Přehled tisku

Jiří Presl a Jiří Janeček (vpravo), foto: ČTK
0:00
/
0:00

Hospodářské noviny se věnují probíhající volbě nového ředitele České televize. Rada ČT ve středu vybrala z adeptů pětici, která postupuje do užšího výběru. Je mezi nimi i současný ředitel. Jiří Janeček vyhrál první malou bitvu, píše deník. Na středečním jednání totiž prosadil malou změnu statutu, z které vyplývá, že pokud rada nezvolí jeho nástupce do 16. července, bude televizi řídit její provozní ředitel a Janečkův známý Vladimír Karmazín.

Jiří Presl a Jiří Janeček (vpravo), foto: ČTK
Hospodářské noviny se věnují probíhající volbě nového ředitele České televize. Rada ČT ve středu vybrala z adeptů pětici, která postupuje do užšího výběru. Je mezi nimi i současný ředitel. Jiří Janeček vyhrál první malou bitvu, píše deník. Na středečním jednání totiž prosadil malou změnu statutu, z které vyplývá, že pokud rada nezvolí jeho nástupce do 16. července, bude televizi řídit její provozní ředitel a Janečkův známý Vladimír Karmazín. "Podle nevyřčených politických přání to přitom měl být současný ředitel zpravodajství Milan Fridrich," píše deník. A pokračuje: "Janečkovi se tím podařilo narušit scénář volby, na které se v zákulisí údajně dohodly špičky ODS a ČSSD. Ještě před pár dny se přitom zdálo, že Janeček svůj boj prohrál."

Hospodářské noviny v jiném článku poukazují na to, že Janeček i Karmazín jsou bývalí komunisté, kteří společně pracovali v jižních Čechách. Karmazín působil u SNB a později u Policie. Deník také otiskuje rozhovor s předsedou Rady ČT Jiřím Baumrukem. Ke spekulacím o politických vlivech při volbě ředitele Baumruk říká, že o nich nic neví. "Ty se objevují od letošního února, kdy jsem si přečetl, co všechno provedl Janeček. Pak jsem si četl, co všechno provedl Fridrich, teď jsem zvědav, co provedli ti další, co někam postoupili. Je mi smutno, jakým způsobem se to dělá, možná proto mi nikdo nevolá, protože se to řeší jinudy. Já opravdu nevím,"říká Baumruk Hospodářským novinám.


Anna Poláková s rodinou, foto: Jana Šustová
Médií se dotýká týká i další zpráva, kterou přetiskují všechny hlavní deníky. Redaktorka Českého rozhlasu požádala na konci května v Kanadě o azyl. Jednačtyřicetiletá Anna Poláková byla vedoucí romského vysílání Českého rozhlasu. Kvůli pronásledování požádala o azyl celá její rodina s manželem, třemi dětmi, zetěm a vnučkou. "Smutné na tom je, že všichni jsou velmi slušní lidé. Všichni pracovali, dcera paní Polákové studovala vysokou školu," cituje Právoředitelku zpravodajských stanic Českého rozhlasu Hanu Hikelovou. O jejich odchodu se dozvěděla z e-mailu, který přišel v noci na pondělí přímo z Toronta. Poláková v něm uvedla, že její rozhodnutí nijak nesouvisí s prací v Českém rozhlase, píše Právo.


Počet konkurzů byl v Česku za prvním letošní čtvrtletí nejvyšší za posledních pět let. Zbankrotovalo celkem 356 firem, což je zhruba o pětinu víc než ve stejném období loni. U právnických osob byl nárůst více než čtvrtinový. Píšou to Hospodářské noviny na základě analýzy Czech Credit Bureau, kterou mají k dispozici. Podle odborníků bude letos kvůli propadu objednávek a finančním potížím způsobených hospodářskou krizí nárůst bankrotů dvojnásobný, píšou. "Firmy se dosud nepřizpůsobily poklesu poptávky a projídají svoje finanční rezervy,"řekl listu jednatel společnosti Coface Czech, která se zabývá řízením a správou pohledávek, Radek Laštovička. Bankrotová nákaza se od tradičních tuzemských výrobců porcelánu a skla rozšířila do všech oblastí. V konkurzu se nedávno ocitla například energetická firma Moravia Energo. Ve středu do insolvenčího řízení upadla společnost PRO LEN Ivanovická, která se zabývá praním a žehlením textilu. Problémy s platbami má třeba i kroměřížský výrobce alternátorů Magneto, který je v insolvenčním řízení od května. Čtyři měsíce má na vyřešení finanční situace internetový obchod Vltava.


Foto: Štěpánka Budková
Banky v Česku nemají zájem o peníze, které jim k využití nabízí Česká národní banka. Ta od loňského října přichází s možností krátkodobých půjček pro banky, aby jim pomohla v případě nedostatku likvidity. Banky ale naopak peníze do ČNB ukládají. V eurozóně je přitom situace opačná a Evropská centrální banka musí peníze na trh dolévat. Píše to čtvrteční vydání deníku E15. Podle listu vyplývá z údajů ČNB, že například tento týden měly banky možnost půjčit si peníze ve čtyřech tendrech a naopak si přebytek likvidity uložit. Půjčku, přesněji dodávací repooperaci, nevyužil nikdo, naopak si banky v ČNB uložily jednou 58 a podruhé 49 miliard korun. ČNB bude i přes malý zájem komerčních bank v nabídkách likvidity pokračovat. "Zrušení dodávacích repooperací zatím ČNB neplánuje, protože pro komerční banky představuje tento instrument určitou garanci likvidity státních dluhopisů,"řekl Petrůš s tím, že banky také mohou lépe plánovat své strategie financování.


Na stránkách věnovaných kultuře si deníky všímají například zpřístupnění díla Karla Čapka na internetu, premiéry hry Kellyho McAllistera Cesta hořícího muže v divadle Na Zábradlí a ocenění díla Milana Kundery cenou Nadace Simone a Cino del Duca. "Když se říká, vyhráli jsme zlato v hokeji, mohlo by se i jásat: dostali jsme cenu v literatuře. Ano, my! Ovšem sedět v té nadaci nějaký Čech, nedostal by Kundera nic. I tak se zas vyhrnou všelijaké pochybnosti a podivná témata, počínaje otázkou, je-li světoznámý Kundera vlastně vůbec ještě Čech, a konče úvahou o vyčichlosti jeho zastaralých románů. Tak už to u nás chodí!" povzdechl si komentátor Mladé fronty dnes. Ve svém sloupku autor uvažuje i o Nobelově ceně pro Kunderu. Soudí, že "Nobelovu cenu by ostuda, že ji Kundera ještě nemá, měla dávno mrzet."