Premiér Mirek Topolánek se podle komentátora Mladé fronty Dnes nechová jako správný panovník. Se změnami ve vládě přichází v mizernou dobu a přízeň lidu si výměnou ministrů získá snad jen pokud "odstřelí" ministra zdravotnictví Tomáše Julínka.
Premiér Mirek Topolánek se podle komentátora Mladé fronty Dnes nechová jako správný panovník. Se změnami ve vládě přichází v mizernou dobu a přízeň lidu si výměnou ministrů získá snad jen pokud "odstřelí" ministra zdravotnictví Tomáše Julínka. Pokud se bude poroučet Julínek, tak ODS padne na kolena před svými hlavními rivaly: sociálními demokraty a především Jiřím Paroubkem a Davidem Rathem. Julínek by proto měl zůstat, míní list. Kabinet, i přes české předsednictví Evropské unii, už zažívá svůj podzim. A kobylka na konci podzimu už toho mnoho nenaskáče, cituje autor čínské přísloví.
Mirek Topolánek, foto: ČTK
Nesouhlas lidí s Topolánkovou vládou je velký a narůstá. To by mělo ponoukat premiéra k důkladné, sebezáchovné rekonstrukci kabinetu, myslí si komentátor Hospodářských novin. Zdaleka nejkrutější bývá pro šéfy vlád vyhodit pracovité ministry, kteří se nebojí prosazovat nepopulární politiku, leč nedokáží přesvědčit lidi o nutnosti a blahodárnosti změn, uvádí list. Topolánkův hlavní problém je ale prý jiný. Jeho vlastní pozice je natolik otřesena, že se další volební vítězství zdá téměř vyloučené, píší Hospodářské noviny.
Logika ministra zahraničí Karla Schwarzenberga kulhá, když izraelsko-palestinský konflikt vysvětluje tak, že Hamás střílel první, a proto nese za válku v Gaze vinu, píše autor článku v deníku Právo. Přátelství s Izraelem je prý Schwarzenbergovi nade vše, a tak má česká vláda z ostudy kabát. Schwarzenberg se Gaze vyhne. Na izraelském tanku tam zřejmě nevjede, a Hamás má za teroristickou organizaci, s níž se přece - na rozdíl od Izraele - nejedná, píše komentář.
Foto: Evropská komise
V euroinstitucích podle komentátora Lidových novin neexistuje žádná zřetelně definovaná opozice, politika na úrovni struktur Evropské unie se neprovozuje. Nad evropskou politikou prý vítězí superpragmatismus a cynický technokratismus. Nekonečný mejdan, kdy se vždy aktuálně předsedající země snaží předvést ještě lepším rautem v ještě hezčím zámku či kongresovém sále, summity kočovných ministrů, kteří možná ani nevědí, v jakém městě to zrovna pijí svou oslazenou kávu, to vše jsou jen kulisy pro "řešení" problémů, míní autor komentáře v Lidových novinách.
Foto: Evropská komise
Energetická společnost ČEZ podle Hospodářských novin očekává zvýšení čistého zisku v letošním roce na nové maximum. Pomoci by ji k tomu měl především nárůst cen elektřiny. Firma již dříve zveřejnila odhad, podle kterého loni vydělala rekordních 48,6 miliardy Kč. S jakým zlepšením výsledku ČEZ počítá letos, firma oznámí v únoru. "Většina našich obchodů s elektřinou na letošek se odehrála právě v době, kdy byly ceny na rok 2009 vyšší než ty loňské. To je důvod, proč se letos výsledek ČEZ opět zlepší,"řekl deníku obchodní ředitel firmy Alan Svoboda. V roce 2007 energetická skupina podle konsolidovaných výsledků zvýšila čistý zisk o 49 procent na 42,8 miliardy korun. ČEZ ovšem tvrdí, že letos na prodeji elektřiny koncovým zákazníkům příliš peněz nevydělá. Firma si totiž podle Svobody stáhla obchodní marži na prakticky nulovou úroveň. "Nám největší část zisku generuje velkoobchodní trh, kam dodáváme z našich elektráren," uvedl Svoboda. ČEZ zvýšil od ledna ceny za elektřinu domácnostem v průměru meziročně o 9,9 procenta. Malí podnikatelé si průměrně připlatí 9,4 procenta, připomínají Hospodářské noviny.
Foto: Evropská komise
Česko patří ke třem zemím EU, v nichž za posledních osm let nejvíce vzrostlo množství emisí vyprodukovaných v dopravě. Píší to Lidové noviny s odvoláním na studii Rakouského dopravního klubu, který vycházel z údajů Evropské komise. Výsledky studie potvrdilo i české ministerstvo životního prostředí. V Česku se od roku 2000 zvedlo množství emisí z dopravy takřka o polovinu, ještě větší nárůst zaznamenaly jen Bulharsko a Lotyšsko. "To ale neznamená, že bychom byli největším znečišťovatelem ovzduší z hlediska dopravy. Naopak. Podíl emisí v dopravě na celkových emisích je v Česku stále ještě nižší než třeba v Německu a dalších západních státech," uvedl mluvčí Ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar. Čísla o rychlém nárůstu podle něj vypovídají o tom, že Česko rychle dohání země, kde rozsah automobilové dopravy dosáhl určitého stupně nasycení a roste už pomaleji. Za zvýšením podle mluvčího stojí zastaralý vozový park a masivní dovoz starších ojetin, píší Lidové noviny.
Jak se liší pohled lidí na práci a peníze podle jejich bydliště, věku a vzdělání - s tímto exkluzivním průzkumem přichází na své titulní straně Mladá fronta Dnes. Odpověď na otázku, kdo je v Česku bohatý, prý závisí na tom, jak starého člověka se zeptáte. Čím mu bude víc, tím méně bude věřit na poctivý výdělek. Mezi lidmi nad šedesát let věří na poctivě vydělané bohatství jen každý druhý. Naopak u lidí mezi 18 a 44 lety je to přes sedmdesát procent. Více majetným důvěřují také lidé vzdělanější a obyvatelé z větších měst. Mladá fronta Dnes také zjistila, že například bohatý je pro Čechy ten, kdo bere alespoň sto tisíc měsíčně a že o změně práce uvažuje čtvrtina lidí.
Zrušené padesátihaléřové mince, které přestaly platit ke konci srpna loňského roku, zatím lidé příliš nevracejí, píše deník Právo. Česká národní banka ke konci roku 2008 registrovala stažení z oběhu asi 50 milionů těchto mincí, tedy něco přes 11 procent. Celkově se dá podle centrální banky očekávat, že lidé vrátí necelou pětinu padesátihaléřů. "Původní odhad byl kolem 20 procent, ale konečné číslo může být i nižší,"řekl deníku mluvčí ČNB Pavel Zúbek. V komerčních bankách lze padesátníky a papírové dvacetikoruny, které rovněž přestaly platit koncem srpna 2008, vyměnit do srpna letošního roku. Až do konce srpna 2014 bude možné mince vyměnit přímo v ČNB. Hmotnost vybraných padesátníků podle Zúbka dosáhla bezmála 45 tun. Peníze jsou v současnosti uloženy v ČNB. "Poté, co bude rozhodující většina z očekávaného množství stažena do centrální banky, prodá ČNB mince jako kov nejvyšší nabídce," doplnil Zúbek.
V Praze žije nejvíc obyvatel v její historii - 1 226 697 osob, píše Mladá fronta Dnes. Nejblíže k tomuto číslu byl rok 1992. Vyplývá to z údajů Českého statistického. V hlavním městě počet obyvatel od 70. let minulého století prakticky každým rokem stoupal až do zmíněného roku 1992, pak se vývoj zlomil. Rodilo se méně dětí a navíc Pražané objevili kouzlo bydlení za hranicemi města a začali metropoli hromadně opouštět. Nyní se číslo opět zvyšuje. Rodí se víc dětí a počet obyvatel ovlivňuje i příliv migrantů ze všech koutů republiky i ze zahraničí. Mezi migranty dlouhodobě převládají občané Ukrajiny, Ruska, Vietnamu a Slovenska, uvádí Mladá fronta Dnes.
