Přehled tisku

zbran1.jpg
0:00
/
0:00

Mladá fronta Dnes obsáhle informuje o další kauze, kterou se deníku podařilo odhalit skrytou kamerou. Reportér Janek Kroupa se vydával za obchodníka se zbraněmi a navázal kontakt s bývalými manažery rakouské zbrojařské firmy Steyr.

Mladá fronta Dnes obsáhle informuje o další kauze, kterou se deníku podařilo odhalit skrytou kamerou. Reportér Janek Kroupa se vydával za obchodníka se zbraněmi a navázal kontakt s bývalými manažery rakouské zbrojařské firmy Steyr. Ta podepsala kontrakt na dodávku obrněných transportérů Pandur pro českou armádu. Manažeři tvrdí, že firma měla připravenou provizi pro politické strany v Česku. Na zákulisních jednáních se zástupci Steyru se měli podílel Stanislav Gross i Jiří Paroubek za ČSSD a Martin Barták z ODS. Jednání se zúčastnil i Karel Kühnl, který spornou zakázku podepsal jako ministr obrany v demisi. Manažeři Steyru v tajně nahraném rozhovoru potvrdili, že uplácení politiků a politických stran je běžnou součástí podobných jednání.


Předseda DS Tomáš Vandas,  foto: ČTK
Deník Právo se ve svém komentáři vrací k rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který rozpustil ultrapravicovou Dělnickou stranu. Autor to hodnotí jako vítězství demokracie v Česku, na druhé straně se ale také zamýšlí nad příčinami extremistických postojů zejména u mladých lidí. Pro extremismus je podle něj příhodná doba. Nikoliv kvůli krizi: extremismus se nerodí z bídy, ale z pocitů frustrace. Ta často žene mladé vzdělané muže s pěknými kravatami na krajní pravici, kde mohou dělat pořádek podle svých představ. Tento smysl pro pořádek ale není vlastní jen frustrovaným mladíkům. Podobné řeči vedou v kdejaké hospodě i jejich taťkové. Jedinou účinnou zbraní proti extremismu je podle autora komentáře posměch a pohrdání většiny slušných lidí. Ta většina ale musí dostat příležitost projevit se, jako tomu například bylo v listopadu 2007 při chystaném náckovském pochodu kolem pražských synagog. "Přemýšlím o tom, kolik lidí by se asi sešlo dnes. Ideály nám slábnou, přibývá frustrace," uzavírá autor v Právu.


Česká a ruská rozvědka "válčí", uvádí Mladá fronta Dnes. A obětí této války jsou novináři. Tou poslední je zpravodaj České televize Josef Pazderka, jehož Moskva v podstatě vypověděla, když mu neprodloužila vízum. Pazderka to potvrdil s tím, že úředník ruského ministerstva zahraničí mu bez obalu řekl, že jde o odvetnou akci za vypovězení ruského zpravodaje Parlamentní gazety z Česka. S Pazderkovou vlastní prací to nijak nesouvisí. V Rusku končí předčasně stejně jako jeho předchůdce Jan Moláček, který před třemi lety doplatil na vypovězení ruského zpravodaje RIA Novosti Leonida Sviridova. Podle českých diplomatických zdrojů ale ani jeden z ruských žurnalistů, kteří z Česka museli odejít, nebyl "ryzím novinářem". Mluvčí kontrarozvědky Jan Šubert odmítá důvody předčasného odchodu českých zpravodajů z Moskvy komentovat. Přiznává ale, že ruské agenty nebo jejich spolupracovníky lze nalézt i mezi ruskojazyčnými novináři akreditovanými v ČR.


Lidové noviny komentují volbu nového ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů. Místo zakladatele ústavu Pavla Žáčka se jím stal renomovaný historik Jiří Pernes. Kritikové Žáčkovi vytýkají neodborné nakládání se spisy StB, jako v případě spisovatele Milana Kundery. Nový ředitel se podle deníku na rozdíl od Žáčka nikdy problematikou estébáckých spisů nezabýval. Důležitější bude, aby prokázal ředitelské schopnosti. Žáčkovi se také vytýkalo, že jeho ústav pracoval na politickou objednávku pravice. Podle autora komentáře se ale Žáček stranicky nechoval. Zpolitizovaný byl ústav snad jen v tom, že mohl vzniknout jedině přes odpor levice. Archivy komunistické tajné policie Žáček otvíral bez ohledu na ČSSD nebo ODS. Navíc všem příštím badatelům zpřístupnil inventář, který jim jednou pomůže proti nevlídným archivářům, píší Lidové noviny.


Podle Mladé fronty Dnes se mohou ministři české vlády na pondělním zasedání kabinetu nechat přeočkovat proti prasečí chřipce. Potvrdila to ministryně zdravotnictví Dana Jurásková, která sama se proti chřipce už očkovat nechala. Chtěla tak demonstrovat, že vakcína je bezpečná. Lidé i lékaři ji totiž stále odmítají a zatím se nechalo očkovat jen 64 tisíc lidí, připomíná deník. Využila se tak jen čtvrtina dosud dovezených vakcín. Jurásková si netroufá odhadnout, kolik ministrů se v pondělí očkovat dá. "Uvidíme", sdělila Právu ministryně.


Ministr zahraničí Jan Kohout chce zlepšit ekonomickou a politickou spolupráci se Sýrií. Informuje o tom deník Právo. Za tím cílem se ministr ve středu vypravil do Damašku. O obnovení politických jednání na vyšší úrovni i zlepšení ekonomické spolupráce jednal i se syrským prezidentem Asadem. Ten ocenil dobré české vztahy s Izraelem, které mohou přispět k řešení současné napjaté situace na Blízkém východě. Sýrie žádá po Izraeli vrácení Golanských výšin a opírá se přitom o rezoluci Rady bezpečnosti OSN. Kohout potvrdil, že urovnání v oblasti si nelze představit bez pokroku v tomto bodě. Podpořil také zájmy českých podnikatelů v oblasti. České firmy tu mají dobré jméno ještě z dob předlistopadového Československa, připomíná Právo.


Foto: ČEZ
Před dvěma týdny šéf elektrárenské společnosti ČEZ své vymahačské komando obhajoval, píší ve svém sloupku Lidové noviny. Tvrdil, že jeho muži se potýkají s ozbrojenými gangy, dostávají se do ohrožení života, snaží se chránit poctivé lidi. Teď obrací a říká, že před dvěma týdny neměl informace, jaké má dnes. Něco se asi děje, soudí deník. Proč ČEZ teď nabízí svá komanda i ostatním elektrárenským firmám? Kdyby bylo vše v pořádku, nedělil by se přece s konkurencí. Nebo že by to s komandy v pořádku nebylo? Co přimělo Romana k obratu? Jisté je, že se ocitl pod tlakem a tlak na šéfa polostátního ČEZu mohou vyvíjet jen opory státu. Za tím budou v dojemné shodě ČSSD a ODS, píší Lidové noviny.


Alimenty se zvýší, a to až na pětinu čistých příjmů, uvádějí Hospodářské noviny. Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová chce sjednotit vyměřování výživného. Soudci dostanou v průběhu března tabulky, které by vyměřování měly sjednotit. Dosud v tom jsou obrovské rozdíly, protože soudci výsledné částky stanovují případ od případu. Podle Kovářové by se alimenty měly pohybovat v rozmezí od 16 do 22 procent čistého příjmu rodiče, který potomka nevychovává. Výše výživného přitom bude záviset na věku dítěte. Člověk s průměrnou mzdou 23 350 korun hrubého by tak na dítě do šesti let posílal měsíčně 3056 korun. Na patnáctileté dítě to ale bude už 4202 korun, píší Hospodářské noviny. Dnes činí průměrná výše alimentů 1577 korun. V praxi soudy přiznávají částky v rozmezí od 500 do 4000 korun měsíčně na jedno dítě.


Michal Březina,  foto: ČTK
I obhájce olympijského zlata ruský krasobruslař Jevgenij Pljuščenko kritizoval rozhodčí na zimní olympiádě ve Vancouveru, kteří poškodili českého závodníka Michala Březinu. Sudí podle ruského krasobruslaře brzdí svým bodováním vývoj krasobruslení. Podpořil i spekulace, že rozhodčí před olympiádou ovlivnil e-mail od jejich amerického kolegy, aby evropským krasobruslařům dávali nižší známky a upřednostnili zámořské a japonské reprezentanty. Toto téma nakousl i Březina, který při olympijském debutu předvedl bezchybný a suverénní výkon, dostal ale jen 78,8 bodu, což ho zařadilo na deváté místo. Podle něj rozhodčí potvrdili známý fakt, že debutanti nemají na olympiádě příliš šancí se reálně prosadit, píše deník.