Deníky se věnují státnímu rozpočtu, který byl ve středu schválen ve sněmovně. Podle Lidových novin je rozpočet na příští rok postaven na nepřesných odhadech.
Miroslav Kalousek (uprostřed), foto: ČTK
Deníky se věnují státnímu rozpočtu, který byl ve středu schválen ve sněmovně. Podle Lidových novin je rozpočet na příští rok postaven na nepřesných odhadech. Tak, jak ho sestavil tým ministra financí Miroslava Kalouska, nedává rozpočet smysl, jelikož vychází z předpokladu, že domácí ekonomika poroste tempem 4,8 procenta. A i Kalouskovi je dnes jasné, že takový růst zůstane v důsledku finanční krize zbožným přáním. Reálný deficit dosáhne schodku alespoň 60 miliard korun. Kalousek připouští, že reálný deficit bude zřejmě vyšší. Zároveň však odmítá kalkulovat s novými odhady, protože ty jsou v podstatě podobně nesmyslné jako ty původní. Reálný dopad krize na českou ekonomiku totiž nedokáže předpovědět nikdo, píšou Lidové noviny.
Hospodářské noviny konstatují, že rozpočet tápe tmou. Pokud pro něj hledáme přívlastky, je to podle deníku rozpočet orientační či na tekutém písku. Číslům, na nichž stojí schodek 38 miliard korun, dnes nevěří ani sám ministr Kalousek. Pouze ujišťuje, že v případě mírného zpomalení seškrtá výdaje za 10 až 15 miliard. Pokud země padne do recese, ministr zvýší schodek. Kam až, zatím neví, napsal list.
Všem zaměstnancům se v příštím roce mírně zvýší čistá mzda. Píše o tom Mladá fronta Dnes. Vládě se totiž ve středu ve sněmovně podařilo prosadit úpravu daně z příjmu. I v roce 2009 zůstane zachována na úrovni patnácti procent, o půl druhého procenta se ale sníží odvody sociálního pojištění. Poslanci přitom vybírali ze dvou variant a zvolili tu, která mírně přidá všem. Je výhodnější pro lidi s nižšími příjmy a naopak méně výhodná pro lidi s vysokými platy. Další přilepšení schválila sněmovna pro státní zaměstnance. Na poslední chvíli jim poslanci ze státního rozpočtu na příští rok přidali 2,7 miliardy korun. Platy učitelů tak poskočí až o deset procent. V soukromém sektoru se však bude kvůli světové finanční krizi masově propouštět. Odbory proto vzdávají při kolektivním vyjednávání své mzdové požadavky a soustředí se na uchování pracovních míst, píše deník.
Foto: Evropská komise
V Bruselu začíná boj o emise a elektrárenská společnost ČEZ tam stojí v první řadě, uvádějí Hospodářské noviny. V předvečer evropské schůzky o klimatu totiž ČEZ uspořádal v honosném historickém sále v centru Bruselu večeři pro dvě stovky prominentních hostů. Zúčastnil se jí i šéf Evropské komise José Barroso, nechyběl tam premiér Mirek Topolánek šéf sněmovny Miloslav Vlček, eurokomisař Vladimír Špidla ani většina českých europoslanců. Načasování hostiny bylo podle deníku dokonalé, protože v Bruselu právě začíná jeden z nejnapínavějších a nejdůležitějších summitů posledních let, který rozhodne o osudu zelené revoluce. Čeští politici na něm budou bojovat právě za ČEZ, aby omezování škodlivých emisí bylo co nejmírnější.
Komentátor Lidových novin se zamýšlí na schválením zahraničních misí české armády v příštím roce. Podle něj je nutné, aby se premiér Mirek Topolánek (ODS) a šéf ČSSD Jiří Paroubek dohodli a aby poslanci zahraniční mise schválili. "V tuto chvíli je pozdě na debaty o tom, jestli má mise pokračovat, nebo ne. Afghánistán čekají příští rok těžké chvíle, takže to budou mít složité všichni Češi, kteří tam působí. Ale i přesto, nebo právě proto, by měl parlament misi schválit. Zároveň však by se měl afghánskou misí zabývat mnohem intenzivněji," píše deník. Sociální demokrat Lubomír Zaorálek má totiž podle Lidových novin pravdu v tom, že mise NATO má vážné nedostatky a jedním z nejvážnějších je neschopnost zajistit jednotu velení. Pokud chtějí poslanci misi zrušit, neměli by to podle listu dělat v prosinci, není to fér vůči těm, kteří nyní v Afghánistánu jsou.
Hospodářské noviny se vracejí k návrhu ministra Kalouska, podle kterého by se mohla všechna firemní auta prodávat bez DPH. Odpočet DPH potěší každou firmu, každého živnostníka a všechny výrobce aut. Dobrý je podle deníku i systémově. Pokud je možné odečíst DPH u telefonu či saka, proč ne u auta. Byznys tleská a nelze se divit. Lákadlu pětinové slevy však lze podle deníku odolat při koupi telefonu, hůře však u aut. Vzroste prodej vozů jakoby pro firmu, ve skutečnosti však půjde o auto pro kamaráda. U typické octavie lze ušetřit 100.000 Kč. A to je už argument. Tato částka již stojí za trochu námahy, třeba požádat o živnostenský list, přihlásit se k platbě DPH. Co jiného čekat od vynalézavého národa, který na dobropisech a vratkách DPH vydělával miliardy na úrocích, a kde technici radí nájemníkům, jak ošidit měřiče tepla na radiátorech, píšou Hospodářské noviny.
Z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu zmizelo za působení bývalého šéfa útvaru Jana Kubiceho asi deset utajovaných dokumentů. V rozhovoru pro čtvrteční Právo to uvedl náměstek policejního prezidenta Jiří Houba. Bezpečnostní odbor policejního prezidia nyní podle něj prošetřuje, kdo je za zmizení zodpovědný. Naznačil také, že Kubice vedl ÚOOZ diletantsky. Kubice jakékoli pochybení odmítl. "Za dobu mého vedení útvaru tam byly provedeny stovky kontrol na vedení spisové služby a nikdy se žádné nedostatky neobjevily." Kubice již dříve serveru Aktuálně.cz řekl, že kontroverzní podnikatel František Mrázek byl zavražděn kvůli zákulisním tahanicím o ústeckou potravinářskou firmu Setuza. Státní zástupce však rozhodl o odložení případu, přestože podle Kubiceho měli detektivové pro svoji teorii dostatek důkazů. Houba nyní v rozhovoru v Právuřekl, že vyšetřovatelům v práci nikdo nebránil. Okolnosti Mrázkovy smrti nechtěli podle Kubiceho nechat důkladně prověřit zejména politici z řad ODS a ČSSD, uvedl server.
Senátoři z mediální komise podle Hospodářských novin o pár délek předběhli šéfredaktory, kteří protestují proti zákazu zveřejňování policejních odposlechů. "Zatímco šéfredaktoři požadují, aby se zákaz netýkal informací o veřejných činitelích, komise rovnou navrhuje, aby byl paragraf vyškrtnut coby naprostá zbytečnost," píše list. Jestliže Senát normu vrátí sněmovně bez článku o odposleších, donutí ji podle deníku odpovídat na základní otázku: Proč zakazovat něco, proti čemu již existuje ochrana v podobě řady zákonů, včetně úprav na ochranu osobnosti?
Foto: Evropská komise
České školství se podle Lidových novin pomalu propadá na dno. Ukazují to mimořádně špatné výsledky českých žáků v mezinárodních průzkumech. V tom posledním, který proběhl loni, propadli žáci 4. a 8. tříd základních škol v matematice a přírodovědě. Mezinárodní srovnání, do kterého se zapojilo na šest desítek zemí, navíc ukázalo, že znalosti českých žáků se za posledních dvanáct let rapidně zhoršily. Nejhůř dopadli čtvrťáci v matematice, skončili hluboko pod průměrem. Matematika a přírodní vědy ale nejsou jediné předměty, které českým školákům nejdou. Průzkum ukázal, že české děti ve srovnání s Evropou i silně pokulhávají ve čtenářské gramotnosti. A průzkum upozornil ještě na jeden nedostatek, a to na nepříznivé klima ve školství. Podle něj čeští učitelé jsou nejnespokojenější na světě. Vadí jim hlavně vysoké nároky na jejich práci, nízký plat a malá společenská prestiž.
