Přehled tisku

0:00
/
0:00

Všechny hlavní deníky se obsáhle věnují osobnosti muzikologa, publicisty a bývalého prezidentského kancléře Ivana Medka, který zemřel tuto středu ve věku 84 let.

Všechny hlavní deníky se obsáhle věnují osobnosti muzikologa, publicisty a bývalého prezidentského kancléře Ivana Medka, který zemřel tuto středu ve věku 84 let. Mladá fronta Dnes připomíná, že to byl právě jeho hlas s typickou hláškou: Ivan Medek, Hlas Ameriky, Vídeň, na který za totality čekaly miliony lidí u svých přijímačů. Medek jim podle deníku dával informace i sílu přežít komunistické časy. Medkova smrt hluboce zasáhla Václava Havla, jehož prezidentskou kancelář na Hradě Ivan Medek po tři roky vedl.

Na Medkovo působení na Hradě vzpomíná v Lidových novinách například bývalý ministr obrany Luboš Dobrovský. "Všem, svým spolupracovníkům, a dovolím si tvrdit, že i prezidentovi, pomáhal svým klidem k tomu, abychom si ... dokázali vytvořit vztah k tradicím, jejich nositelem byl zakladatel státu, prezident Masaryk," uvádí Dobrovský. Podle Petrušky Šustrové, která na něj vzpomíná ve stejném deníku, patřil Ivan Medek k druhu lidí jako Jiří Loewy nebo Pavel Tigrid, tedy k druhu, který vymírá.


Bruselští úředníci žalují všech 27 států Evropské unie včetně Česka kvůli platům, informuje Mladá fronta Dnes. Evropské komisi se nelíbí, že členské státy odmítají zvednout platy desítkám tisíc euroúředníků o necelá čtyři procenta. Zástupci jednotlivých vlád namítají, že zvedat platy v době krize se nehodí. Brusel však vzkazuje, že výpočet růstu platů si jednotlivé země samy uzákonily. Na žalobě se v úterý shodla celá odstupující komise včetně českého eurokomisaře Vladimíra Špidly. Lidé, kteří pracují v eurokomisích, mají vysoké platy a řady výhod. V Česku je mnoho státních zaměstnanců rádo, že se jejich plat v příštím roce nepropadne, upozorňuje deník.


Lidové noviny informují o dalším skandálu na plzeňských právech: budoucí doktory tam zkoušel muž bez právnického vzdělání. A co hůř, mezi zkoušenými byli jeho známí, kteří jsou zároveň blízcí bývalému vedení fakulty. Jde o psychologa Pavla Prunnera, kterého přitom deník označuje za velmi vlivného muže. Právě jeho psychologický posudek totiž rozhoduje o tom, kdo bude soudcem či státním zástupcem. V republice jsou jen dva psychologové, kteří dělají tyto rozhodující posudky, a Prunner je jedním z nich. Je ale také jedním ze tří "vyvolených", kteří viděli rigorózní práci expremiéra Stanislava Grosse. Kromě něj byli u Grossovy zkoušky jen oponent Daniel Telecký a bývalý proděkan právnické fakulty Milan Kindl.


Kardinál Vlk podle deníku Právo vyvolal rozruch, když na své internetové stránce vyjádřil obavy z islamizace Evropy. V bilančním rozhovoru uvedl, že Evropa zapřela své křesťanské kořeny, ze kterých vyrostla, a může tak čelit nebezpečí, že bude "dobyta" muslimy. Podle katolického kněze a vysokoškolského profesora Tomáše Halíka však příliv muslimů nepředstavuje nebezpečí, ale výzvu. Kardinálovy obavy nesdílí ani bývalý ministr vnitra František Bublan, který byl též katolickým knězem. S kardinálem naopak souhlasí senátor ODS Jiří Oberfalzer, podle něhož problémem západní civilizace je to, že je na rozdíl od islámu příliš korektní.

Podle Hospodářských novin si dává Vatikán s jmenováním nového českého primase na čas. Mnozí katolíci netrpělivě čekali, že jeho jméno budou znát už na Tři krále. Vatikán však dosud nezveřejnil, kdo nahradí současného kardinála Miloslava Vlka. Přesto vedení církve odhaduje, že zpráva z Vatikánu může přijít brzy. Je pravděpodobné, že v ní bude jedno ze tří jmen: Dominik Duka, Jan Baxant nebo Jan Graubner. Kdo bude novým arcibiskupem, je důležité nejen pro věřící. Třeba jen kvůli nekonečným sporům státu a katolické církve o vlastnictví chrámu sv. Víta nebo dosud nevyjasněnému mnohamiliardovému vypořádání státu s církvemi. Tyto citlivé kauzy mají dopad na celou veřejnost, píší Hospodářské noviny.


Lidové noviny komentují situaci na českých školách při výuce angličtiny. Dvacet let po změně režimu tu angličtina pořád kulhá, píše deník. Podle České školní inspekce je její výuka špatná, na základních školách chybí potřebná kvalifikace čtvrtině a na středních dokonce třetině pedagogů. Typické české dítě prochází hodinami angličtiny prakticky netknuté. Tento nedostatek nemůžeme svádět jen na tradiční biflování, které je v našich školách stále ještě pozůstatkem rakousko-uherského školství. Je potřeba, aby ministerstvo školství sebralo odvahu a vytvořilo z angličtinářů a dalších učitelů cizích jazyků kastu s řádově vyššími platy, nežli mají jejich kolegové ve sboru.


Podle deníku Právo více než desetina domácností přiznává, že topí odpadky, jako jsou například PET lahve. Vyplývá to z bleskové ankety Práva na serveru Novinky.cz. Na přímou otázku, zda využívají k topení také odpadky z domácnosti, odpovědělo na serveru procent respondentů naopak uvedlo, že je lepší odpadky spálit, nežli je vyhodit. 70 procent respondentů naopak uvedlo, že odpadky recykluje. Anketa vznikla v reakci na úterní článek, ve kterém deník informoval o tom, že Česká inspekce životního prostředí nemá zákonné páky, jak obyvatele, kteří odpadky spalují, potrestat. Na rozdíl od podnikatelských subjektů totiž lidé nemají povinnost inspektory životního prostředí do své domácnosti vpustit. Na spalovače odpadků, kteří v širokém okolí zamořují vzduch, jsou krátké i obce.


Lidové noviny informují o pamětech, které v závěru loňského roku vydal bývalý komunistický premiér Lubomír Štrougal. Podle recenzenta však zklamou všechny, kdo od nich očekávali svědectví ze zákulisí normalizační politiky nebo hlubší reflexi komunistické vlády. Kniha Paměti a úvahy se naopak vyznačuje selektivní pamětí, povrchností, obhajobou minulého režimu a tepáním zlořádů kapitalismu. Jako historický pramen jsou téměř nepoužitelné, hodně však vypovídají o svém autorovi. Jedním z mála sympatických rysů Štrougalových Pamětí je několikrát zdůrazněná lítost nad represemi 50. let. Zároveň ovšem tvrdí, že za represe nemůže celá strana. Svou činnost ve vedení strany i státních funkcích obhajuje: dělal jsem poctivě svou práci, píše v Pamětech.


Hospodářské noviny informují o dalším životopise slavné české prvorepublikové herečky Lídy Baarové. Mezi mnoha povrchními bulvárními spisky, které hledají jen pikantní detaily z hereččina života, se tu a tam objeví kniha, která si zaslouží pozornost, píše autor. Má přitom na mysli knihu Josefa Škvoreckého Útěky, která se na českých knižních pultech objevuje vůbec poprvé od svého vydání v torontském vydavatelství Sixty Eight Publishers v r. 1983. Škvorecký před čtvrtstoletím pořídil s Baarovou více než osmnáctihodinovou nahrávku, na níž herečka zřejmě vůbec poprvé v životě otevřeně vzpomíná na svou kariéru. Přepis nahrávek strhne čtenáře od první stránky, soudí Hospodářské noviny.


Nebezpeční psychotici budou mít volnější režim, upozorňuje Mladá fronta Dnes. Mohou za to nové zákony. Dosud platilo, že člověk, který vysadil předepsané léky a kvůli následné nepříčetnosti někoho zabil, dostal sice sníženou trestní sazbu, musel se ale podrobit ochranné léčbě. Nový trestní zákoník zachoval jen to, že ochranná léčba je povinná pouze tehdy, pokud si člověk přivodí nepříčetnost alkoholem. Právě tento týden přitom opustí výchovný ústav devatenáctiletý mladík, který před šesti lety zabil třináctiletou spolužačku v Kmetiněvsi. Skončí mu ochranná výchova, a protože čin spáchal jako dítě, nikdo mu nemůže nařídit nic, ani další ochrannou léčbu, uvádí Mladá fronta Dnes.