Lidové noviny v komentáři nazvaném Pane Putine, díky za každé mrazivé ráno, komentují současnou kritickou situaci kolem dodávek ruského plynu do Evropy. Pokud jste si mysleli, že Rusko je spolehlivý partner, kvůli kterému není třeba prolamovat limity těžby hnědého uhlí a chystat další jaderné bloky, kladou vám současné mrazy bez plynu zásadní otázku: co jiného může zpochybnit vaše jistoty, než současné chování Ruska? - ptá se autor komentáře.
Foto: ČTK
Lidové noviny v komentáři nazvaném Pane Putine, díky za každé mrazivé ráno, komentují současnou kritickou situaci kolem dodávek ruského plynu do Evropy. Pokud jste si mysleli, že Rusko je spolehlivý partner, kvůli kterému není třeba prolamovat limity těžby hnědého uhlí a chystat další jaderné bloky, kladou vám současné mrazy bez plynu zásadní otázku: co jiného může zpochybnit vaše jistoty, než současné chování Ruska? - ptá se autor komentáře. Změnu uvažování musí vždy podnítit nějaký otřes. Loni to shrnul vyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška: "Evropa potřebuje týdenní blackout... Aby maso pochodovalo z mrazáku. Protože týdenní blackout maže civilizaci." V nynějších mrazech by sice maso nepochodovalo, ale můžeme si říkat: Pane Putine, díky, že nám otvíráte oči, píší Lidové noviny.
Sladíme Evropu, foto: ČTK
Komentář Mladé fronty Dnes se vrací k slavnostnímu představení v pražském Národním divadle, které zahajovalo naše půlroční předsednictví v Evropské unii. Jeho mottem bylo Sladíme Evropu, což je podle komentátora nepřeložitelná slovní hříčka, která může také znamenat, že to Evropě osolíme. Na konci předsednictví bude asi naším heslem: Jsme solí Evropy. Nebo sůl nad zlato - zlato totiž nebude, píše autor. Připomíná také, že prezident Klaus si představení, které navštívila celá Evropská komise, nechal ujít. O mnoho ale podle deníku nepřišel. Kus nevybočil z tradice besídek, jejichž minulost sahá až k pořadu Ein Kessel Buntes. Dokonce i názory Václava Klause byly přítomny. Svůj odpor proti lisabonské smlouvě dávali před divadlem najevo ultranacionalisté a bývalá komunistická prezidentská kandidátka, europoslankyně Jana Bobošíková. - České slazení začalo skvěle, uzavírá komentář Mladé fronty Dnes.
Jiří Čunek, foto: ČTK
Hospodářské noviny komentují spor v KDU-ČSL, který se vyhrotil mezi šéfem lidovců Jiřím Čunkem a ministrem financí Miroslav Kalouskem kolem otázky, kdo z nich má při rekonstrukci vlády opustit kabinet Mirka Topolánka. Jiří Čunek podle deníku s neutuchající úporností ujišťuje, že odvolání Kalouska navrhl premiérovi Topolánkovi už v prosinci. Tím ovšem jen legitimizuje premiérův požadavek na svou demisi. Topolánek teď vypadá jako ten, kdo hájí kabinet před útokem. Pokud se předseda lidovců skutečně odhodlal k první ráně, připomíná to spíš výkop bosou nohou. Udělal by lépe, kdyby počkal, až na něj Topolánek s Kalouskem zaútočí. Pak by mohl burcovat straníky. Předseda strany se ale snaží zlikvidovat svého oponenta Kalouska ještě před sjezdem strany a krachem lidovců v eurovolbách. Jinak se mu to podaří jen odchodem lidovců z vlády, což by vedlo k přiblížení čunkovského křídla k Paroubkovi a komunistům. Páteční konference lidovců napoví, jak se jim tato představa zamlouvá, uzavírá komentátor Hospodářských novin.
Podle průzkumu STEM pro deník Právo lidé ve vládě šéfa lidovců Jiřího Čunka nechtějí. Miroslav Kalousek je podle veřejného mínění lepším ministrem, zatímco účast Jiřího Čunka ve vládě není nezbytná pro fungování koalice. Vláda by kvůli tomuto sporu padnout neměla. Podle 53 procent oslovených by premiér Mirek Topolánek měl využít svého ústavního práva a udělat změny v kabinetu bez ohledu na menší koaliční strany. Nejnovější názory veřejnosti na lidoveckého předsedu přitom korespondují s předchozími daty, podle nichž se Čunek již od své aféry s údajným převzetím úplatku umísťuje na spodních příčkách průzkumů. Autoři šetření ale připomínají, že ani Kalousek na tom není v popularitě nejlépe, píše deník Právo.
medvěd hnědý
Čeští poslanci si podle Hospodářských novin nevědomky postavili modlu. Bude stát v Brtnici na Vysočině a ze státního rozpočtu na ni sněmovna při takzvaném porcování medvěda přidala rovný milion korun. Jde přitom o dvoumetrovou sochu medvěda brtníka, kterému chce skupina místních nadšenců vztyčit pomník přímo na náměstí. Požádali poslance o příspěvek a jejich žádost prošla celkem nenápadně v balíku s ostatními návrhy, například na opravy škol nebo na nová hřiště. Nadšenci už mají model nového symbolu Brtnice, jeho konečnou podobu vytvoří umělecký kovář Pavel Tasovský z Náměště nad Oslavou. Při projednávání ve sněmovně nezanechal medvěd brtník žádnou stopu, poslanci si této alegorie ani nevšimli, píše deník. Sami Brtničtí jsou však na svůj symbol hrdí, klidně by podle nich mohl stát i před Poslaneckou sněmovnou.
Deník Právo se vrací k odhalení německé rozhlasové stanice ARD, podle níž jugoslávské letadlo, které se v roce 1972 zřítilo u severočeské Srbské Kamenice, ve skutečnosti zřejmě omylem sestřelila čs. armáda. Aby se tragický incident utajil, vymyslely si prý čs. úřady kamufláž, že na palubě vybuchla bomba nastražená chorvatskými ustašovci. Letadlo se mělo rozlomit ve výšce více než 10 tisíc metrů. Podle ARD se ve skutečnosti rozlomilo jen pár set metrů nad zemí. ARD tyto informace získala při svém pátrání v Praze, na němž se podílel i český novinář Pavel Theiner. Jediným člověkem, který havárii letadla v r. 1972 přežil, byla srbská letuška Vesna Vulovičová. Její jméno bylo dokonce zapsáno do Guinnessovy knihy rekordů za "přežití nejhlubšího pádu". Podle pražského zpravodaje ARD šlo však jen o podvod tajných služeb. Podle mluvčí Úřadu pro civilní letectvo Jitky Ungerové je tento případ častým námětem spekulací. Odborníci se k němu ale odmítají vyjadřovat. To, že letadlo zasáhla čs. protivzdušná obrana, psal přitom západní tisk už v r. 1972 a dával to do souvislosti s tehdejším příletem sovětského vůdce Leonida Brežněva, dodává deník Právo.
Podle Hospodářských novin zmizelo statistikům deset tisíc aut z Kolína. V číslech o českém vývozu, která jsou rozhodujícím ukazatelem, nakolik česká ekonomika odolává krizi, něco už druhý měsíc nehraje, píše deník. V listopadové statistice se zřejmě ztratila malá auta za téměř 1,5 miliardy korun. Kolínská automobilka TPCA sice tvrdí, že je vyrobila, ve výkazech o vývozu ale nejsou. V posledních dvou letech vyvážela měsíčně automobily za zhruba čtyři miliardy, podle statistiků byl ale vývoz v listopadu jen ve výši 2,5 miliard. I kvůli tomu se bilance zahraničního obchodu v listopadu propadla nejhůře za posledních čtrnáct let. TPCA však tvrdí, že vyrábí stále stejně, i cena vozů je stejná. Podle mluvčího společnosti Radky Kvani zřejmě jen mateřské společnosti něco "zapomněly deklarovat". Stejný rozpor se přitom ve statistice objevil i v říjnu, upozornil deník.
Muchova Epopej se do Prahy jen tak nenastěhuje. Píší o tom Lidové noviny. Přesun rozsáhlého díla, které je dosud vystaveno v Moravském Krumlově, se totiž komplikuje. Kolekci dvaceti pláten chce do hlavního města přestěhovat magistrát, aby tak naplnil Muchovu podmínku, s níž malíř obrazy Praze věnoval. Přál si, aby je Praha zpřístupnila v budově, kterou pro jeho plátna postaví. Magistrát však v Praze v uplynulých letech vyhlédl pro Epopej desítky míst, pokaždé se ale nakonec ukázalo, že žádné není vhodné. Nakonec se rozhodl, že je umístí na pražském Výstavišti, kde však nedávno vyhořelo levé křídlo Průmyslového paláce. Muchova plátna by měla zatím viset v Křižíkově pavilonu, v budoucnu má v areálu vzniknout nová budova. Město však musí vést jednání s Inchebou, která má Výstaviště v pronájmu. Shodou okolností je Incheba také vlastníkem zámku v Moravském Krumlově, kde je Epopej nyní. Incheba bez bližšího vysvětlení před časem vypověděla moravskokrumlovské radnici nájemní smlouvu, která vystavení Muchova díla na zámku umožňovala.
