Přehled tisku

Komentátory českých deníků upoutala vládní kampaň upozorňující na české předsednictví Evropské unii. Spot s heslem Evropě to osladíme, v němž si sedm osobností cvrnká s kostkou cukru, hodnotí Lidové noviny.

Politolog Zdeněk Zbořil v nich připomíná: " Když mají Němci a Německo heslo země idejí, tak to má význam, protože přinejmenším se odvolají na Kanta, Hegela, Heideggera. Ale když se budeme my odvolávat na pěstování cukrové řepy, které jsme zrušili, co je to za hloupost?" Komentátor Lidových novin soudí, že kampaň české davy nestrhne. "Pokud ji vláda cílí dovnitř, jak tvrdí, tak ji cílí na svou emancipaci od Václava Klause. Chce předvést národu, jak se v podobě kostek cukru rozpouští její závislost na prezidentovi," podotýká list.

Deník Právo připomíná, že když někdo někomu řekne, že mu osladí život, jde většinou o ironii a chce mu naopak pořádně "zasolit". "Evropě to osladíme - heslo zahájené informační kampaně je docela drsný humor," píše Právo.

---

Foto: Archiv Radia Praha

Komentář Mladé fronty Dnes se týká mimo jiné rozhodnutí České pošty rušit své nerentabilní pobočky v malých obcích. Upozorňuje na to, že ze vsí mizí i hostince, školy nebo fary, ruší se autobusové spoje, místo sedláků jsou zemědělci, jimž jde hlavně o dotace. Venkov čeká při tomto vývoji zvláštní perspektiva: prázdné vsi, které ožijí jen o víkendech nebo v létě hejny chalupářů.

---

Hospodářské noviny informují o tom, že ministr zdravotnictví Tomáš Julínek v novele zákona o zdravotním pojištění navrhl, aby si dospělí začali platit u zubaře ze svého i obyčejné amalgamové plomby. Oficiální návrh poslal ministr k připomínkám. Poté, co se Hospodářské noviny začaly zajímat o to, proč by měli lidé platit plomby sami, vysvětlil mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt, že záměrem instituce je, aby pojišťovny i nadále hradily plomby. Návrh zákona podle něj umožňuje dvojí výklad a ministerstvo jej upraví. Právníci, které list oslovil, ale odmítají, že by návrh zákona měl jen výkladové nepřesnosti. Podle nich by pacienti, pokud by zákon prošel, museli začít platit plomby hotově. Bývalý ministr zdravotnictví David Rath soudí, že žádný úředník si bez politického zadání nedovolí nic vyřadit z pojištění a kdyby se na věc neupozornilo, plomby by se zpoplatnily. Mluvčí resortu zdravotnictví ale jakékoli pokoutní prosazování ministerských návrhů odmítá.

---

"Přichází učitel, měli by žáci zůstat sedět?" Pravidlo, kdy žáci učitele při příchodu do třídy zdraví povstáním, by chtěl změnit poslanec za ODS Walter Bartoš, který byl kandidátem na post ministra školství za ODS. Podle něj doba rakousko-uherské monarchie skončila a dnešní vzdělávání by už mělo být někde jinde. Vstávání podle něj nepřispívá k "partnerskému vztahu mezi žáky a učitelem" a je přežitkem z dob monarchie, kdy byl kantor považován za "nedotknutelnou bytost." Bartoš míní, že vstávání posiluje dojem, že učitel je nadřízený a žáci podřízení a v takovém vztahu se těžko pracuje a navrhnul by například, že by si žáci s učitelem mohli podávat ruce nebo jeden žák by pozdravil za celou třídu. Učitelé z Bartošova nápadu nejsou nadšení, upozorňují na to, že i oni při pozdravu stojí. Dětští psychologové v názoru na vstávání jednotní nejsou, ale upozorňují, že děti potřebují mít jasný předěl mezi přestávkou a hodinou. Psychologu Jeronýmu Klimešovi vstávání na začátku hodiny nevadí, upozorňuje na to, že právě pro jasný předěl mezi aktivitami je povstání to nejpřirozenější, co můžou děti udělat.

---

"Dát dítě do mateřské školky začíná být čím dál dražší záležitostí," píší Lidové noviny. Rodiče stále častěji platí kromě školného i další věci. Nejčastěji hygienické potřeby nebo pomůcky na psaní a kreslení. To, že si musejí říkat rodičům o pomoc se ředitelům mateřských školek nelíbí. Nejvíce jim chybějí peníze za předškoláky, kteří podle zákona nemusejí školné platit. Ministerstvo školství proto připravilo novelu, která počítá se zavedením školného i pro předškoláky.

---

Foto: Evropská komise

Hospodářské noviny píší, že české vysoké školy nesouhlasí s tím, že by se při přijímání studentů v nerozhodných případech řídily tím, jakým písmenem začíná příjmení uchazečů o studium. Deník upozornil na studii ekonomů Daniela Municha a Štěpána Jurajdy z CERGE-EI, která zkoumala přijímání studentů v roce 1999 na výběrové vysoké školy, kam se hlásí mnoho zájemců. Podle autorů studie mohlo před lety hrát roli i první písmeno uchazečova příjmení. Týkalo se to hlavně těch, kteří byli na hranici přijetí a nepřijetí. Výhodu měli ti, jejichž příjmení začínalo písmenem z kraje abecedy. Většina škol oslovených Hospodářskými novinami odmítá, že by se při přijímání řídili obdobným postupem. Kdyby se ale vysoké školy při přijímacím řízení abecedou opravdu řídily, nepřijatí studenti by podle právníků v odvolání uspěli.