Premiér Mirek Topolánek se v rozhovoru pro pondělní Hospodářské noviny ostře distancoval od slov prezidenta Václava Klause, který nazval aféru poslanců Jana Moravy a Vlastimila Tlustého důkazem vyprázdnění politiky.
Mirek Topolánek, foto: ČTK
Premiér Mirek Topolánek se v rozhovoru pro pondělní Hospodářské noviny ostře distancoval od slov prezidenta Václava Klause, který nazval aféru poslanců Jana Moravy a Vlastimila Tlustého důkazem vyprázdnění politiky. "Není pravda, že dnešní politice chybějí témata a ideje, to charakterizovalo dobu opoziční smlouvy,"řekl deníku premiér. Právě v období opoziční smlouvy z r. 1998 podle něj došlo k nekontrolovatelnému propojení politiky, velkého byznysu a organizovaného zločinu. Premiér rovněž uvedl, že si dovede představit vládnutí bez důvěry do předčasných voleb na podzim 2009. Podle svých slov teď potřebuje udržet ve sněmovně koaliční jednotu, aby mohl prosadit například radarovou základnu.
Jiří Paroubek, foto: ČTK
Podle komentáře Lidových novi větří předseda sociální demokracie Jiří Paroubek opět příležitost, jak přijít k moci. Dobře ví, že zejména po případu Morava je důvěra ve vládu občanských demokratů silně otřesena. ČSSD tak nepochybně dostane největší procento hlasů v podzimních volbách. To vytvoří příznivou atmosféru pro hlasování o nedůvěře vládě. Předseda ČSSD realisticky předpokládá, že prezident Klaus poté pověří sestavením nové vlády opět politika ODS, zároveň si ale myslí, že ODS bude v důsledku poržky hodně "naměkko". Paroubek soudí, že pokud by vládu nevedl současný premiér Topolánek, ČSSD by byla ochotna podpořit kabinet v době českého předsednictví v Evropské unii. "Kdybychom nebyli v Česu," píše se v komentáři "bylo by těžké si představit, že by na podobné podmínky mohl někdo přistoupit." Premiér Topolánek je ale zřejmě v takové defenzivě, že pokud by jeho vláda padla, chce po celou dobu našeho předsednictví v unii vládnou tak říkajíc v demisi, soudí komentátor v Lidových novinách.
Rozdělit Romy a ty "špatné" hlídat - takový je podle Mladé fronty Dnes recept vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj Jiřího Čunka na řešení romské otázky. Šéf lidovců to píše ve své nové koncepci o práci s nepřizpůsobivými Romy. Podle něj je nutné rozdělit romské rodiny podle sociální úrovně. Ty nejvíce problémové chce Čunek přestěhovat do ubytoven s pevným režimem a dozorem sociálních pracovníků. Je pro ně prý třeba nastavit podmínky tak, aby je nutily k překonání vlastní pohodlnosti. Do první skupiny chce naopak zařadit rodiny, které jsou téměř nezávislé na sociálních úřadech. Ve druhé kategorii jsou podle něj rodiny, které například zneužívají sociální dávky. Na ty by měli mít nárok jen ti, kdo budou pracovat pro obec. Ještě jako starosta Vsetína se šéf lidovců proslavil tím, že nechal z města vystěhovat romské neplatiče nájemného a další rodiny shromáždil v improvizovaných obytných buňkách na okraji.
Chátrající Terezín se už potřetí od listopadu 89 pokouší nabrat nový dech, píší Hospodářské noviny. První dva pokusy, jak oživit pevnostní město, selhaly. Poté, co v r. 1997 definitivně objekty opustila armáda, pokoušeli se jich využít umělci pro vznik svérázné umělecké kolonie. Jejich plány však překazily povodně r. 2002. S nástupem starosty Jana Horníčka do čela města se začalo s ambiciozním plánem přeměnit chátrající město na univerzitní kampus. Několikamiliardový projekt, na který měla přispět i Evropská unie, ale skončil absolutním krachem, píše deník. Starosta musel odstoupit kvůli špatně čerpaným dotacím. Je nástupkyně Růžena Čechová našla prázdnou městskou pokladnu. Městu navíc hrozí, že bude muset platit více než třicet milionů korun jako pokutu za chybně vyúčtované opravy pevnosti po povodních. Třetí pokus na revitalizaci města spočívá ve využití jednotlivých objektů. K tomu by měla pomoci i půlmiliardová dotace, kterou Terezín získal. Ministerstvo kultury tu například v některých objektech zbuduje archivy a depozitáře. Ústecký kraj zde chce vytvořit středisko pro studium holokaustu. Bývalou vojenskou nemocnici zase využije Akademie věd. Zájem mají i investoři z USA: armádní objekty nyní obhlíží americká hudební škola, která tu chce uspořádat svůj velký koncert.
Už od 17. listopadu by prý mohli jezdit Češi do Spojených států bez víz. Mladá fronta Dnes cituje ministra vnitra Ivana Langra, který to uvedl v neděli v České televizi. 17. listopad je podle něj reálným termínem, kdy se "zmáčkne tlačítko a vízová povinnost padá". Víza nahradí elektronický systém, do kterého čeští občané před cestou do USA zapíší své osobní údaje, předchozí pobyty i účel cesty. Program, který Američané spustili už o prázdninách, si ale vysloužil i kritiku. Existuje totiž možnost, že turistu odmítnou pustit do země, podobně jako když žádal o vízum. Mladá fronta Dnes připomíná, že konec víz do USA přichází v době, kdy by vízovou povinnost pro Českou republiku naopak mohla znovu zavést Kanada.
Vladimír Špidla
Český eurokomisař Vladimír Špidla chce podobně jako básník Karel Hynek Mácha projít pěšky celou Evropu. Ze Špidlova blogu to citují Lidové noviny. "Až budu mít jednou hodně času, chtěl bych si obout pohorky a projít Evropu křížem krážem pěšky. Chůze je jednou z mých vášní," svěřuje se eurokomisař. Je to podle něj ten nejlepší způsob, jak poznat zemi a místní lidi. Proto se i v Bruselu snaží alespoň jednou týdně najít čas na "dlouhé procházky". Deník připomíná, že internetový blog má dnes už řada eurokomisařů, ten Špidlův je ale prý nejosobnější. Jeho kolegové často píší své příspěvky oficiálním tónem a úředním jazykem, kdežto čtení blogu Vladimíra Špidly prý připomíná spíš dobrodružnou knížku. Radí v něm čtenářům například i to, že v přírodě nemají nikdy spát v blízkosti vysokých stromů, a mají si naopak vždycky najít pláň chráněnou keři.
Foto: Evropská komise
Léčebny nezvládají nápor alkoholiků, píše Mladá fronta Dnes. Zájem o léčbu závislostí na alkoholu a drogách rekordně roste a lidé na ni čekají i měsíce. Psychiatrické léčebny jsou podle deníku plně vytížené hlavně na ženských odděleních a trvá týdny i měsíce, nežli mohou přijmout nové klienty. Cesta k vyléčení se tak závislým lidem hodně komplikuje, protože každé prodlení snižuje pravděpodobnost, že se své závislosti zbaví. Zájem o léčbu stoupl ze dvou důvodů. Jednak o ni stále častěji usilují lidé, kteří se k drogám dostali v 90. letech, kdy byly relativně snadno dostupné. Roste ale také zájem o léčbu alkoholismu. Vloni psychiatrické léčebny hospitalizovaly 5510 alkoholiků a 2271 alkoholiček. Před deseti lety byla žen zhruba polovina. Míst v léčebnách přitom nepřibývá, v poslední době jich dokonce naopak ubylo. To, že Češi více pijí, přičítá psychiatr Karel Nešpor tomu, že pivo je tu levnější nežli balená voda a také podle něj přibylo reklam na alkohol.
