Deníky komentují sestavování úřednické vlády Jana Fischera a všímají si i demonstrací proti extremismu, které se odehrály v řadě českých a moravských měst.
Jan Fischer, foto: ČTK
Deníky komentují sestavování úřednické vlády Jana Fischera a všímají si i demonstrací proti extremismu, které se odehrály v řadě českých a moravských měst. Mimo jiné pokračujícím debatám o podobě nového kabinetu se věnuje autor komentáře v deníku Právo. Jan Fischer ve čtvrtek oznámil, že nominoval své muže na post ministra financí, průmyslu a obchodu a spravedlnosti. To ale lídry tří stran pobouřilo, mluvili dokonce o tom, že takový kabinet při hlasování ve sněmovně nezíská důvěru. Nakonec se designovaný premiér s politickými lídry dohodl, že strany předloží nové nominace. Fischer předvedl vzpouru proti stranám, jež ho instalovaly. Měla ovšem kapesní formát a skončila v embryonálním stadiu, ač se jí dostalo souhlasného pokyvování z Hradu, napsal komentátor. Podle něj tím designovaný premiér v komické podobě poukázal na neschopnost českých představitelů hrát svou úlohu s pokorou před společností, které by měli sloužit.
Také Hospodářské noviny se zamýšlejí nad uvedeným Fischerovým manévrem, když si chtěl tři důležité ministry vybrat sám. Taková smělost mu teoreticky měla přinést sympatie. Ale nepřináší, míní autor. Mimo jiné píše, že Fischer nenabídl žádné podstatné důvody svého jednání, jež by se daly sdílet. Uniká nám třeba, v čem by byl právník Úřadu vlády, který dosud nic neřídil, lepším ministrem spravedlnosti než šéfka Justiční akademie. Nebo jak by šéf Svazu průmyslu a obchodu Jaroslav Míl získával podporu pro ohlášené "brutální škrty" ve státním rozpočtu, pokud jeho dosazení na finance namíchne ČSSD i ODS, poznamenávají Hospodářské noviny.
Téměř osmdesát procent lidí důvěřuje designovanému premiérovi Janu Fischerovi - tak zní výsledek bleskového průzkumu, který si nechaly zpracovat Lidové noviny. Podle závěrů průzkumu by si nový předseda vlády měl více věřit, vybírat ministry, jaké sám uzná za vhodné, a nedat na stranické nominace. Premiér Fischer přesto o víkendu politikům ustoupil. Zatímco ještě v pátek trval na vlastních lidech na ministerstva financí, spravedlnosti a průmyslu, nyní své kandidáty stáhl. Podle informací Lidových noviny jsou mezi novými kandidáty na ministry financí a průmyslu a obchodu současní náměstci na těchto vládních úřadech, Eduard Janota, respektive Martin Tlapa.
Autor poznámky v Mladé frontě Dnes připomíná několik hesel, kterými ČSSD láká voliče před volbami do Evropského parlamentu. Socialisté slibují sociální jistoty či třeba "už žádné snižování přídavků na děti". Samozřejmě, že europoslanci, ti nejlépe placení čeští mužové a ženy, nerozhodují o dětských přídavcích. Ale co? Jako tahák, jak nepříliš informované, zato podomácku, či chcete-li po česku, vystrašené voliče přitáhnout k volební urně, to může fungovat báječně, napsala Mladá fronta Dnes. Zamýšlí se současně nad platy europoslanců. Od letošního léta budou europoslanci brát plat dvě stě tisíc měsíčně, k tomu dalších sto tisíc měsíční paušál na vlastní využití a půl milionu na odměny pro svůj tým poradců a sekretářek. Novinkou bude, že po odchodu z parlamentu a nástupu do penze dostanou vysloužilí poslanci 94.000 měsíčně, uvedl autor. Jde podle něj zkrátka o zlatý důl, jak si jej europoslanci sami zavedli. Nebyli to jen ti čeští a nebyli to jen sociální demokraté, samozřejmě. To by nebylo korektní tvrdit. Nicméně v případě ČSSD mi propast mezi volebními sliby pro voliče a povolební realitou pro poslance v Bruselu připadá jako obzvlášť skandální, píše autor.
Foto: ČTK
Strategie boje proti extremismu počítá mimo jiné s tím, že stát bude důsledně rozpouštět demonstrace radikálů a rychle trestat násilníky. Napsaly to Hospodářské noviny s tím, že návrh strategie získaly. Vláda chce podle listu ve spolupráci s justicí zřídit "speciální mobilní cely", kde by se hned po střetu neonacistů s policií odehrály rychlé soudy. Předseda ČSSD již dříve navrhl ustavení takzvaných mobilních soudů, které by na místě řešily spory s extremisty podobně, jako to funguje u násilníků na fotbalových stadionech. Hospodářské noviny v souvislosti s vládní strategií boje s extremismem rovněž píší, že policisté by také měli co nejvíc využívat nový policejní zákon. Konkrétně jde prý o paragraf, podle nějž smějí bez povolení soudu vstupovat do "živnostenských provozoven", tedy i do restaurací, kde se třeba konají neonacistické koncerty, které se ale "tváří" jako oslavy narozenin. Stát chce podle deníku také sepsat pro starosty obcí kalendář rizikových dní a také "kuchařku" toho, co jim dovolují zákony.
Foto: ČTK
Komentátor Lidových novin si všímá nedělních demonstrací stovek Romů, kteří ve 14 městech republiky protestovali proti vzrůstajícímu extremismu v Česku. Řetězovou demonstrací reagovali na žhářský útok na romskou rodinu ve Vítkově na Opavsku, při níž byli popáleni tři lidé. Česká společnost má kliku, že protesty, jimiž zdejší Romové reagují na rasové vraždy, jsou tak klidné. Pokud se tato věta komukoliv nelíbí, nechť si odpoví na jednu prostou otázku: Jak by reagovali američtí černoši či barevní mladíci z pařížských předměstí, kdyby tam žhářský útok způsobil totéž co ve slezském Vítkově?, uvedl autor. Dodal, že v Chomutově museli Romové svou akci předčasně rozpustit, když na ně zaútočili extremisté. Kdy začne policie účinně chránit ty, kteří jsou napadáni? Až se budou zapalovat auta a rabovat obchody?, končí svůj komentář v Lidových novinách otázkou.
Přírodovědné a společenskovědní obory učí na českých základních a středních školách v řadě případů učitelé bez potřebné pedagogické kvalifikace. Uvedly to Hospodářské noviny s odvoláním na zprávu České školní inspekce. Inspektoři prý zjistili, že loni nemělo příslušné pedagogické vzdělání pro matematiku, fyziku, biologii nebo chemii na základních školách více než 25 procent učitelů. Na středních školách je to údajně necelá pětina kantorů. Podobná situace prý panuje u oborů, jako jsou dějepis a základy společenských věd. "Personální předpoklady pro výuku přírodovědných předmětů jsou hodnoceny jako rizikový stav. Na prvním stupni a v malých školách nesplňuje požadavky na tuto kvalifikaci až 35,5 procenta pedagogů. Neuspokojivá je také situace ve společenskovědních předmětech. V malotřídních školách nemá odbornou kvalifikaci 30 procent učitelů," citovaly Hospodářské noviny nejnovější zprávu inspekce. Inspektoři podle deníku zkoumali situaci v přírodovědném a společenskovědním vzdělávání v 600 mateřských, základních a středních školách.
Ani v období recese nehrozí českým domácnostem problémy s klesajícími příjmy a zadlužením, tvrdí deník Právo. Podle něj v Česku zřejmě nelze očekávat podobnou situaci jako v USA, protože například 13 procent českých domácností, které si vzaly hypotéku, patří spíše k bonitním a zároveň jim v důsledku finanční krize většinou nehrozí ztráta zaměstnání. Každá rodina by si přesto měla udělat inventuru, jaké jsou její finanční možnosti. Podle toho si pak stanovit strategii další existence, doporučuje deník Právo.
O tom, že každé desáté pole v Česku je řepkové, píše Mladá fronta Dnes. Žlutě kvetoucí rostlina se stala hitem českého zemědělství. Rok od roku se ji v Česku pěstuje více, a to hlavně proto, že olej z ní se přidává jako ekologická přísada do nafty. Pro farmáře je to nejziskovější plodina, která sice není snadná na pěstování a vyčerpává půdu, ale za to jí lze pěstovat i v podhorských oblastech. Zatímco před šesti lety zemědělci osázeli řepkou 250 tisíc hektarů polí, loni to bylo už 357 tisíc. Ploch osázených řepkou bude i příští roky pravděpodobně přibývat, píše Mladá fronta Dnes.
