Lidové noviny kritizují jednoho z nejpopulárnějších politiků, místopředsedu ČSSD a bývalého ministra financí Bohuslava Sobotku, za to, že chce mezi odcházející manažery ČSA rozdělit 120 milionů. Činit nákladná rozhodnutí těsně před odchodem z vedení patří k největším nectnostem české politiky, píše deník.
Bohuslav Sobotka
Lidové noviny kritizují jednoho z nejpopulárnějších politiků, místopředsedu ČSSD a bývalého ministra financí Bohuslava Sobotku, za to, že chce mezi odcházející manažery ČSA rozdělit 120 milionů. Činit nákladná rozhodnutí těsně před odchodem z vedení patří k největším nectnostem české politiky, píše deník. Zemanova vláda tak podepsala smlouvu o Gripenech, Karel Kühnl zase nakoupil pandury. Nyní do této řady přibyl i Bohuslav Sobotka, který před třemi roky, doslova v poslední chvíli, nežli opustil ministerstvo financí, rozhodl o vysokých odměnách, které si má každoročně vyplácet vedení ČSA. Jako základ pro výpočet odměn se přitom bere výsledek hospodářsky neúspěšného roku 2005. Tomu se říká bezpečnost bezpracného zisku, soudí Lidové noviny. Současný ministr financí Eduard Janota už dal najevo, že bude hledat možnost, jak výplatě tak vysoké odměny zabránit. Podle něj je taková suma vzhledem ke ztrátovému hospodaření firmy neadekvátní. Bývalý šéf ČSA Radomír Lašák se ale proti krácení odměn brání. V Lidových novinách se pozastavil nad tím, že ministr financí nabádá k nedodržování jednoznačně uzavřených smluv.
Marta Kubišová u soudu, foto: ČTK
Komentář Mladé fronty Dnes se vrací k soudní při mezi zpěvačkami Martou Kubišovou a Helenou Vondráčkovou o milionové odškodné za zrušenou šňůru koncertů bývalé skupiny Golden Kids. Koncerty nebyly podle Marty Kubišové dostatečně připravené, proto odmítla vystupovat. A soud jí dal za pravdu. Verdikt sice není pravomocný, ale na dobrou zprávu to podle autorky komentáře stačí. Vlastně na dvě dobré zprávy, o morálním vítězství a výhře zdravého rozumu. To první je nasnadě: Kubišová nesměla za normalizace zpívat - na rozdíl od své kolegyně. I kdyby Vondráčková byla tisíckrát v právu, slušnost velí, aby nad finanční ztrátou mávla rukou. Chybí-li velkorysost, nabízel se alespoň obyčejný pragmatismus. Žalovat právě Kubišovou je totiž krok k potupné veřejné sebevraždě, píše se v Mladé frontě Dnes. Morálka ale často spadá do jiné kategorie než spravedlnost. Tím víc potěší, když se s nimi spojí věcný selský rozum.
Praha hledá viníka za Opencard, ne však u sebe, napsaly Hospodářské noviny. Tři roky tvrdili představitelé pražského magistrátu, že projekt elektronické karty je dobrá věc. Karta měla sloužit jako jízdenka v městské hromadné dopravě, ale i při parkování, vstupu do městských kulturních zařízení nebo nákupech. Nyní ale audit ukázal, že projekt za 900 milionů korun, které na něj město vydalo, nestál. Pražští politici se ale tváří, že se jich problém netýká. Stejný náměstek Rudolf Blažek, který ještě v červnu tvrdil, že výdaje na Opencard jsou v souladu s odhadovanými náklady, nyní celý projekt zpochybnil. Sám financování zastavil a nyní se staví do role zachránce, který vzniklý problém vyřešil. Primátor Pavel Bém si nechává zpracovat vlastní audit, a pokud prokáže i Blažkovo selhání, nepochybně svého soka ve vedení pražské ODS "vykoupe". Podle něj Blažek nese přinejmenším politickou odpovědnost, nicméně podpis pod memorandem o Opencard z roku 2006 patří právě Bémovi, připomínají Hospodářské noviny.
Foto: ČTK
I starosta Prahy 5 Milan Jančík (ODS) se v kauze plzeňských práv zaštiťuje mrtvou učitelkou, píše deník Právo. Zápočty z obchodního práva měla kontroverznímu starostovi dát docentka Miroslava Bartošíková. Dosvědčit to ale nemůže, protože zemřela už před třemi lety. Podle deníku to připomíná případ chomutovské primátorky Ivany Řápkové z ODS, která se pro změnu oháněla zesnulým docentem Jiřím Pipkem. Jančíkovi stejně jako Řápkové nesedí údaje o zkouškách a zápočtech v elektronickém systému školy s daty, jimiž disponuje katedra. V Jančíkově případu je těch pochybností ale méně, připouští Právo, protože docentka Bartošíková skutečně vedla semináře a zkoušela studenty. Podle současného vedoucího katedry obchodního práva Karla Eliáše zřejmě jen zapomněla nahlásit zápočty. Rektor Západočeské univerzity však Milana Jančíka požádá, aby se školou spolupracoval. Starostovi se ale nelíbí rektorovy výroky o jeho nestandardním studiu a žádá po něm vysvětlení, uzavírá deník.
Na epidemii prasečí chřipky se půjde s rozumem, napsaly Lidové noviny. Ministerstva zdravotnictví a práce se dohodly na velmi rozumném opatření. V krajích, kde je vyhlášena epidemie, nemusejí pacienti spěchat k lékaři pro neschopenku hned první den, stačí, když ho navštíví do pěti dnů. Nebudou tak jednak šířit nemoc dál, a navíc v prvním náporu nemoci člověk sotva leze. Námitku, že toto opatření budou pacienti hromadě zneužívat, nelze brát vážně. Zabrání tomu především doba prvních tří dnů, kdy se nemocenská nevyplácí. Pokud někdo systém přece jen ošidí, nebudou takové škody zásadní a nepřesáhnou obvyklou míru. Nápad jde správným směrem, protože sází na zdravý rozum. Pár simulantů si možná zamne ruce, ale daleko většímu počtu pacientů i lékařů se uleví.
Lidé mají čím dál víc informací o tom, jak se kde léčí. Přesto má ale pořád skoro polovina Čechů pocit, že toho ví o své vlastní nemocnici málo. S odvoláním na výsledky průzkumu společnosti HealthCare Institute (HCI) mezi 35.000 pacienty to píšou Hospodářské noviny. Z průzkumu firma sestavila tři žebříčky nemocnic: podle spokojenosti pacientů, spokojenosti zaměstnanců a finančního zdraví. Absolutním vítězem je podle všech těchto tří kritérií nemocnice ve Strakonicích. Po ní následuje Vojenská nemocnice Olomouc a nemocnice v Třinci. Z fakultních nemocnic pak Všeobecná fakultní nemocnice (VFN) v Praze, následovaná ostravskou fakultní nemocnicí a pražskou Thomayerovou FN. Nejvíce lidi zajímá, jak se k nim budou lékaři a sestry v nemocnici chovat, jak kvalitní je v nemocnici zdravotní péče a v jak hezky vybavených pokojích a ordinacích se budou léčit.
Praha a Paříž byly nejkreativnějšími centry surrealismu, uvádí deník Právo ve své příloze Salón. Připomíná, že v německém Ludwigshafenu byla minulý týden otevřena rozsáhlá výstava o surrealismu, která se stala senzačním triumfem pro českou avantgardu. Obrazy Toyen tu visí vedle maleb Salvatora Dalího a koláže Jindřicha Štyrského vedle koláží Maxe Ernsta. Hamburský umělecký měsíčník Art dokonce napsal, že nyní je už zcela zřejmé, že surrealismus měl dvě nejkreativnější centra - Paříž a Prahu.
Lidové noviny informují o záměru Jihomoravského kraje vybudovat v Brně - Pasohlávkách lázně. Minerální voda v Pasohlávkách, která má prokazatelně léčivé účinky, zůstávala dosud bez užitku. Teď by měla pomoci léčit krizi na jižní Moravě, píše deník. Kolem jejích pramenů vyroste nový lázeňský areál. Kraj si kvůli tomu chce vypůjčit až stovky milionů korun. Hejtman Michal Hašek však zdůraznil, že bude financovat infrastrukturu, samotné lázně však provozovat nebude. V místě tak ale vznikne řada nových pracovních míst. Tvůrci projektu plánují, že termální lázně a další součásti rozsáhlého rekreačně-ozdravného komplexu by mohly být dokončeny do čtyř let. Jeho součástí má být i akvapark, podobný tomu, který je v blízkých rakouských lázních Laa. V lázních se budou loučit především revmatická, kožní a ženská onemocnění.
