Přehled tisku

0:00
/
0:00

Mladá fronta Dnes informuje o sponzorských darech v celkové výši téměř sedm milionů korun, které strana Věci veřejné podle svého účetnictví přijala v hotovosti. Jednalo se vždy o částky vyšší než půl milionu, přičemž zákon proti praní špinavých peněz takové hotovostní operace nepřipouští.

Mladá fronta Dnes informuje o sponzorských darech v celkové výši téměř sedm milionů korun, které strana Věci veřejné podle svého účetnictví přijala v hotovosti. Jednalo se vždy o částky vyšší než půl milionu, přičemž zákon proti praní špinavých peněz takové hotovostní operace nepřipouští. Strana chce po volbách nekompromisně zatočit s korupcí a "špínou" vysoké politiky, v jejím účetnictví však panuje přinejmenším nepořádek, píše deník. Předseda Věcí veřejných Radek John prohlásil, že jde jen o chybu účetní, peníze podle něj šly bankovním převodem. Pokud se ale Věci veřejné opravdu dostanou do sněmovny, nečeká nás další hořké zklamání typu Unie svobody a nových Pavlů Němců? - ptá se deník.


Ministr financí Eduard Janota chystá poslední rozpočtové škrty své kariéry, píše se v komentáři Lidových novin. Rozpočet se plní daleko hůř, než vláda čekala, a ministr se nechce po desítkách let ve státní službě loučit se schodkem přes pět procent HDP. Přitom ekonomové přicházejí s pesimistickými vyhlídkami. K oživení dojde nejdříve v r. 2012, a poprvé od války nebude znamenat i nová pracovní místa. Firmy dokážou zvládnout stejnou práci s méně lidmi. Čím dál víc zakázek se navíc vyrobí levně v Číně. To nejsou příliš dobré vyhlídky pro zemi, kterou živí hlavně dodávky pro německý průmysl. V předvolební kampani politici opírají své sliby o hospodářský růst, expert ČSSD Jan Mládek však říká: Pravdu uslyšíme až v srpnu.


Katoličtí biskupové podle deníku Právo radí: nevolte velké strany. Katolická církev v úterý zveřejnila list, v němž radí voličům před květnovými volbami do sněmovny. Uvádí se v něm například, že jejich pozornost bude víc než jindy zaměřena na menší politické strany. Pod textem je podepsán biskup Václav Malý jako předseda rady Iustitia et pax při České biskupské konferenci, která má na starosti veřejné otázky. Dříve biskupové praktikujícím katolíkům, kterých je v Česku okolo půl milionu, nepřímo radili, aby volili lidovce. Nyní spíše míří na ty strany, které se hlásí k razantním úsporám a snižování státního dluhu, tedy k TOP 09 a Věcem veřejným, píše Právo.


Jiří Dientsbier
Senátor za ČSSD a první polistopadový ministr zahraničí Jiří Dientsbier nebyl v přímém kontaktu s komunistickou vojenskou tajnou službou. Uvádějí to Lidové noviny. Původní informaci o tom, že Dientsbier byl evidován jako spolupracovník rozvědky, přinesl Český rozhlas s tím, že Dientsbierův svazek byl skartován. Na svých webových stránkách však rozhlas později uvedl, že se dokumenty našly u bývalého senátora Mejstříka, který je údajně potřeboval, když psal knihu o listopadovém převratu. Podle těchto dokumentů si tajná služba Dientsbiera jako svého možného spolupracovníka sice vytipovala, nakonec ho ale z evidence vyřadila. Dientsbier už po zveřejnění prvních informací kategoricky popřel, že by s tajnou službou spolupracoval, píší Lidové noviny.


Foto: ČTK
Volby nanečisto, které právě proběhly na středních školách, lze podle komentátora deníku Právo jistě považovat za skvělý nápad. Mělo to být malé praktické cvičení v oboru demokracie pro studenty, stala se z toho ale divná lekce pro všechny. Někteří ředitelé totiž od voleb v poslední chvíli cukli. Buď sami změnili názor, nebo je k tomu někdo přiměl. Ve Středočeském kraji je to evidentní, píše komentátor, tady o názorech ředitelů rozhoduje krajský hejtman. Podle Davida Ratha by pořádání stínových voleb na školách před volbami řádnými bylo možné hodnotit jako porušení školského zákona. Opravdu se ČSSD tak bojí, že by školní volbami mohly ohrozit její plánované vítězství ve volbách skutečných? - ptá se autor. Svůj patronát nad školními volbami ale odvolala i ministryně školství Miroslava Kopicová. Přitom ministerstvo by mělo takové cvičné volby pořádat každoročně, jako součást občanské výchovy, soudí deník.


Karlův most by podle Mladé fronty Dnes mohl být v původní kondici až za dvacet let. Firmy ještě nedokončily druhou fázi rekonstrukce, už teď je ale jasné, že s třetí se jen tak nezačne. Původní termín dokončení oprav mostu byl přitom letos v červnu. Praha ho však po kritice už provedených oprav, za které jí plzeňský krajský úřad udělil více než třímilionovou pokutu, určitě nestihne. Podle ředitele památkového odboru pražského magistrátu Jana Kněžínka by mohla být druhá fáze oprav hotová v říjnu. Další fáze však bude pokračovat až za několik let. Město se na ni chce důkladně připravit.


Čtvrtina mladých lidí má seniory za přítěž, napsal deník Právo. Vadí jim, že kvůli nim musí platit vysoké daně a že senioři blokují dobře placená místa. Vyplývá to z jediného reprezentativního průzkumu Věková diskriminace, který se věnuje tzv. ageismu. Na facebooku se více než čtvrt milionu lidí podílí na vzniku skupiny o důchodcích nazvané Jejich revírem je Kaufland, jejich tempo je vražedné. Účastníci sice tvrdí, že jde jen o legraci, příspěvky však ukazují spíše na to, že mladí lidé si na seniorech vybíjejí svou frustraci. Mezigenerační nevraživost v Česku tak začíná být závažný problém, uvádí deník. Podle odborníků je to důsledek čtyřiceti let, kdy se tu neprosazovala generační soudržnost. "Teprve nyní začínáme apelovat na rodinu a snažíme se nacházet mezigenerační vazby,"říká v Právu místostarostka Prahy 4 pro sociální otázky Ivana Staňková.


Ilustrační foto: archiv Radia Praha
Třetina otců chce trávit víc času s dětmi, upozorňují Hospodářské noviny. Tradiční názor, že o děti a domácnost se stará žena a muž je tu od toho, aby vydělával, je na ústupu. Ukázal to průzkum provedený pro ministerstvo práce a sociálních věcí. Jde o vůbec první průzkum zaměřený na problematiku otcovství v Česku. Odpovídalo v něm 1510 mužů mezi 20 a 54 lety. Více než třetina mužů si přitom v průzkumu postěžovala, že se svými dětmi tráví méně času, než si představovali. Jedním z důvodů je i náročné zaměstnání, zaměstnavatelé přitom až na výjimky otce v rodičovství příliš nepodporují. Přitom 61 procent mužů souhlasí s tím, že na výchově dětí i budování kariéry se mají oba rodiče podílet rovnocenně. Po tradičním uspořádání rodiny už volá jen 39 procent mužů. Podle ředitele Ligy otevřených mužů Martina Járy je tu nová generace otců, ovlivněných stylem západní Evropy, kteří jsou ve svých představách o otcovství mnohem liberálnější.