Přehled tisku

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Při středečním historicky prvním zasedání Evropské komise v Praze se podle komentátora Mladé fronty Dnes nepředvedli čeští politici v úplně nejhorším světle. Pozorovateli z Prahy prý mohlo vystoupení premiéra Mirka Topolánka v roli velkého evropského hráče přinést, ne-li uspokojení, tak snad alespoň úlevu.

Premiér Mirek Topolánek a europoslankyně Jana Hybášková,  foto: ČTK
Při středečním historicky prvním zasedání Evropské komise v Praze se podle komentátora Mladé fronty Dnes nepředvedli čeští politici v úplně nejhorším světle. Pozorovateli z Prahy prý mohlo vystoupení premiéra Mirka Topolánka v roli velkého evropského hráče přinést, ne-li uspokojení, tak snad alespoň úlevu. Propadák to nebyl, míní komentátor listu. Jedním dechem ale dodává: Jenže všechno je relativní. V českých domácnostech se ještě topí. Na Balkáně je to ale horší. V Bulharsku kvůli přerušení dodávek ruského zemního plynu zavírají školy a školky. Jak asi hodnotí Topolánka a jeho tým rodiče bulharských dětí, tedy občané Evropské unie stejně jako my? Věří, že Češi přivedou Rusy a Ukrajince k odpovědnosti? Tipuji, že spíš rychle hledají alternativní palivo, uzavírá autor.


Foto: ČTK
Lidové noviny přinášejí zajímavou informaci o tom, co asi může být v pozadí současné bitvy o plyn mezi Ruskem a Ukrajinou. Za významného účastníka této bitvy je totiž považována švýcarská společnost Rosukrenergo, jehož struktura je ale tak neprůhledná, že často bývá označována jako mafiánská. Založena byla v roce 2004, aby regulovala dodávky plynu na Ukrajině. Odebírala nejen plyn ruský, ale i výrazně levnější středoasijský. Jejich smícháním vznikla přijatelná cena pro Ukrajince a značné finační zisky pro Rosukrenergo. Firma se základním kapitálem 35 tisíc dolarů vydělala jen v roce 2005 přes 370 milionů dolarů. 50 procent firmy vlastní Gazprom a jedním z vůdců firmy se v jejich začátcích stal nynější poradce prezidenta Medvěděva, agent KGB Konstantin Čujčenko. Podobné vazby staví podle Lidových novin firmu, která má zaregistrované dceřiné společnosti od Rakouska přes Izrael až po Itálii, do ne zrovna nejlepšího světla. Ovšem mlčení o pozadí celého energetického skandálu může být prolomeno a to nemusí být příjemné ani některým evropským politikům, dodávají Lidové noviny.


Verdikt Ústavního soudu, který ve středu otevřel cestu k navrácení hrobky Schwarzenbergů v Domaníně u Třeboně Alžbětě Pezoldové, je podle autora článku v Lidových novinách cestou k vítězství nejenom práva, ale i zdravého selského rozumu. Logika piety velí dbát na zájmy příbuzných, potomků a dědiců. A je dobře, že stát pietu začíná uznávat, míní list.

Poněkud odlišně na výrok soudu nahlíží autor článku v Hospodářských novinách. Podle něj si lze rozhodnutí Ústavního soudu vykládat tak, že hrobku s mrtvolami stát klidně vrátí, ovšem vše další, co je dílem pradědků a prabáb Schwarzenbergů, může zůstat i nadále ukradeno a nevráceno. Otázkou prý také je, zda do společnosti, už tak nepřející restitucím, se nevrací duch doby, ponoukající k nevraživému pohledu na rozsáhlý soukromý majetek. Vždyť v několika krajských vládách se komunisté už mají čile k světu. Jestli by si paní Pezoldová raději neměla odvézt vybojované předky do bezpečí, uzavírají Hospodářské noviny.


Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek, jehož schopnosti působit ve vrcholné politice jsou podle komentátora deníku Právo srovnatelné se schopnostmi okresního bubeníka působit ve filharmonii, drží vládu pod krkem. Tatáž vláda onoho bubeníka před rokem spolu s justiční mafií zachránila administrativním zásahem před soudem, neboť byl podezřelý z přijetí většího úplatku, připomíná list. Jiří Čunek prý nyní mazaně spojil boj o své ministerské křeslo s bojem proti zmodralým kalouskovcům za zachování charakteru lidovců. Možná myslí už i na to, jak se přivťoloupit k předpokládanému vítězi sněmovních voleb, totiž k ČSSD. Jak mu darem přinést pověstný kus masa. Tím by mohl být pád vlády, míní autor.


Státní zastupitelství vydalo na konci uplynulého roku pokyn k hledání a potrestání někdejších vojenských úředníků a členů komisí komunistických národních výborů, kteří v 50. letech minulého století posílali lidi k Pomocným technickým praporům (PTP). Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Pátrání je součástí akce Kulak, při které vyšetřovatelé od loňska pátrají po členech komisí, kteří násilně vystěhovávali lidi do pohraničí, píše deník. "Žalobci a policisté budou věnovat pozornost i problematice týkající se PTP,"řekla listu mluvčí nejvyšší státní zástupkyně Renata Malinová. Bylo by to zcela poprvé, co by za posílání "politicky nespolehlivých" lidí k "černým baronům" mohl být někdo potrestán, uvádí Mladá fronta Dnes. S vystupováním možných viníků by policii mohli pomoci sami bývalí členové jednotek PTP. Nejčastěji mezi nimi byli režimu nepohodlní živnostníci, kněží, bývalí majitelé firem a soukromí zemědělci, kteří místo vojenské služby museli vykonávat těžkou a často nebezpečnou fyzickou práci v dolech, lomech a na stavbách. Pomocné technické prapory byly v letech 1950 až 1954 součástí československé armády. Prapory prošlo na 60.000 lidí, naživu je jich asi desetina. Po skončení této vojenské služby většinou následovala diskriminace i v občanském životě, připomíná Mladá fronta Dnes.


Poskytovatelé kreditních karet, které slouží k platbě pohonných hmot, výrazně přitvrzují podmínky, za jakých mohou dopravci u nich tankovat. Kdo nevyhoví přísnějším pravidlům, nebo neposkytne vyšší záruky pro kreditní tankování, kartu nedostane. Píší to Hospodářské noviny. Společnosti, jako je Shell, Wag minerální paliva, OMV, DKV či Benzina, poskytující kreditní tankovací služby, tak podle listu postupují stejně jako banky, které zpřísnily pravidla pro poskytování úvěrů. Bojí se rostoucí platební neschopnosti zákazníků, kteří se potýkají s ekonomickými problémy a poklesem zakázek. Právě přeprava zboží a provoz kamionů je jedním z nejvíce ohrožených oborů. Krachují první dopravci, mluví se o propouštění řidičů. Dávat v současné situaci naftu na úvěr je podle petrolejářů stále větší risk, píší Hospodářské noviny.


Ministerstvo financí se podle Hospodářských novin rozhodlo ještě více usnadnit život sázejícím. Jen pár týdnů poté, co stát povolil sázení přes internet, navrhuje, aby v Česku bylo povoleno i sázení přes mobil, které je zatím zapovězené. Počítá s tím věcný záměr nového loterijního zákona. Jeho výklad je jednoduchý: Když je povolené internetové sázení provozované na kontrolovatelném centrálním serveru, nezáleží už tolik na tom, zda se sází z počítače nebo mobilu. Ministerstvo financí tvrdí, že připustí pouze systémy, které jsou dozorovatelné. Určitě tak nepovolí, aby měl sázející herní plán uložený přímo v mobilu, píší Hospodářské noviny.


Foto: ČTK
Česko zasáhla bruslománie, upozorňují Lidové noviny. Způsobilo ji mrazivé počasí i strmý pád cen bruslí. Češi teď doslova vykupují obchody s bruslemi a obchodníci potvrzují, že jim roste obrat ve srovnání s minulými lety o desítky procent. V některých regionech se dokonce některé velikosti staly nedostatkovým zbožím. Bruslařská nákupní horečka přidělává práci i brusičům. Na broušení bruslařských nožů se stojí hodinové fronty.


Hospodářské noviny informují o tom, že Češi zahájili hon na zájezdy o prodloužených víkendech. Letos je jich rekordní počet - šest - a to tuzemské turisty zvedlo ze židle a přimělo jednat. Jenže mnozí už přišli pozdě. Bitva o letenky už začala v prosinci. Ty nejlevnější do nejvyhledávanějších evropských metropolí Paříže, Madridu a Říma jsou už v některých termínech vyprodané, a zájemci proto budou muset sáhnout hlouběji do kapsy. Nebo si vybrat některou méně obvyklou destinaci pro prodloužený víkend jako je New York, Lisabon či Bilbao, píší Hospodářské noviny.