Přehled tisku

Petr Nečas a slovenská premiérka Iveta Radičová, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Listy komentují první oficiální zahraniční cesty premiéra Petra Nečase na Slovensko a ministra zahraničí Karla Schwarzenberga do Německa. Podle Hospodářských novin obě cesty mohly mít jedno téma společné. Benešovy dekrety. Ale spíše než v Berlíně se jejich přízrak vynořil v Bratislavě, když Nečas uvedl, že postoj jeho vlády k současným problémům mezi Slovenskem a Maďarskem se zcela shoduje s postojem českého prezidenta Václava Klause.

Petr Nečas a slovenská premiérka Iveta Radičová,  foto: ČTK
Listy komentují první oficiální zahraniční cesty premiéra Petra Nečase na Slovensko a ministra zahraničí Karla Schwarzenberga do Německa. Podle Hospodářských novin obě cesty mohly mít jedno téma společné. Benešovy dekrety. Ale spíše než v Berlíně se jejich přízrak vynořil v Bratislavě, když Nečas uvedl, že postoj jeho vlády k současným problémům mezi Slovenskem a Maďarskem se zcela shoduje s postojem českého prezidenta Václava Klause. Nečas navázal na svého předchůdce Fischera, který ve společném prohlášení s prezidentem odsoudil, když maďarský parlament využil nedávné výročí podpisu Trianonské smlouvy k přijetí zákona o národní soudržnosti. Podle komentáře Klausovy názory zklidnění situace mezi Bratislavou a Budapeští nepřispějí a možný český vliv na Maďarsko neposílí. Nečas by si měl budoucnu přesněji hlídat, kdo definuje českou zahraniční politiku, píše komentář Hospodářských novin.


Vláda chce od roku 2012 zvyšovat starobní penze jen podle růstu cen. Průměrný měsíční důchod tak bude od roku 2012 růst o 150 až 170 korun pomaleji než dnes. Státní rozpočet by tak měl ušetřit 5,5 miliardy korun, píšou Hospodářské noviny (HN). Dnes se do pravidelného růstu penzí kromě inflace počítá i třetina růstu reálných platů. Příští rok musí vláda podle současného zákona zvýšit průměrný měsíční důchod o 390 korun měsíčně, protože musí respektovat inflaci i růst reálných mezd za poslední dva roky. Důvod pro nižší růst důchodů je jednoduchý. Výdaje na penze rostou tak rychle, že třeba příští rok vydá vláda na důchody skoro o 19 miliard korun víc než letos. A ministerstvo práce se snaží tento nárůst alespoň přibrzdit. Opozici se ale plán vládní koalice nelíbí. "Pokud by rostly důchody jen podle růstu životních nákladů, znamenalo by to, že životní úroveň důchodců bude proti vydělávajícím lidem klesat. A s tím zásadně nesouhlasíme,"řekl Hospodářským novinám místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach.


Hodně poslanců má hypotéky a rušit jejich zvýhodnění nechtějí, uvádí deník Právo. Půjčky poslanců a senátorů na bydlení se pohybují od statisícových částek až po mnohomilionové. Zvednou tedy ruce pro zrušení jejich daňového zvýhodnění, které plánuje ministr financí Miroslav Kalousek? Opoziční poslanci návrh zavrhli zcela, problémy s ním mají i někteří koaliční zákonodárci. Především v řadách ODS zavládly rozpaky. A to přesto, že jejich šéf a premiér Petr Nečas je Kalouskovu řešení nakloněn. Odpočty úroků z daňového základu mohou v prvních letech splácení zachránit rodinným rozpočtům až desítky tisíc korun ročně. Zákonodárci připouští, že návrh by mnoha rodinám mohl způsobit potíže při splácení. Například poslanec Hamáček, který má hypotéku na 2,2 miliony korun připustil, že by se mu splátky měsíčně zvýšily o 1200 korun. Banky zároveň varují, že konec podpory hypoték sníží jejich dostupnost.


Na českých silnicích letos zemřelo 29 motorkářů, z toho polovina za poslední tři týdny. Policie chce s alarmujícími údaji bojovat a chystá proto novinku. Motorkáři budou zřejmě povinně nosit reflexní vesty, píší Hospodářské noviny. Z protokolů o nehodách totiž vyšlo, že motorkáře spousta řidičů osobních aut přehlédne. Policie chce o nápadu jednat s ministerstvem dopravy, protože rozhodnutí je právě na něm. Není ovšem jisté, s jakým ohlasem se setká u samotných motorkářů. Někteří mají značkové oblečení za 20 či 30 tisíc a zakládají si na tom. Jan Spousta ze sdružení motorkářů Mototour si není jistý, zda si přes něj obléknou oranžovou vestu. Policie uvažuje i o tom, že by se zpřísnila pravidla pro získání řidičského průkazu na silné stroje.


Dostavba dálnice D8 se začíná ztrácet v nedohlednu a termín ukončení si už téměř nikdo netroufá odhadnout. Jak píše Právo, dostavbu dálnice blokuje více než desítka žalob ekologických organizací. Vedení kraje by v této situaci uvítalo větší angažovanost státu. Hejtmanka Ústeckého kraje Jana Vaňhová proto pozvala premiéra Petra Nečase na návštěvu kraje, spojenou s osobní schůzkou a prohlídkou rozestavěných úseků dálnice. Upozornila, že situace na objízdných trasách je kritická. Ústecký kraj chce zároveň změřit dopad současného stavu na zdraví obyvatel, především vlivem emisí a hluku. Právě ve Velemíně na Litoměřicku kvůli neúnosnému zatížení obce minulý měsíc zablokovali dopravu. Kraj ekology vyzval, aby žaloby stáhli. Ekologové však už vyhráli několik soudů. Dětem Země dal naposledy za pravdu soud, který rozhodl, že úředníci před sedmi lety pochybili, když smetli jejich námitky kvůli územnímu rozhodnutí.


Už příští rok se má změnit systém při přidělování značek. Atraktivní kombinace čísel se budou dražit, píše Mladá fronta Dnes. Značka také zůstane motoristovi bez ohledu na to, zda si koupí nové auto. Změnu navrhují Věci veřejné, které drží ministerstvo dopravy. Má to omezit korupci, kterou se na odborech dopravně správních agend nedaří vymýtit. O majitelích lukrativních čísel už nebude rozhodovat náhoda, známost či úplatek, ale to, kdo oficiálně nabídne víc. Dražit se bude elektronicky. Revoluce v registračních značkách, kterou Věci veřejné připravují, však má být skutečně totální. Nakonec by si totiž podle novely zákona mohli motoristé umístit na značku číselnou nebo písemnou kombinaci, která by je napadla. Třeba své jméno.


Pražská ODS vůbec poprvé připustila, že souhlasí se stavbou nové budovy Národní knihovny podle návrhu Jana Kaplického. Jak uvádí Hospodářské noviny, předseda pražské ODS a možná kandidát na primátora Boris Šťastný přiznal, že 'v zásadě' proti extravagantní 'chobotnici' není. Právě pražská ODS v čele s primátorem Pavlem Bémem přitom před třemi lety projekt pohřbila. Bém ho dokonce označil za 'arogantní stavbu'. Šťastný si však klade podmínku. ODS bude s projektem souhlasit jedině tehdy, pokud vláda znaleckým posudkem doloží, že stavba ani provoz Kaplického 'oka nad Prahou' nebude dražší než u jiných podobně velkých budov.


Nejnovější mezinárodní srovnání potvrdilo, že Česko dává na zdravotní péči málo peněz. Za zemí OECD jsme na šesté příčce odspodu, uvádí Lidové noviny. Vládní koalice odmítá přilít z rozpočtu další peníze. Volá proto po hledání úspor a rezerv uvnitř resortu. Do toho přichází aktuální srovnání zemí OECD podle toho, kolik vydávají ze svého hrubého domácího produktu na zdravotnictví. A Česko zůstává na chvostu. V roce 2008 zaplatily pojišťovny, stát, kraje i občané dohromady za zdravotní péči 7,1 procenta HDP. Méně peněz šlo na zdravotnictví už jen v Polsku, Chile, Koreji, Turecku a Mexiku. Průměr zemí 0ECD v roce 2008 byl rovných 9 procent. Kde vzít peníze? Možnosti jsou podle Lidových novin v zásadě dvě. Mohou platit větší spoluúčast pacienti nebo přijde více peněz z daní a zdravotního pojištění. Spoluúčast je podle zprávy u nás nízká. V ostatních státech je však značná část spoluúčasti placená přes komerční připojištění. To u nás nefunguje, protože se není na co připojistit. To se změní až poté, co se koalice dohodne na vymezení základní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění a nadstandardu. Atmosféra ve zdravotnictví ale houstne už teď.


Foto: Kristýna Maková,  Radio Prague International
Penězovody proudící do českého sportu drasticky vysychají, uvádí Lidové noviny. Některé svazy už nemají prostředky ani na platy trenérů, natož na správu chátrajících sportovišť. Před volbami si sportovní svazy obešly politické strany a nechaly si naslibovat 'modré z nebe'. I současný premiér Petr Nečas se tehdy nechal slyšet, že by se v rozpočtu našla částka 800 milionů korun. Vystřízlivění však přišlo brzy. Vláda bude škrtat ve všech resortech a sport nebude výjimkou. Záchranný kruh musí přijít odjinud. Jediná šance, jak se sportovní svazy mohou zachránit, je hledat peníze ve vlastním majetku. Ambiciózní plán počítá s velkým auditem českých sportovišť: ta nepotřebná se prodají, zbytek se převede na kraje a obce. Údaje ministerstva školství hovoří o tom, že tělovýchovné jednoty a sportovní svazy spravují majetek v hodnotě šedesáti miliard korun. Jeho reálná cena je ale podle odborníků daleko vyšší.


Česko má nejlepšího snajpra světa, uvádí Mladá fronta Dnes. Na 130metrovou vzdálenost prostřelí stojící nábojnici přesně uprostřed. Z 50 metrů se trefí do ostří nože tak, že se o ně střela dokonale rozpůlí. Takové kousky umí nejlepší odstřelovač na světě, člen policejní zásahové jednotky Ústeckého kraje. Zvítězil na mistrovství světa policejních odstřelovačů v Budapešti. Kvůli bezpečnosti si přál být jmenován jen jako Václav. Za celou kariéru zatím nemusel nikoho zastřelit. V Česku bývají snajpři nasazováni jen při zásazích proti velmi nebezpečným pachatelům, nebo když někdo drží rukojmí. Letos například hlídal prezidenty Obamu a Medveděva při jejich návštěvě Prahy.