Přehled tisku

Miroslav Kalousek (vlevo) a Jaromír Drábek, foto: ČTK

Vládní koalice v první krizi, véčkaři se vzepřeli Kalouskovým škrtům, Nečas vzkázal: Kdo neumí šetřit, ať odejde. Tato slova dominují titulní straně deníku Právo. List píše, že přesně dva týdny po jmenování trojkoaliční vlády přišla první krize. Vyvolaly ji plánované rozpočtové škrty. Věci veřejné se vzepřely miliardovým úsporám a pohrozily vetem. Horké hlavy by mohlo zchladit dnešní jednání vlády a pak večerní schůzka lídrů tří stran, stojí ve středečním vydání deníku Právo. Předseda Věci veřejných a ministr vnitra Radek John nicméně ostrými slovy poukázal na to, že škrty ve výši 2,5 procenta, jak to navrhuje šéf financí Miroslav Kalousek z TOP 09, nejcitelněji dopadnou na vnitro a školství, tedy na resorty ovládané véčkaři. Na otázku, zda jsou připraveni i odejít z vlády, John odpověděl: "My jsme připraveni úplně ke všemu." Vášně tlumil premiér Petr Nečas (ODS). Podle něj ale lidé, kteří nejsou s to se vyrovnat se škrty, nemají ve vládě co dělat, píše deník Právo.

Tématu se věnuje i Sloupek Lidových novin. Jeho autor mimo jiné píše, že hrozba rozpadu koalice je čistě akademická. Populisté z Věci veřejných potřebují vypadat aktivně, ale zároveň si nemohou dovolit vládu položit, čili z tohohle mraku nezaprší, i když ve vládě bude veselo. Véčkaři zkoušejí, zda něco nevydržkují, to je prastarý politický postup. Nicméně jestli všechny politiky šmahem označovali za dinosaury, nebudou se moci příliš divit tomu, že takto stigmatizovaní konkurenti je mohou na oplátku označit za nezodpovědné pozéry ochotné o šetření jen zeširoka rozprávět. Prozatím totiž nepředvedli vůbec nic, čím by přesvědčili o své užitečnosti pro českou politiku. Tedy kromě silných řečí, uzavírá autor Sloupku v Lidových novinách.

---

Ruský agent Robert Rachardžo, který byl napojen na špičky české armády, pracoval až do loňského září jako psycholog na ředitelství Vězeňské služby. Mohl tak ovlivňovat výběr zaměstnanců věznic a být ve styku s vězni. Uvedla to Mladá fronta Dnes. Rachardžo se ukrývá v Rusku. Kdyby se vrátil do Česka, hrozilo by mu zřejmě stíhání za špionáž. Podle úterního vydání listu se zjistilo, že Rachardžo je agentem ruských tajných služeb a ve "volném čase" se čile stýká s českou majorkou - psycholožkou, která měla úzké vazby na tři vysoce postavené generály. Využíval ji, aby se dostal k informacím od generálů. Důstojnice však popírá, že by o napojení ruského agenta na Moskvu věděla. Majorku i její kontakty s agentem v ruských službách sledovala kontrašpionáž nejméně pět let, píše Mladá fronta Dnes. Podle deníku měl Rachardžo ze své pozice možnost setkávat se s vězni a měl přehled, kde kdo "sedí". Teoreticky tedy mohl vězňům pomáhat komunikovat s vnějším světem. Mohl především ovlivňovat personální obsazení věznic, tedy výběr lidí, kteří s vězni přicházejí do styku. Není však jisté, zda se to pokoušel nějak využít, nebo zda práce ve Vězeňské službě byla jen jeho oficiálním, krycím povoláním. Mluvčí Vězeňské služby Markéta Prunerová listu potvrdila, že Rachardžo byl řadovým psychologem na ředitelství. Možnost ovlivňovat psychology z jednotlivých věznic vyloučila.

---

Advokátní kancelář bývalého ministra spravedlnosti a ministra pro místní rozvoj Pavla Němce získala minulý týden od Vězeňské služby zakázku na právní služby za čtyři miliony korun. Jen během července, kdy končila úřednická vláda premiéra Jana Fischera, získala Němcova kancelář tři nové státní zakázky. Uvedly to Hospodářské noviny. Deník píše, že Němcova kancelář pro ředitelství věznic už pracovala. Spolupráce letos skončila sporem o fakturu za tři čtvrtě milionu korun, kterou se služba zdráhala proplatit. Co přesně teď bude Němec pro Vězeňskou službu dělat, jestli bude jeho kancelář dostávat odměnu paušálně nebo za odvedenou práci a kolik zájemců o zakázku soutěžilo, nedokázalo vedení Vězeňské služby objasnit, uvedl deník. Vězeňství měl přitom jako ministr Němec na starosti a krátce před odchodem z úřadu v roce 2006 si zajistil z resortu pravidelný příjem. Jeho podřízení podepsali smlouvu s advokátní kanceláří, kam Němec později nastoupil. Druhou zakázku, za 8,5 milionu korun, dostal Němec před pár týdny od dalšího bývalého zaměstnavatele - ministerstva pro místní rozvoj. Třetí od vzdělávacího institutu spadajícího po ministerstvo zdravotnictví, kde má veřejné zakázky na starosti Němcův někdejší spolupracovník, píše deník.

---

"Už v lednu zdraží proud. Bude to bolet", uvádějí v titulku Hospodářské noviny, které přinesly rozhovor s předsedou Energetického regulačního úřadu Josefem Fiřtem. Podle něj je hlavním důvodem nárůst počtu solárních elektráren v Česku. Jen za letošní rok by se jejich kapacita měla minimálně zdvojnásobit. V důsledku toho by odběratelé měli v příštím roce platit poplatek na obnovitelné zdroje 600 korun na jednu megawatthodinu, přičemž doposud je to jen 166 korun. Pro rodinu, která elektřinou topí, to může znamenat, že za rok zaplatit o 7 - 10 tisíc korun více než dosud. Násobky těchto čísel pak pochopitelně zaplatí podnikatelé. Velký problém podle Josefa Fiřta nastane také u biomasy, u níž energetika počítá se získáváním z odpadu, který se tvoří například při těžbě dřeva, nebo z účelově pěstovaných plodin. Ale odpadní biomasy začíná být nedostatek, takže je ve hře pěstovaná biomasa. A tady je podle Josefa Fiřta nutné, aby Česká republika včetně vlády dala signál, jak dál. Není totiž možné podporovat kotelny na biomasu, ale na druhé straně nekontrolovat, kolik jí bude k dispozici. Zároveň je třeba zabránit tomu, aby se na polích pěstovalo jen biomasu místo potravin. "A to s naší biomasou dosud počítali Rakušané, Poláci i Němci,"řekl v rozhovoru pro Hospodářské noviny předseda Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt.

O tom, v jaké fázi je příprava státní energetické koncepce, píší Lidové noviny. Hlavními otázkami, které teď řeší tým ministerstva průmyslu a obchodu, jsou podle listu náhrada za hnědé uhlí a pokračování těžby uranu. Vládní koalice se shodla na zachování těžebních limitů hnědého uhlí. Experti tak musí hledat náhradní palivo pro české teplárny, přičemž se nabízí zemní plyn a černé uhlí ze zahraničí. Méně problémů způsobí zachování limitů v elektroenergetice, kde se počítá s jadernou energetikou a s obnovitelnými zdroji. Zde je však další nelehká otázka - zda otevřít nové uranové doly, uvádějí Lidové noviny.

---

Deník Právo mimo jiné píše, že pokuty agresivním řidičům mají v Česku výrazně vzrůst. Do motoristické legislativy je chce prosadit dopravní expert Věcí veřejných Stanislav Huml. "U agresivních deliktů, jako je například nerespektování zákazu předjíždění či předjíždění na vrcholu stoupání a v nepřehledné zatáčce, kdy řidič tímto svým jednáním ohrožuje všechny kolem sebe, budeme muset opravdu výrazně přitvrdit", řekl v České televizi Huml.