Přehled tisku

Mladá fronta Dnes komentuje poslední kroky bývalého ministra vnitra Ivana Langra, který se pustil do ostré kritiky svého nástupce Martina Peciny. Nelíbí se mu například to, že Pecina svým prvním náměstkem udělal frekventanta kurzů StB a bývalého šéfa protidrogové centrály Jiřího Komorouse nebo že mládež, která házela vajíčka po Jiřím Paroubkovi, označil na nacisty. Podle komentátora se ale Pecina Langrovi jenom směje. Sází oprávněně na to, že místopředseda ODS je nepopulární a lidé mu neuvěří. Nemluví ale z Langra spíš strach z toho, že ministerstvo vnitra pod Pecinovým vedením bude před říjnovými předčasnými volbami vytahovat různé zprávy, sledovačky a odposlechy? - ptá se deník.

---

Ministr vnitra Martin Pecina chce krajům zakázat proplácení poplatků. Kraje totiž podle něj nevybíráním poplatků porušují zákon. Informují o tom Hospodářské noviny. Jestli hejtmani nezačnou poplatky vybírat nebo radikálně nezmění způsob jejich vracení, tak je k tomu ministr prý donutí. Ministerstvo vnitra může zrušit jakékoli krajské usnesení a kraje musí jeho rozhodnutí do 60 dní splnit. Pak se sice mohou bránit u soudu, ale než padne verdikt, musí rozhodnutí Peciny respektovat. Hejtmani se proti Pecinovu rozhodnutí hodlají bránit, uvedly HN.

---

Státní maturity zřejmě čeká další odklad. Jak uvádí Mladá fronta Dnes, proti jsou už obě nejsilnější strany. K občanským demokratům se přidala i ČSSD. Podle sociálně demokratického poslance Vítězslava Jandáka, jehož strana státní maturity dosud podporovala, se vše zadrhlo za exministra školství za zelené Oldřicha Lišky. Proti státním maturitám ostře brojí Olga Zubová z Demokratické strany zelených, která je na kandidátce sociálních demokratů. Ministryně školství Miroslava Kopicová ale stále doufá, že projekt státních maturit obhájí. Poslancům chce vysvětlit, co by se stalo, kdyby se maturity odložily. Přípravy stále odkládaných státních maturit už stát přišly na čtvrt miliardy korun, uvádí deník.

---

Lidovci směřují k poloze regionální strany, soudí komentátor Lidových novin. Vede ho k tomu mimo jiné návrh lidoveckého exhejtmana Stanislava Juránka, který by chtěl zavést zvláštní alkoholový režim na jihomoravských vinařských cyklostezkách. Lidovecký kandidát Jiří Koliha by zase rád prosadil, aby na jižní Moravě mohli mít řidiči vyšší promile alkoholu v krvi. Zdůvodňuje to tím, že místní vinaři jsou prý zvyklí víc pít. Opíjení se podle autora komentáře zřejmě na jižní Moravě etabluje jako zásadní lidovecké předvolební téma. Lidovci vždy měli tendenci k ochraně partikulárních zájmů. Už v těchto volbách se jim přitom může reálně stát, že přestanou být celostátní stranou. Pak by této své nátuře mohli holdovat naplno, uzavírají Lidové noviny.

---

Expremiér Miloš Zeman nevzdává svůj boj s kůrovcovou kalamitou na Šumavě. Nelíbí se mu přístup, kdy se stromy napadené kůrovcem nechávají ležet na místě. V otevřeném dopise proto vyzval ministra životního prostředí Ladislava Mika a šéfa Národního parku Šumava Františka Krejčího, aby se na místě přesvědčili, jak kůrovec šumavské hvozdy poničil. O dopise informuje deník Právo. Bezzásahový přístup ke kůrovcové kalamitě, který Miko s Krejčím prosazují, Zeman označil za škodlivý a likvidační. Kritizuje i Mikovo prohlášení, že lesy na Šumavě nemají hospodářskou funkci. Poukázal přitom na to, že právě zde byl postaven Schwarzenberský plavební kanál, po němž se vytěžené dřevo plavilo až do císařské Vídně. Žili snad naši předkové v pralese? - ptá se Zeman ve svém dopise Mikovi. Společnou návštěvu Šumavy navrhuje na 5. září. Sám už jednou poničené lesy zhlédl z vrtulníku.

---

Filmový režisér Filip Renč se stejně jako před třemi roky stane autorem předvolebních klipů ODS. Informaci Právu potvrdil tiskový mluvčí ODS Martin Kupka. Režisér Renč vytvořil už před sněmovními volbami v roce 2006 pro občanské demokraty videoklip, ve kterém legendární archeolog Indiana Jones nachází cestu z katakomb socialistické vlády pomocí nového symbolu ODS - modrých turistických šipek.

---

Češi za volání z mobilů platí daleko víc než jinde, píše Mladá fronta Dnes. Podle srovnání Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj je volání v Česku mezi 29 vyspělými zeměmi čtvrté nejdražší. Hůře jsou na tom už jen v USA, Španělsku a Kanadě. Příčinou drahoty je podle odborníků slabá konkurence. Podle experta na mobilní komunikaci Patricka Zandla přitom příchod dalšího operátora není reálný. Chybějí totiž volné frekvence, uvádí Mladá fronta Dnes.

---

Domácí velké podniky, jako jsou například ČEZ, Agrofert Holding či PPF, využívají problémů některých firem v oboru a rozšiřují svá impéria. Podle analytiků by tak řadu odvětví mohla čekat značná koncentrace pod nadvládou několika nejsilnějších hráčů. Informují o tom Lidové noviny. V Česku přitom podle listu skupování majetku začíná překvapivě brzo před celkovým oživením ekonomiky. "Skupina PPF v poslední době zvýšila svou akviziční činnost a aktivně vyhledává investiční příležitosti," potvrdil deníku mluvčí holdingu podnikatele Petra Kellnera Alexej Bechtin. S PPF například spolupracuje i česko-slovenská skupina J&T a obě firmy letos vytvořily společný holding, který má mimo jiné sloužit právě k nákupům firem.

---

Tržby textilních a oděvních firem v Česku se v prvním pololetí propadly o 17 procent, proti loňsku se navíc o čtvrtinu snížil také počet zaměstnanců v odvětví. Vyplývá to z odhadů Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu (ATOK), které zveřejnila Mladá fronta Dnes. Největší propad textilnictví v tuzemsku nabralo již loni. Naopak v prvním letošním pololetí stagnuje. Kvůli obrovskému úbytku zakázek odešla za poslední rok asi třetina všech zaměstnanců textilních firem. Spolu s oděvními a kožedělnými společnostmi dnes textilky zaměstnávají asi 38.000 lidí. V celém odvětví panuje silná nedůvěra a reálně hrozí, že další textilní firmy položí pouhé poplašné zprávy nebo účelově podané insolvenční návrhy, poznamenává deník.

---

V Praze denně přibývá domů, jejichž fasády jsou "ozdobeny" grafitti. Město se sprejery bojuje už řadu let, připomíná deník Právo. Druhá městská část znovu vypisuje tendr na firmu, která by domy před grafitti chránila. Na letošní rok radní vyčlenili na tento účel částku deseti milionů korun. Radnice slíbila, že tato služba bude k dispozici i soukromým vlastníkům domů, podmínkou však je, že musejí mít opravenou fasádu. Firma na ni do výšky tří metrů nanese speciální postřik, díky němuž lze grafitti z omítky snadno odstranit. Ošetření fasády i případné odstranění grafitti pak zaplatí městská část. Speciálním postřikem chce Praha 2 ošetřit přes tři tisíce domů, ještě letos by ochranu mohlo dostat šest set domů.