné situace ve spalování biomasy. Trvá Nečasova podpora senátorky a starostky Liany Janáčkové, která v Ostravě postoupila do druhého kola senátních voleb. Její rozesílání propagačních zápalek však nepovažuje za "chytré". Petr Nečas v rozhovoru přiznává, že řada vládních priorit není splněna, a to ani těch, které má na starosti ODS. "Tempo prací vlády se musí zrychlit,"řekl premiér a poznamenal, že "do činnosti vlády se promítla předvolební atmosféra". Pro premiéra je druhořadé, "že se někomu daří lépe nebo hůře" a považuje za důležité, že "všichni pracují naplno". "Ve vládě je deset nováčků. V žádném případě ze mě po sto dnech nedostanete jejich hodnocení," uvedl Petr Nečas. O práci ministra vnitra Radka Johna premiér řekl, že přišel na ministerstvo s představami, které "odpovídaly představám některých novinářů, jak funguje státní aparát. Teď zjišťuje, že to není tak jednoduché." Premiér Nečas se nebojí, že by stát prohrával arbitráže s majiteli solárních elektráren kvůli balíčku vládních opatření proti nárůstu cen elektřiny. "Máme právní analýzy. Hranici daní pro solární elektrárny jsme nastavili tak, aby byla zachována rentabilita, se kterou se počítalo při schvalování zákona,"řekl premiér, podle něhož "tady vznikl obor, kde se podniká bez rizika." "Nemůže to být Klondike," prohlásil Nečas. Obává se však, že "průšvihům není konec". "Velmi podobné hraně se blížíme v oblasti spalování biomasy," upozornil s tím, že bude požadovat, aby se na ni zaměřila monitorovací komise. "Zatím to sice není tak dramatické, ale to původně nevypadalo ani u solárních elektráren. Musíme být obezřetní," zdůraznil Petr Nečas v rozhovoru pro Hospodářské noviny.
Radek John (vlevo), foto: ČTK
O dalším sporu uvnitř vládní koalice píší Lidové noviny. Tentokrát se prý neshodli ministr vnitra Radek John a strážce státní pokladny Miroslav Kalousek. Jednalo se o změnu policejních pravomocí, kdy od ledna má policie přijít o možnost podívat se kdykoliv do majetkových přiznání. Tuto pravomoc považuje ministr John za klíčový prostředek boje s korupcí, a trvá proto na jejím zachování. Proti je ale ministr Kalousek, který požaduje, aby policie musela žádat o souhlas státního zástupce. Tvrdí, že jedině tak lze zajistit, aby daňová lustrace občanů byla skutečně odůvodnitelná. Ministr John naopak namítá, že tato restrikce může znemožnit policii účinně postupovat v boji s korupcí, píší Lidové noviny.
Údaje Českého statistického úřadu poukazují na to, že se během víkendového hlasování o zastupitelích a senátorech ztratilo přes 30 tisíc obálek, informuje deník Právo. V rámci komunálních voleb zmizelo někde v prostoru mezi plentou a volební urnou 6537 obálek, v rámci senátních dokonce 23848. Čísla jasně nasvědčují tomu, že právě kolize dvou voleb mate a hlasy zbytečně propadají. Český statistický úřad důkladně podložené informace o tom, jak se obálky ztrácejí, nemá. Zaznamenal však několik oznámení od volebních komisí, které nasvědčovaly tomu, že lidé při hlasování zbytečně chybovali. Větší problémy s obálkami pravděpodobně mají lidé skutečně jen při souběhu dvou voleb, píše list. Například před dvěma lety při druhém kole hlasování do Senátu zmizelo jen 636 obálek, přičemž při kole prvním, souběžným s volbami do krajských zastupitelstev, se jich ztratilo 11391, upozorňuje deník Právo.
"Češi kradou nejvíce z celé Evropy", hlásá jeden z titulků na úvodní straně Hospodářských novin. List to dokládá přesnými údaji a čísly. V obchodech se prý vloni ztratilo zboží za 8 miliard korun. Evropskou statistiku v tomto směru Češi vedou, ve světě jsme na 14. místě. Z obchodu prý nejčastěji mizí kosmetika či drobná elektronika, cigarety, alkohol nebo žvýkačky. Nejhůře je na to údajně Indie. Obchodníci se podle listu snaží chránit zboží čím dál lépe. Stejně důmyslní jsou ale i zloději, kteří například na odstínění čipů používají alobal, uvádějí Hospodářské noviny.
"Českým městům hrozí vznik chudinských čtvrtí", varuje jeden z titulků deníku Právo. Jak list píše, nedá se vyloučit, že budou vznikat dobré i špatné adresy, tedy bohaté a bezpečné čtvrti vedle chudinských, kam nebude radno chodit po setmění a odkud se začne stěhovat většinová populace. Podle deníku mají některá místa opravdu zaděláno na to stát se špatnou adresou. Jde třeba o litvínovský Janov. Z míst, kde se soustřeďují chudší lidé potom mizí veškerá kulturní zařízení nebo slušné obchody a rostou herny. Deník Právo ale tvrdí, že tomu zabránit lze. Radnice ale musejí být trpělivé a držet tam kvalitní školy nebo podporovat vznik nových rodinných domků.
Matka popálené Natálky Anna Siváková, foto: ČTK
Soud popálené Natálce přiřkl rekordních 9,5 milionu korun odškodného. Šance, že je čtveřice žhářů během pobytu ve vězení zaplatí, je však mizivá, píší Lidové noviny. Průměrná odměna pro vězně je totiž dnes tak nízká, že by čtveřice odškodné podle jednoduchého propočtu splácela 617 let - mnohem déle než Německo reparace za první světovou válku. Jde ovšem samozřejmě jen o "hausnumero", a budoucnost může být úplně jiná, píše list. Žháři mohou něco zdědit nebo budou ochotni přispívat Natálce dobrovolně více a možná také vzrostou odměny pro vězně. Na druhou stranu pro odsouzené za vraždu často ve vězení žádná práce není, a v takovém případě by se splátky zastavily úplně, konstatují Lidové noviny.
Milada Emmerová
Co s opuštěnými budovami celnic, které lemují Česko a zbytečně chátrají? Tuto otázku si klade mimo jiné Mladá fronta Dnes, která píše, že zajímavý plán má někdejší ministryně zdravotnictví a dnes místopředsedkyně sociálního výboru v parlamentu Milada Emmerová. Ta je přesvědčena, že v alespoň jedné z dnes už nepotřebných budov v Rozvadově by mohlo vzniknout komplexní centrum pro léčbu lidí po vážných úrazech, nehodách nebo po mrtvici, které Česku chybí. Finanční prostředky by mohly poskytnout alespoň z části Evropské fondy. Česku by se navíc taková investice vrátila, píše list. Zvýšil by se počet lidí, kteří se dokážou úspěšně vrátit do života. Není však vůbec jisté, zda by se mohl takový záměr realizovat, navíc zrovna v bývalé rozvadovské celnici. Pozemek u dálnice totiž nepatří mezi nejklidnější místa v Česku a ministerstvo dopravy by tam raději vidělo benzinovou pumpu a odpočívadlo pro kamiony, uvádí Mladá fronta Dnes.
