Šéf pražské ČSSD Petr Hulinský si podle Hospodářských novin v posledních třech letech vydělal v městských firmách minimálně 18,9 milionu korun. List se k Hulinského celkovým přivýdělkům dopracoval při pátrání po motivech, které vedly jeho stranického kolegu Miroslava Pocheho ke skrytému sponzoringu vlastní strany.
Šéf pražské ČSSD Petr Hulinský si podle Hospodářských novin v posledních třech letech vydělal v městských firmách minimálně 18,9 milionu korun. List se k Hulinského celkovým přivýdělkům dopracoval při pátrání po motivech, které vedly jeho stranického kolegu Miroslava Pocheho ke skrytému sponzoringu vlastní strany. S odkazem na výroční zprávy deník píše, že rekordní příjmy přinesly Hulinskému především tantiémy v Pražské teplárenské, kde je předsedou představenstva. Další miliony získal z Pražské energetiky a její dceřiné společnosti PRE Distribuce. "Zdá se mi to být přehnané. Když jsem dělal prvního náměstka primátora, bral jsem částky v řádech statisíců," reagoval na informace Hospodářských novin bývalý předseda ČSSD a Hulinského vnitrostranický soupeř Jiří Paroubek. Pražský sociální demokrat Miroslav Poche dal loni straně peníze prostřednictvím několika členů, kteří poměrně vysoký dar vykázali jako členské příspěvky. Před několika dny kvůli tomu vznikl skandál a pochyby o hospodaření ČSSD.
Soudce Obvodního soudu pro Prahu 9 Jiří Englich, který 5. září odmítl při silniční kontrole v Praze 2 zkoušku na alkohol a policejní hlídce předložil průkaz soudce, v pondělí rezignoval na soudcovskou funkci, píše deník Právo. "Mohu potvrdit, že tato rezignace do Kanceláře prezidenta republiky dorazila,"řekl listu mluvčí prezidenta Radim Ochvat. Důvody rezignace neupřesnil. Englich odmítl na dotazy Práva odpovědět. Englichův nadřízený, předseda Městského soudu v Praze Jan Sváček ale potvrdil, že se jednalo o dohru aféry se silniční kontrolou. "Dvakrát jsme se kvůli tomu sešli, vše probírali a jeho rozhodnutí pak vzešlo z tohoto jednání,"řekl Jan Sváček. Jiřímu Englichovi hrozilo za jeho kauzu kárné řízení. Za odmítnutí dechové zkoušky obecně hrozí ve správním řízení pokuta 25.000 až 50.000 korun, zákaz řízení až na dva roky a sedm trestných bodů, píše deník Právo.
Letoun CASA, foto: www.army.cz
Piloti transportních letadel CASA, která chce česká armáda nasadit od ledna v Afghánistánu, možná nebudou mít dostatek času na výcvik. Píší to Hospodářské noviny s tím, že piloti budou trénovat pouze v Česku a navíc jen minimum času. Plán s letadly chce v parlamentu napadnout ČSSD, informuje deník. "Je to moc brzy. Na tak náročnou misi se piloti nemohou připravit jen nějakým rychlokurzem. K tomu je potřeba alespoň několika měsíců,"řekl listu Tomáš Soušek z časopisu Letectví a kosmonautika. Podle Hospodářských novin přitom nejde jenom o povstalce Talibanu, kteří by svými raketami mohli ohrožovat letadlo při přistání nebo vzletu, ale v Afghánistánu jsou také jiné geografické podmínky, než na které jsou piloti v Česku zvyklí. Deník rovněž upozorňuje, že letouny CASA by měly začít v Afghánistánu létat již od ledna příštího roku, ale teprve v těchto dnech probíhá přebírání prvního letounu, který je vybaven potřebnými ochrannými prvky. Piloti tak budou mít jen pár týdnů na to, aby si stroj "osahali". List poukazuje na to, že když před dvěma roky posílalo ministerstvo obrany do Afghánistánu letku dopravních vrtulníků, zajistilo pro jejich osádky speciální trénink v Pyrenejích. Osádky letadel CASA ale žádné zvláštní kurzy neabsolvují. "Piloti a technický personál projdou standardním výcvikem. Létání na dopravních letounech je vzhledem k výškám letu odlišné od létání na vrtulnících, proto nepředpokládáme žádný speciální výcvik na cizím území,"řekl mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
Ministerstvo zdravotnictví plánuje podle Lidových novin v rámci šetření výrazné omezení diagnóz, u nichž zdravotní pojišťovny proplácejí pacientům nejen léčbu, ale i pobyt a stravu v lázních. "Aby se člověk po operaci žlučníku převážně procházel po kolonádě a popíjel minerálku, je podle mě na hranici ozdravného pobytu,"řekl listu ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09). Zdravotní pojišťovny, jejichž náklady na lázeňskou léčbu se každým rokem zvyšují, záměr ministerstva vítají. Výši úspor ale zatím ministerstvo nemá. Podle Lidových novin není jasné, kterých diagnóz se změny dotknou. Podle ministra Hegera by na lázně neměli mít nárok například lidé po operaci žlučníku. U preventivních a rehabilitačních pobytů si budou pacienti platit minimálně ubytování a stravu. Zvažovat se bude i varianta, že si budou platit vše. Plně hrazené lázně by podle ministerstva zdravotnictví měly zůstat například pro pacienty po operaci kloubu. Kompletní návrh by ministerstvo mohlo mít do konce příštího roku. "Vyhláška, která stanovuje diagnózy, u nichž mají pacienti na komplexní lázeňskou léčbu nárok, platí od roku 1997. S ohledem na pokroky v medicíně je proto třeba diagnózy přehodnotit,"řekl mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiří Rod. Lidové noviny poznamenávají, že lázně tak v budoucnu přijdou o zákazníky, a tedy i o peníze. Podíl lidí, kterým pojišťovna hradí i ubytování a stravu, dosahuje u některých zařízení i více než 70 procent. "V případě, že by se změny dotkly kardiologických a diabetologických diagnóz, ekonomika našich lázní to velmi výrazně pocítí,"řekl například obchodní ředitel Lázní Poděbrady Martin Kubelka.
Foto: ČTK
Mladá fronta Dnes se mimo jiné zabývá generální zkouškou státních maturit, které začaly v pondělí na 1200 středních školách v Česku. Podle zjištění listu studentům během zkoušky vadila hlavně žízeň, únava a divné otázky. Učitelé dostali přesné pokyny o tom, co všechno je a není během testů povolené. Studenti nesměli během zkoušek opustit místo, takže nemohli jít ani na záchod. Stejně tak nebyly povolené žádné lahve s pitím na stolech, protože by na nich mohly být taháky. Státní maturity mají dokonce i své vlastní, oficiální sponky, které se musejí používat. I proto je zřejmě na místě titulek, kterým Mladá fronta Dnes opatřila svůj článek na první straně - "Státní maturity: zmatečné testy, směšná pravidla".
Lidové noviny pod titulkem "Ekonomů už zřejmě víc není potřeba" radí žákům, studentům i jejich rodičům, kam nasměrovat svůj život, jaký obor studia zvolit. Blíží se totiž čas, kdy se podávají přihlášky na střední a vysoké školy, a tak každá rada, kterou školu zvolit je dobrá. Podle listu klesá zájem o absolventy ekonomických oborů. Problém s uplaněním mají i vysokoškoláci. Přebytek ekonomů hlásí dokonce i Praha, kde o ně byl doposud značný zájem. Mezi perspektivní obory patří naopak výpočetní technika, velký zájem je podle listu i o zdravorní sestry a lékaře. Lidové noviny přesto uzavírají svůj obsáhlý článěk výzvou, aby člověk dělal hlavně to, co ho baví.
